Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Nový Opel Insignia se na první pohled zdá být jiný každým coulem. Přímé srovnání ale ukáže, že jde „jen” o hodně nové pojetí starých nápadů.

Pokud nepatříte mezi fanoušky Opelu, možná byste momentálně neměli navštěvovat automobilové weby. Druhá generace modelu Insignia je pro německou automobilku a evropský trh zásadní novinkou a je jí všude plno. My jsme kromě evropské varianty nezapomněli ani na tu australskou pod jménem Holden Commodore, která má pod kapotou nám zapovězený šestiválec. Nyní ale zabrousíme zpět k provedení, které bude od příštího roku k mání také na českém trhu.

Vůz nebudeme srovnávat s konkurencí, místo toho jej pošleme do souboje s první generací. Teprve při postavení obou aut vedle sebe je evidentní, že designové rozdíly jsou hlavně v detailech. Základní designová idea je evidentně totožná, ony detaily - zejména některé z nich jako boční prolisy - ale mají na celkový vzhled podstatný vliv a z kdysi buclatého Opelu dělají atleticky stylizovanou novinku. Přesto nelze hovořit o revoluční změně.

K bokům se ale dostaneme až za malou chvíli, začínat budeme typicky u přídě. Ta dostala zúženou masku chladiče, na kterou navazují úzké světlomety. Insignia tak doznala podstatného vizuálního rozšíření, což můžeme hodnotit kladně. Stejně jako menší množství chromu, které v kombinaci s agresivním nárazníkem dodává novince na sportovnosti i eleganci.

Prolis ve spodní části dveří jsme naťukli již v úvodu, nyní se ale k němu musíme vrátit. Právě on stojí za výraznou změnou, přestože jinak boční silueta zůstává prakticky nezměněna. Tedy na první pohled, ve skutečnosti došlo ke snížení střešní linie. A jelikož onen prolis rozbíjí i zadní partie, ty rázem nepůsobí tak těžkopádným dojmem jako dříve.

Tím se dostáváme k samotné zádi, kde zmizela chromová lišta propojující zadní světla. Místo toho zde jsou lampy, jejichž grafika reflektuje styl předních světlometů a které se také starají o optické rozšíření vozu. Rozhodně přitom neselhávají, neboť ačkoliv je zalomení víka zavazadelníku a vybrání pro registrační značku stejné, vše působí jako zcela nové.

Ve finále zamíříme do interiéru, který bohužel není až tak inovativní, jak by asi mnohý očekával. Nejvíce se proměnila středová konzole hostící větší displej a menší počet tlačítek, načež kabina vypadá „uklizenější”. Jinak se ovšem modernizace omezila jen na lehce modifikovaný volant či přístrojový štít. Jde tak sice o krok kupředu, ale v rámci segmentu nepříliš viditelný.

Nastává čas sumarizace, přičemž stará Insignia odjíždí s nulovým počtem bodů, to nemohlo dopadnout jinak. Druhá generace si nás zkrátka získala na celé čáře, a to zde mluvíme jen o standardním provedení. Opel si na nás ovšem ještě chystá oficiální premiéru varianty OPC Line i ostré varianty OPC. Ta by přitom měla dostat do vínku 400 koní, za což by si sejmutí klobouku vysloužila definitivně.

Petr Prokopec