Autoforum

/

Foto: Jenoptik, tiskové materiály

Tohle už je skutečně oživlý Velký bratr. Pokud máte pocit, že když jezdíte autem a neděláte nic špatného, policie nemá důvod se o vás zajímat, mýlíte se. Stačí, abyste svým pohybem „naplnili formální znaky chování zločince”. A už po vás jde.

Nejen sirky jsou dobrým sluhou a zlým pánem současně. Něco obdobného lze říci také o síti kamer a na ni navázané umělé inteligenci, která postupně zaplavuje civilizovaný svět. Lídrem je v tomto ohledu Čína, neboť třeba jen 30milionovou Šanghaj monitoruje více než 12 milionů kamer. Takový Londýn je tak se 127 423 kamerami na 9 648 110 obyvatel v podstatě chudým příbuzným, a to nikoli jen v porovnání s Říší středu. Moskvu totiž hlídá 214 tisíc kamer, na jednu čtvereční míli jich tak připadá 220, zatímco u třikrát menšího New Yorku již jde o 236 kamer.

Hlavním argumentem pro růst počtu kamer je bezpečnost, jak jinak. V tomto ohledu vládní politika snadno získává podporu veřejnosti, k té se ale nedostávají kompletní informace - vypouštěny jsou obvykle jen zprávy o tom, kde a čemu kamery pomohly, celistvý pohled chybí. A detailní informace o přešlapech jimi přímo či nepřímo způsobených tuplem.

Řada studií už konstatovala, že příčinná souvislost mezi počtem kamer a kriminalitou je často nevysledovatelná. Jinými slovy to znamená, že větší dozor automaticky nepřináší více bezpečí. Vždy ale dochází k zásahům do soukromí slušných lidí, a to nikoli pouze v Číně, která skutečně hraje prim - počet kamer zde totiž má přesáhnout 2 miliardy, na jednoho člověka tedy připadnou dvě.

My si nyní nicméně posvítíme na Spojené státy, konkrétně pak na případ Davida Zayase. Toho v březnu loňského roku zastavila policie z Westchesteru, a to přesto, že nejel rychle, nekličkoval po silnici a neporušil jediný zákon, prostě se po ní spořádaně pohyboval a nebyl ani žádný jiný zřejmý důvod se o něj zajímat. Strážci zákona ale i tak prohledali jeho vůz, ve kterém našli kokain, hotovost a pistoli. Umělá inteligence totiž analyzovala data z 480 kamer a zjistila, že Zayas podnikl několik cest na trasách využívaných hlavně dealery drog, přičemž z každé se rychle vrátil domů.

Policie využila systém společnosti Rekor, která je jednou z firem spolupracujících se strážci zákona. Ombudsmany a ochránce veřejných práv nicméně již dříve nadzdvihnulo ze židle množství dat, která dokáže shromáždit - měsíčně zvládá přečíst více než 150 milionů registračních značek ve více než 30 amerických státech. Sleduje tak v podstatě pohyb všech aut v zemi a každou značku pak dokáže spojit s dodatečnými informacemi, mezi které nepatří jen cíl cesty. A nejde tu zdaleka jen o bezpečnost, Rekor spolupracuje třeba i s fastfoodovými řetězci.

V podstatě tak i ve skutečném světě můžete počítat se stejnou úrovní monitoringu, na jakou dochází v tom virtuálním. Jenže zatímco internet chtějí politici stále více hlídat, nad systémy zasahujícími do našich běžných životů žádný dohled neexistuje. Je samozřejmě dobře, že v případě Zayase vše vyústilo v dopadení skutečného dealera drog, zase se ale dozvídáme o jednom úspěchu a víc nic.

Kolik jiných lidí bylo policií stavěno, prohledáváno a v případě neúspěchu prvotní prohlídky jistě i dále popotahováno jen za to, že „naplnili formální znaky chování zločince”? Víc nebylo třeba, jen jste se - snadno náhodou - mohli vejít do řetězce chování toho či onoho delikventa. A jste pod dohledem, jde se po vás. Zítra se to může stát komukoli z nás, jen tak, prostě umělá inteligence řekne. A to by bylo, aby za tím něco nebylo, na každého se přece něco najde.

„Míra tohoto dohledu je jednoduše řečeno masivní. Tyto systémy vyspěly na takovou úroveň, že schopnosti místních policejních oddělení dokážou většinu lidí šokovat,“ uvedl Brett Max Kaufman, advokát unie ACLU (American Civil Liberties Union), který bojuje za práva veřejnosti. Zayasův právník Ben Gold pak dodal, že v dnešní době je vyloučení této technologie v podstatě „nemožné“. Nezbývá nám tedy, než se smířit s další ztrátou soukromí? Bohužel to tak vypadá...

Zdroj: Forbes

Petr Prokopec