Autoforum

/

Foto: Jaguar

Může takový příběh mít vůbec dobrý konec? Ale to víte, že může, nakonec v žádné správné pohádce přece nechybí ekvivalent prince na bílém koni, který všeobjímající zlo jedním tahem zaplaší.

Někteří říkají, že postupný úpadek křesťanství v moderním západním světě způsobil jakési duchovní vakuum, které způsobuje, že lidé tíhnou k rozličným ideologiím, jež se stávají ekvivalentem náboženství. Výsledkem je pak neoblomná víra v cosi, ve své podstatě pohádka více či méně abstrahující od reality jakéhokoli druhu.

Asi vás nepřekvapí, že mezi takovými ideologiemi vidíme „zelené náboženství”, jehož součástí jsou dnes i takové prvky jako „zázračné děti”, kterým naslouchají davy. To vede mimo jiné k neoblomné víře v to, že během pár let zajistíme přechod společnosti jen na elektrická auta, což je z tolika technických a ekonomických důvodů reálně nemožné do takové míry, že tomu nikdo soudný nemůže věřit. Ale v náboženství je možné všechno - když jde chodit po vodě, nakrmit davy jedním chlebem či dokonce vstát z mrtvých, proč by nebylo možné nahradit stamiliony spalovacích aut elektrickými, že? To je vedle toho brnkačka.

Jsem příliš racionální člověk na to, abych věřil pohádkám, abych stavěl svou víru v cokoli kolem podobných příběhů. Pokud ale vy takovou potřebu máte a nechcete z jakéhokoli důvodu propadnout zelené víře, mám pro vás jinou pohádku, kterou můžete zaplnit ono duchovní vakuum. Přiznám se, že nejsem jejím autorem, ale pobavila mě, a tak si ji nechci nechat jen pro sebe. A nebojte, je velmi, velmi krátká.

Byl jsem na obědě s nizozemskými kolegy z mé hlavní práce, kde je tlak na stoprocentní elektrifikaci aut mnohem tíživější věcí než u nás. A jeden z kolegů chtěl obvyklé debaty na toto trochu odlehčit. V kostce řekl něco takového:

Představte si, že jsme skutečně začali žít ve světě, kde jsou všechna auta jen elektrická. Zvykli jsme si je kupovat, snášet jejich ceny, náklady provozu i limity použitelnosti. Žijeme v zásadě spokojené životy, stejně jako je žili lidé, kteří před staletími sedlali své koně.

Najednou ale přijde převratný nový vynález.

Jde o auto s poloviční hmotností a s poloviční cenou, kterému lze během asi 1/30 času dopřát několikanásobek dojezdu za jakéhokoli počasí. Auto, které vydrží dekády a i po půl století je možné ho vytáhnout ze stodoly a s minimálním úsilím mu vrátit život. Jeho provoz zásadně méně poškozuje silnice a vzniká se zlomkovou zátěží pro přírodu v podobě generovaných emisí CO2 či škod způsobených těžbou neobnovitelných vzácných kovů a dalších materiálů.

Jen si představte, jakou revoluci takové auto způsobí, jak moc by lidé byli takovou novou technologii nadšeni.

A ten převratný vynález má jméno: Auto se spalovacím motorem.

Musel jsem se hlasitě zasmát, ale ruku na srdce: Není to vlastně pravda? Není to důvod, proč po letech vnucování elektrických aut si v Česku takový vůz kupuje podle SDA asi 5 % zákazníků, z nichž drtivá většina jsou firmy či státní instituce, které to z nějakého důvodu dělat musí či z iracionálních příčin dělat chtějí?

Problém elektromobilů je od začátku v tom, že nám vnucují v řadě ohledů inferiorní produkt za nižší cenu. To neznamená, že nemají své specifické výhody - jistě mají - lidé ale sledují spíš výše uvedené aspekty, ve kterých prostě prohrávají na celé čáře. A tak se nestalo nic z toho, co nám „pachatelé dobra” před léty stanovili za osud - je rok 2025 a automobilky, které měly nabízet jen elektrické vozy, je nenabízejí, země, které měly mířit k dominantně elektrickým parkům, se k nim ani neblíží a fakt, že celoevropská flotila aut čítá jen 1,8 procenta elektrických vozů, je výmluvná sama o sobě.

Kdyby přišlo něco skutečně nového a lepšího, ničeho ze zmíněného nejsme svědky, nevedou se žádné takové debaty. Realitou je, že nepřišlo nic a vnucováno je nám něco tak komplexně horšího, že se údajně dávno překonaná technologie jeví být něčím dramaticky lepším jako v oné „pohádce”.

A víte, co je nejvtipnější? Že tahle pohádka už se jednou stala, elektrická auta byla před více než 100 léty dominantní technologií, pak ale přišel onen převratný nový vynález. Berte to celé s humorem, nadsázkou, byť chápeme, že kazatelé elektrické víry pro takové žertování smysl nemají. Ale pro ty, kteří „zelenému náboženství” nepodlehli a chtějí svá srdce naplnit vírou v něco lepšího pro případ, že by přece jen ovládlo naše životy, je zmíněná pohádka docela hezký příběh se šťastným koncem, který se snadno může stát znovu. Snad nezajdeme tak daleko a zdravý rozum zvítězí dřív.

Zdroje: Autoforum.cz, SDA

Petr Miler