Autoforum

/

Foto: Fiat

Jako dostupné a přitom prostorné, pohledné a technicky relativně jednoduché auto měl být Tipo hitem, který vydrží, očekáváním automobilky ale nikdy nedostál. A to i proto, že ve skutečnosti moc nevydrží. Jako ojetina je ovšem i díky tomu až extrémně levný.

Svého času patřil Fiat Tipo k nejlevnějším vozům na českém trhu. Za 281 300 Kč jste v roce 2015 mohli pořídit 4 532 milimetrů dlouhý sedan s 2,64metrovým rozvorem a atmosférickou jedna-čtyřkou pod kapotou. Od té doby se však mnohé změnilo - tříprostorová karoserie už není k mání, stejně jako zmíněný motor. Místo toho lze sáhnout po hatchbacku či kombíku, které v základu využívají přeplňovaný litrový tříválec. Jeho výkon pak sice vzrostl oproti čtyřválci z 95 na 100 koní, do kapsy je však třeba sáhnout minimálně pro 489 900 Kč resp. o 30 tisíc korun více v případě kombíku.

Jakmile nicméně začnete pátrat na trhu s ojetými vozy, zjistíte, že zapotřebí je o poznání nižší částka. Ojetá Tipa lze pořídit už od pouhých 100 tisíc korun, i když půjde jen o 7 let starý vůz s nájezdem okolo 200 tisíc km. Vypadá to jako terno, jenže situace je složitější - Tipo naneštěstí dostává pověsti Fiatu jakožto výrobce nekvalitních aut. V rámci německého TÜV Reportu je v každé relevantní věkové kategorii patří některé z posledních 10 míst, to opravdu není dobré. Špatných výsledků navíc dosahuje s podprůměrně nízkým nájezdem.

Sleva tedy opravdu není zadarmo a obavy jsou nevyhnutelně na místě. Počítat je třeba se všemožnými problémy, ať už se jedná o kvalitu laku, která je na podobné úrovni jako u horších Tesel, tak s lacinými dveřními panely, které začínají po čase rachtat. Do stávky mohou vejít ovladače oken, klasickým problémem u dieselových aut užívaných častěji ve městě je ucpaný filtr pevných částic. Prověřit je rovněž třeba funkčnost multimédií, kterými jsou osazeny vyšší úrovně výbavy.

Pozornost ovšem věnujte také servisní historii, neboť pokud se původní majitel o vůz hůř staral, čekají vás s velkou pravděpodobností problémy se světly, brzdami a možná i s počínající korozí. Dobrou zprávou je snad jen fakt, že původní atmosférické motory nejsou spojeny s výraznějšími výtkami, jak už to ostatně bývá.

Zmínit je třeba ještě pár svolávacích akcí, které v minulých letech proběhly. Většina byla zaměřena na vady airbagů, proto zkontrolujte, že vámi vybraný kousek již má zásah techniků za sebou, pakliže se ho týkal. Vyplatí se investovat do aut s prodlouženou zárukou, ze které u novějších kousků stále ještě můžete profitovat. To ovšem znamená, že je třeba volit produkci z posledních tří čtyř let.

V takovém případě je třeba počítat s cenou od 250 tisíc Kč výš, odměnou vám ale budou vozy s nájezdem okolo 50 tisíc km ve stavu, který lze nazvat perfektním, tedy alespoň na pohled. I to nakonec působí lákavě a seženete-li vůz se zárukou, která alespoň z finančního hlediska řeší mnohé z výše popsaných problémů, může to být trefa do černého. Otázkou ale je, co si s autem počnete, až záruka skončí...

Zdroj: TÜV

Petr Prokopec