Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

(+ videa) Auta od Mercedesu mají někteří ve zvyku označovat jako medvědy. Takto to dopadne, když se z jednoho z největších stane šelma.

Možná se divíte, proč se tento test jmenuje „rychlý”. Že bychom se zkoušeným autem jezdili rychle? I takové spojení by v tomto případě mohlo platit, obecně platná skutečnost je ale trochu jiná.

Pokud máte ve zvyku sledovat testy na našem webu, jistě víte, že jsou velmi podrobné. Neplatí to o prvních dojmech shrnujících jen opravdu jen určitý úvodní dojem, který na autora to které auto udělá při zpravidla zahraniční prezentaci. Neplatí to ani o prvních testech, které jsou jakýmsi rozšířenými prvními dojmy z obdobných představení. Skutečný test ale musí být spojen s podrobnými rozborem všech důležitých vlastností auta, které mohou potenciální zájemce zajímat, z toho jsem nikdy nechtěl slevit.

Přesto máme i jiné příležitosti, při nichž někoho z nás určité auto zaujme, ale podrobný test není možné zpracovat, nebo to třeba jen nemá smysl. Může jít o kratší svezení, během něhož není možné poznat vše, může jít o jízdu s autem, o kterém jsme už psali, ale jiný autor to vidí jinak, může jít o test jen trochu jiné verze už zkoušeného auta, u které je většina dříve popsaných vlastností totožná. A nebo, a to před vámi nebudu zastírat, může jít o text autora, který třeba není s to věnovat takovou pozornost všem částem auta, přesto ale má co říci alespoň k části z nich.

Nemám rád cokoli „nedokonalého” a tak z tohoto formátu asi dlouho nebudu mít úplně dobrý pocit, přesto doufám, že i tak budete rychlý test vnímat jako něco lepšího než nic. A aby se neřeklo, že novým formátem omlouvám nestandardně zpracované texty jiných, dopustím se prvního sám. Měl jsem totiž možnost strávit chvíli za volantem nového Mercedesu ML 63 AMG a myslím si, že jde o auto, o kterém stojí za to ztratit pár slov. Ale dost bylo tentokrát poněkud „provozního” úvodu, pojďme se podívat na jednu ze žhavých stuttgartských novinek.

Smysl opravdu nedává. No a?

Původně jsem tento test chtěl nazvat „největší rozmar roku”, pak mi ale došlo, že Mercedes letos vyrukoval také s novými GL 63 AMG a G 65 AMG a tyto novinky by podobné prvenství vrcholné verze třídy M poněkud rozmělňovaly, pokud by jej jedna z nich (a ta druhá zmíněná je vážný kandidát...) rovnou nevzala do svých rukou.

To ale nic nemění na tom, že tohle auto z racionálního hlediska nedává prakticky žádný smysl. Pochybuji, že by se na světě našlo alespoň deset lidí, kteří by opravdu měli využití pro vůz, jenž ráno s grácií projede půlmetrovým brodem a odpoledne přejede (to není překlep, vezme to přes střechu) nějaké starší Ferrari. To je prostě absurdní představa a jakkoli nepochybuji, že pár Jamesů Bondů něco takového s chutí udělá, většina lidí při využití eMka nepřekročí možnosti, které by s grácií obsloužil i šestiválcový turbodiesel. Popř. s ním budou pořád jezdit tak, že kdyby sáhli po E63 AMG udělají stokrát lépe, protože zbytek terénních schopností vozu nepotřebují.

Jakožto rozumnému člověku mi tak představa auta s hmotností blížící se 2,5 tunám a výkonem dosahujícím až 525 koní způsobuje obtížně zastavitelné rotace hlavy. Jenže jakožto automobilového nadšence mě ale to samé svým způsobem láká. Ano, po poznání mě to stejně osobně neoslovuje, ale ruku na srdce: jaký smysl dává Porsche 911 GT2 RS? Je to principielně úplně to samé, ani pro toto auto nebude na světě existovat vyšší než jednociferný počet zákazníků, kteří by jeho dodatečné možnosti ve srovnání s GT2 ocenili. Přesto si jej koupí mnohonásobně více lidí.

Proč? Je to rozmar a tomuto slovu nedávám žádný peiorativní nádech. Někoho těší, že má v garáži Porsche 911 se zrychlením na 300 km/h pod půl minuty, jiného hřeje na srdci, že si do skříně uložil luk bez šípu z Tuzexu, další má radost z auta o velikosti menšího školního autobusu s brutálním výkonem pod kapotou. Ujeté je to všechno, ale co je na tom špatného?

Ano, můj rozmar to není, mně to neoslovuje, ale snažím se mít pochopení. Jednak mám zase jiné rozmary, kterými nemusí trpět ostatní, ale především: takový Mercedes ML 63 AMG je i přes svůj minimální racionální smysl dost pozoruhodný kus techniky. A to nejen na papíře.

Větší než kdy dříve

K technických záležitostem se samozřejmě propracujeme, pár statických dojmů si ale odpustit nemohu. V prvé řadě mě totiž zaujalo, jak velké se nové ML 63 AMG na pohled zdá. Ne snad, že by kterékoli provedení jakékoli generace třídy M bylo malé, ale to předchozí se mi zdálo být na pohled docela kompaktní a to i ve verzi AMG. Novinka ale působí dojmem, jako by „ožila” obytná buňka pro stavaře.

Až se mi nezdálo, jestli mě oči neklamou, neboť mezigeneračně se ML nafouklo maximálně o dva centimetry na délku a to při jeho proporcích nehraje velkou roli. A tak jsem si obě poslední generace alespoň staticky postavil vedle sebe, jenže dojem se nezměnil.

Zřejmě za to může jakési „zhranatění” celé karoserie, které jinak podobné proporce dává více na odiv. Mohutnost verze AMG pak podporuje především velmi neskromné pojetí předního nárazníku, jenž je hodně plochý, protažený o něco více k zemi a působí dojmem, že si někoho z okolí chce dát k svačině.

Pokud vám velká auta z jakéhokoli důvodu imponují, pak nové M AMG je rána do černého. Velikostně se mezigeneračně příliš nezměnilo a jestli už v jiných verzích působí ohromně, pak o AMG to platí dvojnásob. A pokud máte raději subtilní auta... pak o něčem jako je tento pořízek asi ani neuvažujete.

Za pozitivní lze v této souvislosti považovat, že na rozdíl o mnoha SUV není auto velké jen zvenčí, ale i uvnitř. Že se adekvátně (tedy adekvátně výšce vozu, jinak to moc adekvátní není) vysoko i sedí a nad hlavou vás nečeká jen strop asi překvapí málokoho, dost místa je ale i na šířku a v podélném směru. Jako už poněkud obtloustlý dvoumetrový chlapík ocením podobné možnosti už vepředu, natož pak vzadu. I tam je prostoru dost.

Interiér zaujme i kvalitou, zpracováním a v případě testovaného auta také výbavou, jakkoli jsem neměl pocit, že by něco dramaticky překračovalo očekávání potenciálního majitele multimilionového superSUV. Z negativních aspektů zmíním jen jeden, který mi nedával spát - volant. Jeho průměr, tloušťka věnce i čalounění kombinací kůže a alcantary, to je naprosto v pořádku. Ale koho u auta vysokého 1,8 metru napadlo zploštit jeho spodní část? Kritizuji to i u skutečných sporťáků, ale tady se snad na potřebu vytvoření místa pro nohy nemůže vymlouvat ani ten nejnaivnější konstruktér. Je to pouhá show, u technicky tak vypiplaného auta docela zbytečná.