Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Vybrat dokonalou ojetinu není úkol pro každého, umět oddělit zrno od plev ale není raketová věda. Jak trefit kus v dobrém stavu, napoví pětice doporučení britských kolegů.

Český trh s ojetými auty jen za loňský rok nabobtnal o 177 117 dovezených osobních vozů. To je číslo srovnatelné s celkovým počtem nově prodaných aut a pořád představuje jen okrajovou část celého trhu. Ojetiny u nás zkrátka frčí a v nepřeberném množství bazarů rozhodně je z čeho vybírat.

Zvolit správný kus přesto, nebo právě proto není jednoduché, zvláště když někteří prodejci myslí v prvé řadě na to, jak vás napálit. V této disciplíně někdy selže i zkušený motorista s čichem na stočené, nebo jinak vadné automobily. Nákup ojetiny ovšem má svá pravidla, která umožňují do značné míry předem eliminovat následné problémy. Dodržením základních postupů dokáže zvýšit šance na pořízení velmi dobrého kusu bez vad vyžadujících pozdější investice do nákladných oprav.

Kolegové z magazínu Car Throttlu sestavili seznam pěti základních úkonů, které je při koupi ojetého vozu provést, aby riziko takového obchodu bylo co nejmenší. Není to žádná velká věda, jednotlivé kroky zvládne každý i bez vzdělání automechanika. Stačí se jich držet a nevěřit jen tomu, co tvrdí prodávající.

1. Kontrola exteriéru

Vizuální inspekce je nutným začátkem každé prohlídky. Sledování jednotlivých dílů karoserie může ukázat přístup předchozího majitele, odřeniny nebo nerovnoměrné spáry si zaslouží jasné odůvodnění. Dále jsou důležitá kola, očividně odřené disky napoví bezohledný způsob zacházení. Pozornost si zaslouží i vzorek pneumatik, zejména pozor na rovnoměrné sjetí. Když už bude člověk sondovat vzorek, měl by obhlédnout také brzdový systém. Nežádoucí je koroze brzdových disků, ale rez nesmí být ani jinde. Nevyplatí se vynechat kontrolu osvětlení, kromě funkčnosti se zjišťuje míra orosení zevnitř.

2. Zjištění chyb uložených v elektronických systémech

Po obejití vozidla zvenku je čas usednout dovnitř. Důležité je otočit klíčem a nechat zhasnout všechny varovné kontrolky. Postupně by měly mizet všechny rozsvícené symboly. Podrobnější náhled do chyb uložených v řídící jednotce umožňuje automobilová diagnostika, kterou dnes spustíte přes každý chytrý mobil. Stačí si zakoupit OBD-konektor pracující s Wi-Fi nebo Bluetooth a během pár sekund se dozvíte všechny chybové hlášky uložené v systému vozidla. Jen málokterý závažnější problém se u modernějších aut objede bez pozornosti elektroniky, u některých vozů je možné přečíst i elektronickou servisní knihu s provedenými úkony v minulosti.

3. Obhlídka motorového prostoru

Zásadním krokem při nákupu každé ojetiny je pohled pod kapotu. V motorovém prostoru by neměly být žádné náznaky nárazu, unavených řemenů anebo úniku kapalin. Dostatečné množství tekutých náplní se pozná podle rysek na každé doplňující nádobce. Dále je potřeba odečíst hladinu oleje z vysunuté měrky s barevným očkem, pokud ji auto má. Na víčku olejového otvoru by neměla zůstávat bílá vrstva povlaku, aby si budoucí majitel nezadělal na drahé potíže. U studeného agregátu by se nemělo zapomenout na kontrolu čisté chladicí kapaliny.

4. Prohlídka interiéru

Zpět do kabiny. Zkušební prohlídka se neobejde bez vyzkoušení všech elektronických zařízení uvnitř. Po spuštění všech dostupných funkcí musí vše fungovat na první pokus, špatná odezva, respektive úplná nefunkčnost elektroniky může být pádným důvodem pro hledání jiného automobilu. Kondice ojetiny se dá odhadnout rovněž podle stavu povrchu ovládacích prvků. Odřený volant, řadicí páka nebo některé ovladače značí náročnější užívání předchozího vlastníka. Posez za volantem by měl být příjemný, sedadla jsou stavěna na velkou porci kilometrů, přesto někdy rezignují dříve.

Součást vnitřní kontroly je náhled do kufru. Ideálně čistý zavazadelník by měl mít pod podlahou všechny sériové prvky sloužící k opravě prázdného kola. U rezervy či lepící sady bývá obyčejně povinná výbava, její kompletace je vizitkou dobře připraveného prodejce. Důslednější průzkumníci obhlížejí i souměrnost svařovaných spár kufru, korozi pod čalouněním, a také možné pronikání vlhkosti.

5. Testovací jízda

Nejdůležitější část patří testovací jízdě, která by správně měla začít nastartováním úplně studeného motoru. Hned je potřeba nastražit všechny smysly a vyhnout se poslechu rádia a řečem prodejce. Během projížďky zachovalého vozidla nikdy nejsou slyšet ani cítit žádné nesrovnalosti, jakékoliv klepání, pískání, vibrace nebo smrad indikují podezření. Může se jednat o přivřený pás do dveří, ale všechny neobvyklé jevy je potřeba dohledat a odůvodnit.

Zkušební okruh by měl být dostatečně dlouhý pro vyzkoušení všech jízdních režimů v různých rychlostech. Řidiči často mají strach jezdit s cizím automobilem rychleji, ale ostych pořádně akcelerovat a brzdit je potenciální šance nezjistit včas některé vady. Poznávacími znaky dobré výběru je stabilní jízda rovně, udržování zahřátého motoru, stabilní volnoběh a v konečném důsledku dobrý subjektivní pocit. Nezbývá než popřát hodně zdaru.

Video ukazující postupné kontroly ojetého automobilu

Zdroj: Car Throttle@Youtube

Mirek Mazal