Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Novinka drží luxusem a zpracováním krok s Range Roverem, přitom nabízí více praktičnosti. Má tedy vůbec nějakou slabou stránku?

Hned zkraje musím zcela nepokrytě přiznat, že britské vozy jsou mým šálkem čaje podávaného tradičně o páté. A je vlastně zcela jedno, zda se jedná o modely Radicalu, Caterhamu, Jaguaru nebo Land Roveru. I když jedna výjimka existuje, a tou je druhá generace Freelanderu, tedy bývalého základního modelu poslední zmiňované značky. Důvod je prostý. Zatímco originál z roku 1997 byl k mání i jako stylové třídveřové kabrio, nástupce, který přišel na trh před devíti lety, již stavěl na pětidveřové karoserii. Přitom vzhledově kopíroval větší Discovery, oproti tomuto modelu však nabízel mnohem menší praktičnost danou platformou EUCD od Fordu, na které stálo i Mondeo.

Logicky se tak vzadu dal očekávat poněkud stísněný prostor, zatímco v motorovém prostoru jste v pozdějších letech výroby našli pouze čtyřválce. Tomu ale kupodivu neodpovídala cena, která u verzí osazených pohonem všech čtyř kol a vyššími úrovněmi výbavy snadno dosahovala až 1,3 milionu korun. Tedy do teritoria již zmíněného modelu Discovery, který jste si kupříkladu loni mohli pořídit o sto tisíc levněji, přestože pod kapotou odváděl svou práci třílitrový turbodiesel naladěný na 211 koní.

Ve výsledku tedy vlastně nebylo o co stát. Příchod nástupce Land Roveru Freelander v podobě nového Discovery Sport jsem tedy jen uvítal, neboť britské automobilce se nabízela příležitost udělat za druhou generací tlustou čáru a novinku vyvinout bez jakékoliv zátěže z minulosti. Se změnou názvu navíc mohla být lépe ospravedlněna cenová politika. Ta již rozhodně nepočítá s lidovými vrstvami, neboť základní provedení počítá s částkou 907 500 Kč, což je opravdu razantní posun oproti předchůdci, který jste si svého času mohli pořídit za necelých šest set tisíc korun.

Ani při pohledu na tento rozdíl mi ale Freelander skutečně nikdy nepřirostl k srdci. Kupodivu po sejmutí plachty z konceptu Discovery Vision ale můj tep nevylétl do abnormálních výšin, místo toho se dostavilo jisté zklamání. Přestože jsem na předchozí hranatou karoserii poněkud žehral, alespoň byla jistým způsobem svá a specifická. Novinka ovšem přišla s natolik vyhlazenými liniemi, až díky tomu utrpěla její osobnost. Sériové provedení naštěstí dojem poněkud zpravilo, červotoč v hlavě však i nadále úřadoval, přestože menší měrou.

Vyslání na mezinárodní prezentaci jsem tedy jen uvítal, přestože tentokráte nešlo o exotickou lokaci, nýbrž „pouze“ o sousední Rakousko. Cestou na ni mi hlavou vrtaly dvě otázky - zda Discovery Sport stojí za dva dny práce věnované jeho prvnímu testu, ale především, zda náhodou neohrozí prodeje svého blízkého příbuzného, Range Roveru Evoque. Pojďme si odpovědět nejen na ně.

Vzhled připomínající další modely značky potěší, ale i zamrzí

Kapitolu zaměřenou na vzhled můžeme nejlépe odstartovat slovy šéfdesignéra značky Gerryho McGoverna, který prohašuje, že „zatímco ostatní mají působivou stylizaci, Land Rover musí nabízet funkcionalitu, jež bude dominovat danému segmentu“. Ač tedy již zmíněný koncept Discovery Vision sliboval výrazné zaoblení hran, produkční verze nakonec k tak radikálnímu kroku nedospěla. Stále tu máme nezaměnitelné tvary, jež vpředu připomínají zejména Range Rover Evoque. Záď je pak typickým mementem modelů Freelander a Discovery, neboť zahrnuje dopředu zalomený sloupek, který je poznávacím znamením obou britských off-roadů již od osmdesátých, respektive devadesátých let minulého století.

Říkám si ovšem, že stejně originální jako v zadní části mohl být Land Rover také vpředu. S výjimkou onoho specifického sloupku si totiž veškeré modely značky začínají být podobné jako vejce vejci, tedy s výjimkou rozměrů. Pro zákazníky Discovery Sport sice tato vizuální spřízněnost bude výhrou, pochopím ovšem, když se začnou ošívat majitelé Range Roveru. Automobilka by si tak možná měla dát pozor, aby neskončila ve stejné pasti jako Audi, jehož limuzíny A4, A6 a A8 se od sebe navzájem kromě několika málo detailů rovněž liší pouze dimenzemi. I proto ostatně výrobce se čtyřmi kruhy ve znaku již prohlásil, že příští generace dostanou pokaždé unikátní charakter, který sice i nadále bude odkazovat na příslušnost dané značce, zároveň však bude individuální.

Z Ingolstadtu se ale vraťme zpátky do Halewoodu poblíž Liverpoolu, kde se Discovery Sport vyrábí na stejných linkách jako Evoque. Ač je novinka o podstatných sto milimetrů širší a tím pádem dostala do vínku mnohem větší čelní plochu, stále se může pochlubit příznivým koeficientem odporu vzduchu (Cd 0,36 platí pro nové Disco i třídveřový RRE). To má samozřejmě vliv na spotřebu, díky testování ve větrném tunelu pak Land Rover dokázal výrazně redukovat také hluk pronikající do interiéru. Nejvíce ovšem potěší, že díky jinak skloněnému čelnímu sloupku a níže položené boční hraně máte z vozu daleko lepší výhled. Již by se tak nemělo stát, že na křižovatkách při zatáčení vám náhle ze zorného pole zcela zmizí osoby či dokonce menší automobily.