Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Evropské automobilky se často kontraproduktivním regulacím Evropské unie poddávají bez reptání, v Americe tomu tak ale není. Tamní asociace výrobců aut již nyní bojuje proti plánovaným omezením pro rok 2025.

Pravidelně se divíme tomu, proč některé automobilky ani náznakem nekritizují tržní omezení, kterým se v posledních letech musejí v Evropě přizpůsobovat. Mluvíme přitom zejména o limitu emisí CO2 ve výši 130 gramů na kilometr, který začne platit od začátku příštího roku a jenž už stihl naprosto změnit trh s auty. Proč, to jsme probírali třeba při „vyhlášení vítěze” boje za snižování emisí CO2, důsledky pak můžete vidět dnes a denně: BMW se rozloučilo s atmosférickými šestiválci, Audi zamávalo dvěma ze svých nejlepších benzinových motorů, Mercedes pohřbívá své úspěšné osmiválce a tak bychom mohli pokračovat ještě dlouho.

Je zcela mylné domnívat se, že firmy to dělají ze své vlastní vůle, nebo z vůle zákazníků. Činí tak pouze proto, že nové motory mají nižší spotřebu v testech dle evropských norem, což zejména u aut, u nichž lze očekávat vyšší využití dostupného výkonu (a to u rychlých Audi nebo cestovních BMW očekávat rozhodně lze) v praxi zkrátka nefunguje. Dobré motory jsou tak nezřídka nahrazovány horšími jen proto, že lépe obstojí před normou, ne před zákazníky. Už před lety jsme v testu Audi S4 s motorem TFSI nepochopili, jaký mělo smysl nahrazení kvalitního motoru 4,2 V8 menším šestiválcem a rozhodně jsme nebyli sami. Přesto zvítězila norma a Audi dále tento motor systematicky tlačí na místa dřívějšího osmiválce.

Není sporu o tom, že v některých vozech je stejný přístup účinný, trh je ale pestrý, choutky zákazníků též a aplikace jednoho přístupu na všechna auta bez rozdílu třídy zkrátka nemůže fungovat. Zatímco u Fabie 1,2 TSI lze najít mnoho pozitiv, třeba z zmíněného Audi S4 je to o hodně těžší. Automobilky přesto mlčí a drží krok, i když samy musí vědět, že přizpůsobování se jediné normě bude pro řadu jejich zákazníků kontraproduktivní. Však zrovna Audi to čerstvě nevědomky přiznalo, když přeplňovaný šestiválec začlenilo jen do nabídky S5 pro evropské zákazníky, Američanům zůstane osmiválec.

A netýká se to jen motorů, tuto situaci jsme podrobně rozebírali i v článku o systému start and stop. I ten se stává neodvratným standardem, i když je v mnoha autech prakticky k ničemu, stojí jen peníze navíc a září pouze v testech papírové spotřeby. Právě v tomto článku jsme se nejvíce podivovali nad tím, proč se za poslední roky nenašla jediná firma, který by „zvedla hlavu” a řekla, že jde u toho či onoho auta o nesmyslný prvek a snažila se vysvětlit zákazníkům, proč v jiných autech je (regulace) a proč v tom jejich není (celková vyšší efektivita, start-stop něco stojí a investice do něj se musí vrátit). I zde jsme jako důkaz použili rozdíl mezi přístupem stejných automobilek v Evropě a USA, když bez normy, která by zohlednila přítomnost start-stopu v autě, nevsadil na tuto technologii prakticky nikdo. Proč? Zákazníkům by se nevyplatila.

Do třetice se Ameriky dotkneme v dnešním článku, i když v trochu jiných souvislostech. I tam totiž platí limity spotřeby paliva, jen se neschovávají za emise CO2. Aktuálně jsou relativně mírné a trhem příliš necloumají, pro rok 2025 ale Barack Obama hodnotu 56 MPG (miles per galon, ekvivalent 4,2 litru benzinu na 100 km jízdy) jako nutnou průměrnou spotřebu vozů každé automobilky, která bude chtít nabízet auta na americkém trhu. A to už je pořádná „darda”.

Zatím není jasné, co se stane, pokud tento limit nebude dodržen, dá se však očekávat zachování stejného řešení, které v Americe platí již dnes na pozadí mírnějších limitů - drastické pokuty, které vozy zdraží tak, že budou prakticky nekonkurenceschopné a automobilkám nezbude nic jiného, než se limitům přizpůsobit prakticky za každou cenu. Tak jako již dnes v Evropě.

Rozdíl je ale v tom, že i když i zde výrobci dávno věděli o limitu, který vstoupí v platnost od ledna 2012, nikdy proti nim neřekli ani slovo. Je až zarážející, že se nenašla jedna jediná automobilka, která by řekla: „Downsizing je pro typické využití našich vozů ze strany zákazníků nefunkční, a proto touto cestou nevykročíme. Zajímá nás skutečná efektivita motorů a spokojenost našich zákazníků, ne to, jak moc si naše motory rozumí s paušálními předpisy nezohledňujícími specifické využít aut, která nabízíme,” nebo cokoli v tom smyslu. Nikdy nikdo. V Americe přitom právě na to došlo již nyní, 14 let před tím, než má drastické omezení normované spotřeby vstoupit v platnost.

Americká Alliance of Automobile Manufacturers (AAM, tedy něco jako asociace výrobců aut) tento týden spustila zatím v sedmi státech Unie rádiovou kampaň, která varuje zákazníky před následky zavedení podobných tržních omezení. Akcentuje přitom mimo jiné to, že zákazníci přijdou o možnost volby, neboť nabídka na trhu se do značné míry zploští, vyšší ceny aut a ztrátu pracovních míst. Samotná AAM přitom zdůrazňuje, že doufá, že tyto reklamy odstartují debatu nad důležitostí zákazníka v celém procesu, který je zatím přehlížen. A když už nic jiného, dosáhne alespoň pestřejších limitů zohledňujících způsob využití toho kterého auta.

Jako by nám AAM mluvila z duše. Jen nás mrzí, že se k podobnému kroku neodhodlaly již před mnoha lety evropští výrobci. Nemuseli bychom dnes žehrat nad tím, že nabídka motorů se dramaticky zplošťuje. Však si zkuste třeba do auta střední třídy pořídit atmosféricky plněný šestiválec, který pro řadu zákazníků fungoval jak nic jiného. Smůla, není, a kde je, tam už brzy nebude. Zanedlouho si budete moci vybrat už jen a pouze některou z patnácti variant přeplňovaného čtyřválce, který se skvěle vešel do platných omezení, v praxi ale už tak nezáří.

Američané mají šanci se z chyb evropského přístupu k téže věci poučit a zvolit jinou cestu, která ponechá na trhu více volnosti pro rozličné preference rozličných zákazníků. Snad se jim to podaří, u nás už čas vrátíme jen stěží...

Zdroj: Detroit Free Press, AAM

Petr Miler