Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Pátá generace přichází právě včas. V 90 procentech je zpět ve hře, klíčové motorizaci ale chybí dynamika.

Dá se říci, že japonskou automobilku Subaru zná většina primárně kvůli úspěšným aktivitám na poli rallyových speciálů, že většina její slávy u skalních příznivců pramení z atraktivity silničního pekelníka WRX STI, který stále představuje mechanicky fungující řidičský nástroj na sportování, u něhož nestačí pro nejlepší zajeté časy jen šlapat plyn a kroutit volantem. Chce to nadání závodníka a odvahu srdcaře, který je ochoten riskovat pro desetinky sekundy podstatně víc... Třebaže se poslední generace prodává moc dobře, devět z deseti zářezů na prodejní pažbě Subaru v Evropě nepatří jemu.

Zákazníci přikládají daleko větší váhu ostatním modelům portfolia a nakonec si raději pořídí zvýšeného zálesáka s drsnějším kukučem. Podle automobilky je mezi nimi králem Outback, technický derivát v Evropě dnes už finišujícího Legacy, zakladatel kategorie kombinující geny kombi a terénního vozu. Ať už ho dnes budeme nazývat crossoverem, allroadem či každý po svém, byl to právě on, jenž ve své první generaci v roce 1995 na polní cesty položil panely, po kterých se mladší Volvo V70 XC a Audi Allroad quattro později svezly. A právě kvůli nim měl v našich končinách také podstatně složitější život. Nekráčel s hlavním proudem, šel vždy vlastní specifickou cestou a nikdy nenabízel možnost volby z tolika motorizací a individualizací, po jakých Evropan prahl.

Automobilka se ale evidentně nesnažila podbízet se potenciálním kupcům, z jeho vzhledu pramenilo, že ani nechtěla postavit prvoplánově pěkné auto, kolem něhož by se na parkovišti sbíhaly davy. Vždy tedy šlo o nevšedně zabalenou poctivou a spolehlivou techniku, jíž vládl pohon všech kol, asistoval velký vnitřní prostor a solidní zavazadelník. Ostatní kouzla jste museli cítit, protože na první pohled prostě vidět nebyla. Přestože Outback alespoň u našinců nesklidil takový potlesk jako jeho rivalové, nikdy jste mu nemohli přišít, že by to bylo špatné nebo nedotažené auto. Bylo jiné, tedy takové, jaké má podle mě typické Subaru být.

Něco podobného jsem ostatně zmiňoval v recenzi stejnojmenného modelu v loňském roce, kdy se mi do ruky dostala tehdy zánovní kombinace dieselového boxeru a variátorové převodovky CVT. Tutéž variantu si z důvodů největšího obliby u nás dovolím vyzkoušet znovu, avšak protentokrát v útrobách nejnovější generace, která ve svém pátém dějství oslavuje dvacet let od vzniku prvního Outbacku. Alespoň podle tvůrců by měla být hezčí, pohodlnější a technicky dokonalejší, zároveň bohatší na lepší materiály a asistenční systémy v čele s nejnovější generací technologie EyeSight.

V neprospěch vozu by souběžně s tím mohla promlouvat orientace na americký trh, jehož potřebám se automobilka při zkoumání počtu dosavadních prodaných kusů musela chtě nechtě podřídit - vždyť v Evropě se jich loni prodala zhruba desetina a financí na výrobu specifického vozu pro náš trh nemají v Subaru nazbyt. Neprodávají tolik aut, ale znovu opakuji, že to ještě nemusí být znamením špatných produktů. Proč ale déle chodit kolem horké kaše, když otázky jsou nasnadě. Nemohl by mu globální postoj na pozadí úspěšnějších rivalů ještě v mnohém ublížit? A nejedná se čistě náhodou o ten samý, dobře známý vůz z minulosti, který nám jen Subaru hodlá prezentovat v novějším kabátě? Odpovědi jsem hledal na cestě ze Slovinska do Itálie...

První snad opravdu pěkné Subaru

Japonský design mi nikdy nebyl až na drobné výjimky příliš po chuti a totéž jsem v minulosti prohlašoval o ztvárnění produktů této automobilky. Několikrát jsem tvrdil, že u Subaru očividně neusilovali o to, aby postavili pěkné auto, pro jehož katalogy a plakáty by stály fronty. Snad takovou touhu související s nevšední aurou vzbuzovala Impreza a WRX STI, u ostatních modelů to však platilo zcela výjimečně. Už první konfrontace s novým Outbackem ale docela zahýbala ledy. Ve vývojovém oddělení jednoduše museli usoudit, že pro povzbuzení zájmu je třeba udělat více než nevšední techniku. A výsledek vidíte sami…

Nebudu vám tvrdit, že se jako mávnutím kouzelného proutku Outback změnil k nepoznání a že se stane symbolem japonské krásy, jedním dechem však dodám, že je v mých očích dost možná nejhezčím produktem Subaru posledních let. Zálesáckému outfitu obecně nemívám ve zvyku fandit, ale k vozu, na který se koukáme, se tak nějak hodí. Vždycky se mi líbila třetí generace z roku 2003 a novinka jakoby se k ní v jistých ohledech vracela, což je mi sympatické. Skutečně, stačí letmý pohled na nové ztvárnění přídě a hned zjistíte, že tohle už není nikterak ošklivé auto. Na bezrámová okna už zapomeňte, všímejte si raději nových trojúhelníkových okének u A-sloupků.

Oproti předchozí generaci je v mých očích novinka podstatně vyváženější a trochu bytelnější, je také vybavena daleko hezčími světlomety s LED a přesto je znát, že je to stále Outback každým coulem. Třebaže se proporce jeho karoserie zásadně nezměnily - rozvor zůstal stejný a karoserie je o zanedbatelných 25 milimetrů delší, respektive 20 milimetrů širší - nabývám dojmu, že je to auto docela jiné a ve skutečnosti podstatně robustnější než předtím. Evidentně tomu přispívají výraznější blatníky, šestiúhelníková maska i viditelnější boční kontury, částečně větší kola a přední mlhovky. Spíše ale všechno dohromady. Všímavější zjistí, že novému Outbacku chybí otvor v přední kapotě.

Terénním schopnostem Outbacku opět napovídá pozoruhodná světlost vyčíslená dvaceti centimetry, a že si na „bahňáka“ nehraje, nýbrž jím chce být, dokazují plasty přítomné i na podvozku. Za zmínku však stojí především stále pozoruhodné nájezdové úhly - 18,6 stupně vpředu, 23,1 vzadu a přechodový s hodnotou 20,4 stupně - díky nimž je Subaru se inteligentním systémem pohonu všech kol zcela diskvalifikované ze skupiny „polních pozérů“. Netvrdím, že mezi Scouty, Crossy či Country Tourery nenajdete něco podobného, ale žádný se nebude na poli cítit jako ryba ve vodě.

Pravověrný off-road to pochopitelně není ani tentokrát, ale vůz se kterým se musíte bát prvního výletu mimo silnice, rozhodně také ne - blíže má však rozhodně k oddaným bojovníkům za svobodu než k pozérovi parkovišť. Na toulky po offroadových polygonech je sice vhodnější Forester, ale testování má probíhat i po lesních cestách, takže verdikt o schopnostech ještě chvíli počká. Nečekejte ode mě další popisné statě o designu, ale věřte mi, že nové auto vypadá podstatně moderněji, čemuž budiž důkazem i nečekaně velká pozornost přihlížejících. Daleko zajímavější však je, co se jeho tvůrcům podařilo provést s kabinou. Na ní se teď pojďme podívat pořádně.