Autoforum

/

Foto: Azman Nor, publikováno se souhlasem

Z těchto záběrů děsí, je to zhmotnělá noční můra každého nadšeného řidiče. Brzdy vzdaly svou práci prakticky stoprocentně a bez varování. Je opravdu velké štěstí, že posádka auto opustila bez větší újmy na zdraví.

Je to asi ten nejčernější z černých scénářů, který si při návštěvě okruhu můžete představit. Vyrazíte na trať, chytnete ten správný rytmus, jízda se vám daří, auto skvěle sekunduje, najednou najedete na cílovou rovinku s tím, že na jejím konci zpomalíte do první šikany jako obvykle a... A nic.

Vozu zničehonic, bez jakéhokoli předchozího varování přestanou fungovat brzdy. Ale úplně. To, co bylo ještě před pár sekundami hračkou, která i z 200 km/h zastaví během pár sekund, se stal neřiditelný stroj, který se ohromnou setrvačností řítí v podstatě jen do míst, kam původně mířil - ve vysoké rychlosti ani nemáte šanci dramaticky změnit jeho směr a jste vydáni na pospas okolnostem.

Že se to nemůže stát? Jistý Michael Schumacher by v Silverstone roku 1999 asi nesouhlasil. A to je Formule 1, místo, kde jsou stovky a tisíce lidí královsky placeny, aby jeden každý z přítomných monopostů fungoval líp než švýcarské hodinky. Když vyrazíte s vlastním autem na okruh, stát se může prakticky cokoli.

Přesvědčil se o tom i muž jménem Azman Nor, který se svým supersportovním Mercedesem-AMG GT vyrazil na okruhový den v Sepangu, tedy na tu atraktivní trať, kde se mimochodem dřív také jezdily závody Formule 1 a shodou okolností šlo o místo, kde se ef-jedničky objevily poprvé v roce 1999 zrovna ve chvíli, kdy Schumacher doléčil svou zlomeninu nohy, kterou utrpěl právě v Silverstone. Azman měl vlastně víc štěstí než sedminásobný šampion F1, kterého ona zlomená ona téměř jistě stála osmý titul, při samotném incidentu tak ale zcela jistě neuvažoval.

Jak můžete vidět na záběrech níže, předchozí kolo dokončil ve stoprocentně fungujícím autě, vyjel na cílovou rovinku, kde dosáhl rychlosti až 230 km/h, a pak to přišlo. Jeho AMG totálně selhaly brzdy a pořád v rychlosti přes 200 km/h mířil do bariéry. Rána to tedy musela být ohromná, auto se rozmázlo o bariéru jako opilý komár v letu, ovšem pneumatiky a poddajná dvojitá svodidla (která obě prorazil) se naštěstí postarala o pozvolnější než okamžité zastavení. A tak i když vůz je zaručeně totálně zničený, příď nedoznala až takové újmy a prostor pro cestující už vůbec - dokonce ani čelní sklo není prasklé.

S Azmanem jsme byli v kontaktu a dušuje se, že auto bylo na okruhové ježdění perfektně připravené a nedostal předem žádný signál o tom, že by to brzdy měly spočítané. Jejich selhání bylo jeho optikou prakticky „binární” - prostě dlouho fungovaly a najednou ne. Sám podezírá selhání brzdového vedení, poškozenou hadici ostatně můžete vidět na fotkách, ale není jisté, že to je ta příčina. Charakter selhání by tomu částečně nasvědčoval (ale to by možná brzdy neodešly s takovou intenzitou, nejméně dvouokruhové vedení je dávno standardem a i dvojice diagonálně fungujících brzd by auto snad zpomalila víc, než vidíme), poškození ale mohlo vzniknout až při nehodě.

Jak něčemu takovému předejít? Těžko radit. Profíci si ověřují funkci brzd už na rovinkách chvíli před ostrou decelerací levou nohou, což případně dá aspoň trochu času navíc. Ale tady by to až tak moc neřešilo, „jen” částečně zmírnilo náraz. Zabrzdit pak jde i tak, že vůz pošlete do smyku, ale to zas riskujete opakované přetočení přes střechu, které může být hodně zničující pro páteř, popř. boční náraz, na který auto není nikdy tak dobře stavěné jako na ten čelní. Nakonec tedy Azman nejednal zase tak nesmyslně, jak mu někteří vyčítají, když to prostě vzal čelně do bariéry. Ta náraz tlumí, jak může, a auto má na přídi spoustu deformovatelného materiálu. I proto to celé dopadlo relativně dobře, podívejte se na víc sami...

Zdroj: Azman Nor@Facebook

Petr Miler