Autoforum

/

Foto: Honda

Ano, je to už víc jak 25 let, ale to přece není žádný automobilový dávnověk. A i kdybyste měli tendenci to tak vnímat, mělo by dojít k ohromnému pokroku vpřed. V případě poměru výkonu a dynamiky to neplatí ani omylem.

Pokud máte tu čest řídit auta aspoň 20, 25 let, ten šok jste museli zažít. Do konce minulého tisíciletí byly „výkonové karty” rozdány docela jinak než dnes. A to nejen kvůli tomu, že obvyklé výkony byly docela jiné a my ze středu a východu Evropy jsme dlouho považovali za extrém starou Ladu s patnáctistovkou o 75 koních. Změnily se zejména dva jiné vstupy - hmotnost a emisní normy.

Mám ještě v živé paměti vnímání dynamiky z 90. let v nejobvyklejších autech řekněme nižší střední až střední třídy - 75 koní byl už slušný výkon, 100 koní dalo na svižné auto, 130 koní už byla vyšší liga a 150 koní značilo rychlý vůz. Když se vám do rukou dostalo něco jako 170koňový Ford Mondeo V6, už jste měli výjimečný automobilový den. A když jsem jednou osedlal Mitsubishi Lancer Evo V s 280 koňmi, začal jsem hledat dárce náhradních orgánů.

Poměry se dlouho neměnily, pak ale přišlo nové milénium, něco jako kompakt s podtunovou hmotností se stalo nemožnou misí a jinak srovnatelná auta začala během pár let na vahách vykazovat snadno o 30 nebo 40 procent vyšší hmotnost. Změnily se také emisní normy, které zabily projev atmosféricky plněných motorů v nižších a středních otáčkách a přibyla snaha minimalizovat papírovou spotřebu stůj co stůj. A s ní třeba i nemístně dlouhé převody - v 90. letech bylo obvyklé, že vůz dosahovat maximální rychlosti okolo omezovače otáček posledního kvaltu, dnes... Lepší nemluvit.

Když člověk na tyto časy vzpomíná, trochu si říká: A nebyli jsme jen prostě jiní, není to nostalgie, nebyli bychom z těchto aut dnes zklamaní? Něco pravdy na tom bude, přiložené video ale ukazuje, že poměry byly skutečně jiné. Nám už dobře známý exekutor podobných testů z kanálu TopSpeedGermany na Youtube vytáhl na německou dálnici Hondu Prelude V z roku 1997 s motorem 2,2 VTEC s výkonem 185 koní. To by dnes stěží stačilo na pohon subkompaktního hot hatche, natož pak sportovního kupé. V tomto případě je navíc potenciál motoru přizabitý automatickou převodovkou a 207 tisíc najetých kilometrů auto určitě také nezrychlilo. Přesto má jeho dynamika daleko k nezajímavé, však se podívejte sami.

Vůz pořád s lehkostí akceleruje v celém rychlostním spektru, dvoustovky dosáhne jako nic a rozjet se na 230 km/h mu nečiní problém. Přestože je patrné, že automat ve vysokých rychlostech posílá otáčky nemile nízko, auto nemá problém se z nich probrat a konkurovat v podstatě čemukoli modernímu, co se dnes běžně pohybuje v provozu. Auto holt má jen okolo 1 250 kg, je placaté a při vývoji se v prvé řadě myslelo na dynamiku a na řidiče, ne na to, co se děje za výfukem. Nevíme, jestli to byly časy lepší, rozhodně to ale byly časy podstatně jiné.

Zdroj: TopSpeedGermany@Youtube

Petr Miler