Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Víra je moc pěkná věc, absence smyslu pro realitu už méně. Šéf Nissanu Ghosn si dále myslí, že elektromobily brzy bude prodávat po milionech.

Nejprve si shrňme fakta. Na celém světě se za loňský rok prodalo necelých 50 tisíc elektřinou poháněných vozů. Při celkových prodejích bezmála 59 milionů aut to znamená tržní podíl elektromobilů méně než 1 promile. Nissan prodal za loňský rok 27 000 Leafů, což je více než polovina všech elektromobilů, v rámci jeho celkových prodejů (4,67 milionu aut) to ale přesto znamená méně než 0,6 promile podílu.

Tento stav panuje i za situace, kdy jsou elektřinou poháněné vozy masivně dotovány na všech frontách z peněz nás všech. Kupříkladu: v době nehorázných pokut za „nadlimitní emise” CO2 je každý prodaný elektromobil započítáván do průměrných emisí vytvářených tím kterým výrobcem 3,5násobně jako vůz s nulovými emisemi (což pochopitelně neodpovídá realitě). Jinými slovy automobilce ušetří pokutu za 3,5 x 130 gramů CO2 produkovaných nad limit jinými prodávanými vozy, což právě v tuto chvíli (pokuta se platí za 65 % prodaných osobních aut sazbou cca 95 Eur za gram CO2) znamená dotaci 700 tisíc Kč na jeden každý prodaný automobil - pro výrobce.

Jsou zde i dotace pro kupující - nebudeme vás zatěžovat jednotlivými případy, projděte si jejich aktualizovaný přehled na Wikipedii, dostat v řadě evropských zemí přímo či nepřímo „slevu” alespoň 100 tisíc Kč není žádný problém a třeba v Dánsku jsou elektromobily zbaveny až 80procentního zdanění nových aut. Dotace ve výši půl milionu korun tam tedy není ničím nedosažitelným.

Toto jsou přitom jen ty relativně přímé a čitelné (u pokut za CO2 tedy až tak srozumitelné nejsou) pobídky, pak existuje celá řada dalších - úlevy na silničních či ekologických daních, zvláštní jízdy pruhy nebo vyhrazená parkovací místa. Výrobci dostávají na své elektrické výmysly dotace nebo bezúročné půjčky od Evropské unie či místních ministerstev a kdybychom spočítali (tedy kdybychom to dokázali, přesně to ani spočítat nelze), kolik bylo tímto směrem promrháno z našich daní, asi by se nám hodně dlouho protáčely panenky.

Přesto přes všechno jsou elektromobily stiženy stejnými limity jako před léty, zájem o ně je proto nadále minimální a nedá se říci, že by se blýskalo na lepší časy. Bez lepších akumulátorů se vývoj nepohne a podle nejnovějších odhadů Count Lux Research má cena kapacity 1 kWh li-ion článku činit i v roce 2020 celých 400 dolarů (dnes se pohybuje pod úrovní 1 000 USD) právě kvůli minimálnímu rozmachu a tedy nesplnitelným očekáváním budoucích úspor z rozsahu. A to, považte, dnes uložíte do šedesátilitrové nádrže automobilu poháněného naftovým motorem přes 200 kWh energie použitelné pro pohon (tedy po započítání cca 35 % efektivity vznětového motoru). Abyste totéž měli v elektromobilu, potřebujete nějakých 225 kWh v akumulátorech, a to by i v roce 2020 stálo 91 000 USD, tedy 1,7 milionu Kč (dnes 2,5krát tolik)

Ale i kdyby to stálo 170 tisíc Kč nebo klidně 17 tisíc Kč, nebo takové akumulátory rostly na stromě, pořád to mnoho neřeší. Li-ion akumulátory mají mizernou hmotnostní kapacitu, u tak velkých článků necelých 0,1 kWh/kg, což by znamenalo, že kýžená kapacita akumulátorů by vůz zatížila více než dvěma tunami hmotnosti. I čtvrtinová kapacita představující pouhých 15 litrů nafty znamená přes půl tuny hmotnosti, to jsou v praxi nepoužitelné hodnoty. Zvláště s přihlédnutím k tomu, jak dlouho je nutné takové akumulátory dobíjet.

Problém těchto tzv. alternativních pohonů dnes zkrátka tkví v tom, že nepředstavují reálnou alternativu. Většině zákazníků je ukradené, jestli mají pod kapotou benzinový, naftový či elektrický pohon, nebo klidně veverkový reaktor, zajímají je užitné vlastnosti. A ty dnes elektromobily mají bídné a nevypadá to, že by se v dohledné době měly přiblížit alespoň na dostřel tomu, co je třeba. Než se tak stane, bude elektromobil maximálně doplňkem, ať už bude jeho cena jakákoli. Já si kupříkladu elektromobil nemohu koupit, i kdybych sebevíce chtěl - jen do práce a zpátky domů bych s ním na jedno nabití nedojel ani zdaleka.

Za tohoto stavu se zdá, že se další elektrická revoluce může v klidu přiblížit svému konci, někteří ale stále věří v její budoucnost. Mezi takové se řadí i šéf Nissanu Carlos Ghosn, který na stále probíhajícím newyorském autosalonu prohlásil, že nemá co měnit na dříve vytyčených cílech jím řízené firmy. „Nemyslím si,že bych se mýlil,” prohlásil mj. Ghosn při tiskové konferenci v návaznosti na dříve pronesená slova o tom, že již v roce 2016 bude koncern Renault-Nissan vyrábět 1,6 milionu elektromobilů za rok a v roce 2020 bude činit jejich podíl na světovém trhu s auty 10 %.

Vážně si někdo rozumný může myslet, že s ohledem na zmíněná omezení je reálné, aby se během pouhých čtyř let prodeje elektromobilů zvýšily více než třicetinásobně, když se v současné době prakticky nikam nehýbají ani přes ohromné a beztak dlouhodobě neudržitelné dotace? Kdy na světě není ani jeden skutečně univerzálně použitelný elektromobil a příchod podobného auta není ani na papíře, neboť jeho stvoření zkrátka není technicky možné? Kdy ani uživatelsky bezproblémové hybridy nejsou s to si udržet získanou klientelu? Vážně si někdo myslí, že se tohle všechno může tak dramaticky změnit během doby odpovídající polovině životního cyklu jednoho modelu auta?

My jsme přesvědčeni, že by se to mohlo stát jen zázrakem a o ten by se hlava podobné firmy opírat neměla. Čas ukáže, jaká bude realita, podle nás ale jsou poslední slova Carlose Ghosna jen silnými prohlášeními sebevědomého šéfa, která s realitou nemají mnoho do činění.

Ani koncernová novinka Renault Zoe nepřináší nic převratného, co by mělo změnit svět automobilů

Petr Miler