Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Trojkové BMW s číslovkou okolo třicítky v názvu je poprvé čtyřválcové. Jeho charakteru to neprospělo, i tak nabízí něco, co šestiválce neumí.

Původně jsem tuto verzi nové trojky testovat neměl, protože jsem ji testovat nechtěl. Synonymem BMW 3 je v mé mysli šestiválcový motor, a tak jsem se zajímal jen o variantu 335i, žádná jiná už totiž benzinovým šestiválcem nedisponuje. Tři-tři-pětka se mi dostala do rukou už letos v březnu, nevyšla z toho nakonec vůbec špatně a opravdu jsem neměl zájem nechat si její docela sympatický obraz v mých očích narušovat dojmy z modelu, pod jehož kapotou bije u mě ne zrovna populární motor N20. Jenže člověk míní, život mění a vyzkoušení 328i nakonec padlo na má bedra.

Podobný úvod svádí k úvahám, že jsem tedy vůz poznal, zjistil, jak je skvělý a nemohl jsem si to nechat pro sebe. No, tak to bohužel neprobíhalo, ale předem vám mohu říci, že nová 328i karikaturou podobně značených BMW minulosti určitě není, jakkoli stejnou klientelu osloví jen zčásti. Co tedy umí a co nikoli?

Přesně o tom se dnes rozpovídám, ale než se do toho pustím, raději předešlu, že záležitosti komentované v předchozí recenzi tentokrát pominu a v poněkud kratší formě zmíním především to, co bylo pro testovanou 328i specifické.

Velká kola ji svědčí, „nesportovní” interiér méně

Oproti prvně zkoušené 335i Sport byl tento vůz vyveden ve vizuálně odlišném provedení Modern Line. Nedá se říci, že by to mezi oběma trojkami vytvářelo nějakou vzhledovou propast, oko pozornějšího čtenáře si ale jistě všimne alespoň jiných nárazníků, zejména pak toho předního. 335i odlišovaly i do lesklé černi oděné kryty vnějších zpětných zrcátek, koncovky výfuků, žebrování masky chladiče a pár dalších detailů, které u 328i zbarvil lak či trocha chromu.

Mezi nárazníky si nějak nemohu vybrat ten hezčí, oba vypadají jak z pera autora vizáže záporných postav Hvězdné pěchoty, ve zbytku se mi ale jednoznačně více zamlouvá pojetí Modern Line. Hlavně těm černým prvkům 335i jsem na chuť opravdu nepřišel. Co se ale na zajímavější vizáži 328i podílelo především, byla větší kola. Nová trojka má kvůli padajícím chodcům dost nafouklou přední kapotu a po větších než 17" kolech vyloženě volá. Testovaná 328i měla „devatenáctky” a vypadala mnohem elegantněji, důstojněji, svalnatěji. A jak uvidíte později, po funkční stránce ji to neublížilo.

O interiéru už tak pěknými slovy hovořit nemohu. Jeho světlé čalounění s černě vyvedenými detaily tedy elegantní bylo, pro připodobnění vrásčitého (skutečně, ne jen na pohled) hnědého plastu použitého pro obložení palubní desky, výplní dveří nebo částí středového tunelu bych ale musel znovu zabrousit do říše hmyzu. To je jistě věc vkusu, čemu bych se ale opravdu doporučil vyhnout jsou standardní sedadla a volant.

Sedadla vypadají na pohled ještě docela normálně, v praxi jsou ale přesně taková, jaké jsou standardní „sicny” od BMW skoro pokaždé - ploché, až běda. V kombinaci s koženým čalouněním si tak při ostřejší jízdě připadáte jako na tobogánu, ale ne díky tomu, že by se auto s takovou ladností smýkalo po silnici - to si vy smýkáte sou pozáď po sedadlech. U volantu je to pak podobné. Tloušťka věnce je ještě v pořádku, na jeho průměr si ale musíte chvíli zvykat. Je docela velký a při rychlejší jízdě není tím nejpříjemnějším myslitelným partnerem.

Snad není znakem paranoie myslet si, že podobná sedadla a volant dělá BMW hlavně proto, abyste si připlatili za lepší. Myslím, že lidí, kterým budou výrazněji profilované sedačky a o něco menší volant nepříjemné, je naprosté minimum. Věci jako elementární opora při průjezdech zatáčkami, jenž je sportovním sedadlům vlastní, zkrátka vyhoví i těm, kteří preferují komfortní jízdu, neboť vám tuto vlastnost nedávají nikterak negativně pocítit.