Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Nemáme v úmyslu to obdivovat ani zatracovat, ale je to svým způsobem fascinující. I v zácpách dlouhých kilometry v Německu obvykle nenajdete člověka, který nerespektoval pravidlo pro vytváření uličky pro záchranáře.

Při cestování po dálnicích nevyhnutelně dochází ke vzniku dlouhých kolon. Příčiny bývají různé, ale výsledek je vždy stejný - stovky i tisíce aut stojí v řadě za sebou bez možnosti se kamkoli hnout, v tomto je dálnice nesmlouvavá. V tuzemsku se lidé naskládají za sebe a hypnotizují auto před nimi. Problém je, že ač jim to zákon ukládá, neuklidí se na stranu a pak brání příjezdu záchranných vozidel, která míří k nejobvyklejší příčině vzniku takových kolon, k nehodě.

Ať už je ale příčinou nehybného provozu cokoliv, řidiči jsou povinni vytvořit tzv. záchranářskou uličku. U nás je pravidlo takové, že na dvoupruhových dálnicích se auta v ideálním případě rozestoupí po krajnících a uprostřed se vytvoří volný pruh. Na tříproudých a větších autostrádách ulička vzniká mezi pruhem nejvíce vpravo a ostatními vlevo.

V Německu (a také v Rakousko, Maďarsku, Slovinsku a Švýcarsku) je pravidlo pro vznik tzv. Rettungsgasse opačné. Na dvouproudé dálnici je tedy výsledek stejný, na víceproudé ale nikoli, ulička má vznikat mezi pruhem nejvíce vlevo a těmi zbylými. Mnemotechnická pomůcka je tu snadná - stačí „položit” pravou ruku na pravý pruh silnice a Rettungsgasse vznikne vždy mezi palcem a zbylými prsty reprezentujícími vždy jednotlivé pruhy.

Ačkoli jsou ale pravidla u nás i v Německu velmi podobná, praxe je úplně jiná. Auta by vždy už při příjezdu ke koloně měla zastavit s dostatečným odstupem naskládaná za sebou podle potřeby volného průjezdu policistů, záchranky, hasičů i odtahové služby, u nás to ale dělá málokdo. Řidiči se obvykle bojí, že když uhne ke straně, jiný řidič uvolněný prostor využije ke zlepšení své pozice. A smutné je, že se to opravdu stává.

Lidé tak stojí v pruzích jako kdyby se nic zvláštního nedělo a záchranáři pak přicházejí o cenné minuty, když se kolony musí rozestoupit až teprve ve chvíli, kdy je to nezbytné. „Je to většina řidičů, nejedná se o výjimky. Přijedeme tak na místo později v řádech desítek vteřin nebo jednotek minut, záleží, jak dlouho se musíme prodírat tou kolonou,“ říká k tomu mluvčí hasičů Jaroslav Mikoška.

Zajímavé, že v Německu vytvoření Rettungsgasse funguje obvykle bez větších potíží. Se znalostí české praxe je až neuvěřitelné, jak se někdy i kilometrové kolony bez jediné výjimky předem rozestoupí, aby průjezd záchranářům nedělal problémy. Můžeme říci, že v Německu toto pravidlo funguje déle, ale velkou porcí přispívá odlišné myšlení lidí. Známý respekt k pravidlům, jakási poslušnost a preciznost se projevuje i na silnicích, a tak většinou ihned po zastavení bez přemýšlení zajedou bokem.

Nechceme to bezmezně obdivovat, neboť už vidíme, jak nám připomínáte, že před nějakými 80 léty nebyla německá poslušnost zase tak fajn věc. A běžné chování našich západních sousedů na dálnicích není o mnoho lepší než u nás. Je ale příjemné vidět, že v krizové situaci bez odříkání vytvoří nekonečný volný pruh pro záchranné složky, který opravdu funguje. V tuto chvíli si nedokážeme představit, že by se něco takového někdy mohlo dít u nás - vždycky se najdou tací, kteří by jej zneužili k průjezdu kolonou a záhy i ti, kteří by jim to začali mařit. A to je řetěz událostí, který vytvoření průjezdu pro záchranáře vždy bezpečně zhatí. Rádi se budeme mýlit, v tuto chvíli ale spolehlivé vytváření oné uličky na českých dálnicích vnímáme bohužel jako zcela nemožné.

Inspirace: Jalopnik

Mirek Mazal