Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

SEC požaduje po firmách, aby do 5 let začaly s těžbou nevytěžených zásob ropy. Ty se do toho ale za současné situace pustit nemohou a krachují.

Těžba ropy byla ještě donedávna byznysem, ve kterém jste mohli čekat víceméně jen úspěch. Spotřeba rok od roku stoupala, přičemž výhled na stále se ztenčující světové zásoby zdvihal ceny za jeden barel do nehorázných výšin. Momentálně se ovšem zdá, že zlaté časy těžařů jsou pryč.

Nízké ceny ropy na světových trzích dělají těžbu v hůře dostupných oblastech nerentabilní samu o sobě a aby toho nebylo málo, do hry vstupují i dosud víceméně neúčinná pravidla komise SEC (Securities and Exchange Comission) na severoamerickém kontinentu. Ten má na svědomí skoro pětinu světové těžby ropy, i když tamní zásoby představují asi jen dvacetinu.

Podle dat Bloombergu letos 59 amerických firem zabývajících se těžbou „černého zlata“ vymazalo ekvivalent 9,2 miliard barelů, tedy více než 20 procent ze svých zásob. Tento stav je následkem vymáhání ustanovení z roku 2009, kdy SEC zavedla pravidlo, dle kterého mohou firmy uplatnit právo na podzemní prameny ropy, pokud nezačnou být během pěti let intenzivně těženy jejich konkurenty.

Za tímto krokem přitom stála snaha korigovat udávané hodnoty petrolejářských společností, které odhadované, ale nevytěžené zásoby ropy v dané lokalitě považovaly jen za jinak uskladněné a do jisté míry jimi balamutily investory. SEC proto zavedla zmíněné pravidlo, které mělo za následek, že dlouhodobě netěžené zásoby přestaly být součástí skladových zásob konkrétních firem, což vedlo k nevyhnutelnému - ke krachu řad z nich.

Kupříkladu společnost Ultra Petroleum Corp. byla v roce 2012 oceněna na takřka 15 miliard dolarů (cca 360,2 mld. Kč). Letos v dubnu však byla nucena vymazat z účetních knih polovinu svých (v zemi uskladněných a nevytěžených) rezerv, což nakonec vedlo 29. dubna k podání žádosti o bankrot při dluhu 3,9 mld. USD (93,65 mld. Kč). Nejde přitom o výjimečný případ, stejný osud potkal také společnosti Goodrich Petroleum či Linn Energy. První z nich těžila zásoby zanesené v účetních knihách pouze 4procentním tempem, což neodpovídá požadavkům komise SEC, druhá pak na konci roku 2014 snížila rozpočet na těžbu o 61 procent. Obě nakonec v uplynulých měsících zkrachovaly, přičemž souhrnně dluží 8,1 miliardy dolarů (194,51 mld. Kč).

Dalším „pánem na holení“ se stala společnost Penn Virginia Corp. Ta dle SEC „soustavně nedodržovala naplánovaná schémata těžby“, což firma připouští a dodává, že za vším stojí pokles cen ropy v posledních letech. Nicméně investorům se snažila tvrdit pravý opak. Ačkoliv její šéf H. Baird Whitehead v roce 2013 uvedl, že v plánu není žádná těžba zemního plynu, jeho podzemní zásoby tvořily v daném období 19 procent zásob společnosti.

Na základě tlaku SEC tak Penn Virginia Corp. musela letos vymazat většinu svých nevytěžených zásob, což opět vyústilo v žádost o bankrot (podanou 12. května). Dluh společnosti přitom činí 1,2 mld. USD (28,82 mld. Kč). Julie Hilt Hannink, šéfka poradenské společnosti CFRA z New Yorku, přitom ke všem krachům dodává, že „plány na rozvoj těžby (jmenovaných společností) nebyly realistické“.

David Woodstock, partner v právnické firmě Jones Day (ano, je to ta, která vede externí vyšetřování kauzy Dieselgate) a bývalý ředitel SEC z let 2011 až 2015 pak dodává: „Rezervy tvoří velkou část jmění těchto společností, takže jsou opravdu důležité. Komise se proto dívá velmi zblízka na to, jak tyto firmy své rezervy tvoří, jak odhadují jejich kvalitu a jaké jsou jejich záměry. Neakceptuje přitom částečné odpovědi.“

Tento stav pochopitelně situaci na trhu s ropou dále zesložiťuje. Před pár lety nebyly podmínky SEC pro většinu firem komplikací, za současných cen ropy ale jsou. Pokud jde o hůře dostupná či vytěžitelná naleziště, firmy s těžbou na daných místech do pěti let prostě nezačnou, protože by se jim nevyplatila. A pokud vás napadá, že lepší bude se ztrátou těžit, než zkrachovat, i na to SEC myslela - cena těžby podzemních pramenů musí být zisková za cen nákladů stanovených komisí.

Firmy tak prostě s těžbou nezačnou, své zásoby nemohou blokovat a SEC de facto rozhodne o jejich novém majiteli. Společnost v tu chvíli přijde o velkou část své hodnoty a ekonomické problémy jsou na spadnutí. To všechno vede k dalšímu omezování nabídky ropy na trhu (a zopakujme, že Severní Amerika má na světové nabídce pětinové podíl), což dostává cenu ropy výše a ve výsledku zdražuje i paliva u čerpacích stanic.

I když primární důsledky aktuálního růstu cen benzinu a nafty jsou jiné, roli v nich hraje i sedm let staré pravidlo, které mělo ropné společnosti USA učinit pro investory transparentnější. To možná nebyl špatný záměr, pouze pětiletý časový je ale opravdu krátký a neumožňuje dostatečně reagovat na výkyvy cen, kterými jsme v posledních letech svědky. Přesto nelze očekávat, že by SEC svůj přístup změnila a je otázkou, co bude dále - spotřeba ropy též postupně klesá a budeme si zkrátka muset počkat, kde se její nabídka a poptávka po ní potkají...

Zdroj: Bloomberg

Petr Prokopec