Autoforum

/

Foto: Škoda Auto

Dlouhodobé dopady tzv. rychlého dobíjení elektrických aut, které je ve skutečnosti pořád žalostně pomalé ve srovnání s dosavadními standardy, byly dosud další bagatelizovanou neznámou. Nová vědecká studie vnáší do věci jasno a pozitivní zprávy to nepřekvapivě nejsou.

Když jsem si loni po letech kupoval nový mobil, jedna z věcí, na které jsem byl upozorněn, byla životnost baterie. Akumulátory prochází průběžnou degradací, kterou nelze zastavit, můžete ji pouze zpomalit. Především pak tím, že baterie nenecháte úplně vybít a také je nenabíjíte na plnou kapacitu. Uhlídat se to s trochou snahy dá, pokud tedy trávíte většinu času v civilizaci, v autě nebo jinde poblíž solidního zdroje elektřiny.

Co se ovšem dá nějak zvládnout s mobilem, je o poznání náročnější s elektromobilem. Dojezd bateriového pohonu je totiž ve srovnání s tím spalovacím velmi nízký, realitou většiny dnešní produkce je něco kolem 350 až 400 km, a to se nesmíte nijak rozvášnit. Výrobci v případě těchto aut navíc obvykle doporučují nevybíjet baterii pod 20 a přes 80 procent kapacity. Pokud tedy ze zmíněné porce vezmeme oněch 60 procent, jsme na 210 až 240 km. Pro spoustu cest je to naprosto nedostačující porce.

Řešením by mohlo být rychlé dobíjení - i to by bylo nekomfortní, i dnes je často nekomfortní stavět u čerpací stanice na pár minut s prázdnou nádrží, ale šlo by to, kdyby bylo opravdu rychlé. Žádné takové ale neexistuje, oproti tankování spalovacích aut jde o neskutečně pomalý proces, navíc i to, čemu se dnes říká „rychlé dobíjení”, má své negativní dopady. Na „natankování” musíte čekat desítky minut a co je dopadem? Ničíte si auto.

Právě to vyplývá z vědecké studie publikované na Science Direct. Podle jejích výsledků jakákoli nabíječka s výkonem nad 120 kW, což je pořád asi 75krát (!, sedmdesát pět) pomalejší doplňování energie než obyčejné tankování, snižuje životnost baterie až o 40 procent. To je ohromný rozdíl, při až brutálních cenách akumulátorů poleze „rychlé” dobíjení hodně do peněz. Automobilky se navíc brání tomu, aby za případný propad kapacity baterie pod zárukou stanovenou mez v případě četného používání „rychlodobíjení” nesly odpovědnost.

Možná i proto politici zvažují další zpřísnění legislativy, které by mělo navýšit tovární garanci. Tedy jinými slovy, výrobci by měli ručit za to, že po určité době baterie nedegradují na méně než 80 procent původní kapacity oproti stávajícím 70 procentům. Něco takového ale přinese pouze zdražení, podstatu problému další a další regulace nevyřeší, jen ho v podobě jiných následků přesunou jinam. Že by zas jednu bylo moudřejší koupit si spalovací auto?

Zdroj: Science Direct přes TW.nl

Petr Prokopec