Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Skandinávská značka se připravuje na splnění norem Evropské unie i přísnější australské regulace. Tříválce navíc poslouží budoucí hybridizaci.

Na zvládnutí nových limitů spotřeby resp. emisí CO2, jež vejdou v platnost na konci dekády, se začíná připravovat prakticky celý evropský automobilový svět. Recept je přitom pokaždé stejný - pod kapotami motorů se tak začínají objevovat miniaturní pohonné jednotky, kde chybějící objem supluje turbodmychadlo. Přeplňované tříválce jsme tak dostali již od BMW, Fordu, Opelu či PSA, nově se pak mezi tyto značky hodlá zařadit Volvo. To dané agregáty nabídne ve svých modelech v roce 2016, tedy ve chvíli, kdy dokončí stávající rošádu pohonných jednotek, v jejímž rámci pětiválce a šestiválce střídá v motorovém prostoru nová čtyřválcová rodina Drive-E.

Tříválcové agregáty by se přitom měly objevit ve spodní části nabídky švédské automobilky, přičemž hraničním bodem budou modely S60, V60 a středně velké SUV XC (s největší pravděpodobností tedy příští XC60). Derek Crabb, globální šéf pohonných jednotek Volva, pak uvedl, že jako první půjdou s kůží na trh benzinové motory. Jejich skladba však nebude tak obsáhlá jako u čtyřválců, kde očekávat máme čtyři standardní verze a jedno výkonné provedení s logem Polestar.

Crabb rovněž dodal, že tyto pohonné jednotky hrají hlavní roli v hybridizaci skandinávských modelů. Pro příští dekádu ovšem Volvo bude dráty a cívky nabízet jen „okrajově“. „Doufejme, že v roce 2025 již bude dávat elektrifikace komerční smysl. V daném období by elektromotory měly zajišťovat pohon výkonnějších modelů, zapotřebí však v tu chvíli budou tříválce. Pokud je tedy představujeme již nyní, pokládáme tím základní kámen pro dům, který bude stát právě v roce 2025.“

Relativně pozdní příchod hybridních agregátů ovšem není důvodem, proč by se Volvo mělo obávat placení emisních sankcí Evropské unii. „Náš stávající průměr v Evropě činí 120 g/km. Do roku 2020 se ovšem musíme dostat na 95 g/km, v Austrálii pak dokonce na 75 g/km. Pokud ovšem máte dobré inženýrství, pak se pod 95 gramů dostane i bez přispění elektromotorů,“ dodává Crabb.

Aby přitom daný úkol mohl být splněn, dočkáme se každé dva roky zásadní modernizace rodiny motorů Drive-E. Jak benzinové, tak i dieselové agregáty přitom počítají se čtyřmi úrovněmi výkonů od základních přes nízké a střední až po vysoké. Dieselům přitom bude pomáhat jedno nebo dvě turba, benzinové motory ale dostanou jednoduché přeplňování.

Výjimkou ovšem budou motorizace T6 a T8, kdy v prvním případě doplní turbodmychadlo kompresor kvůli vyššímu výkonu v nízkých otáčkách. Ve druhém případě pak můžeme počítat s elektromotorem, který bude zásobovat kola zadní. Ty přední si pak vezme na starosti klasická spalovací jednotka, čímž vznikne hybridní čtyřkolka. Ta přitom bude debutovat pod kapotou nového Volva XC90, jenž má vylézt na světlo světa již dnes. Se švédskou značkou se tedy neloučíme na dlouho.

Zdroj: Autocar

Petr Prokopec