Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Máte Mini jen za předražené stylovky pro dámy s psíkem? Tak to prr, model Coupe JCW je spíše pro chlapy s kuráží.

Možná nejde o to nejhezčí Mini, které kdy bylo vyrobeno, ale to je věc vkusu. Můžete jej mít třeba za ošklivé, ale věřte, že na tyhle přízemní pocity zapomenete v momentě, kdy si s ním sjedete. Jeho jízdní projev je totiž zcela jedinečný.

Samotná verze John Cooper Works pochopitelně není ničím novým, v tomto provedení jste si již dříve mohli koupit hatchback, nám se ale dostalo do rukou zbrusu nové kupé ve stejné verzi. Na první pohled je to úplný nesmysl na kolech, však k čemu je auto vypadající jako krabička od sirek s čepicí s kšiltem dozadu, dvěma místy k sezení a vizuálním provedením, za které by vás i z klubu exhibicionistů vyloučili pro přílišnou extravaganci?

Jenže přistupovat k tomuto autu s rozumem dává stejný smysl jako očekávat na Českém rozhlasu 3 recenzi pornofilmu. Tohle auto rozhodně není to, které vám vypadne ze srovnávací tabulky v Excelu, musíte se do něj zamilovat. A věřte, že k něčemu podobnému vám dá sakra velký prostor.

Na silnici vám sice na první asfaltové vlně přepočítá všechny obratle v páteři, ale koho to zajímá, když vám o pár kilometrů dále v první sérii zatáček dovolí spočítat si všechny zuby ve zpětném zrcátku? Tak přiblble se budete smát, když se s Mini Coupe JCW dáte do práce.

Už zvukový projev vás vezme u srdce. V nízkých otáčkách je to klidná přeplňovaná 1,6, ale dostaňte se za 4 tisíce otáček a rachot výfukového systému vám začne prorážet ušní bubínky. Pozvolný, ale intenzivní nástup výkonu auto neustále „staví na zadní” a přes automaticky vysouvající se křídlo uvidíte s každým přeřazením precizně jdoucí převodovky objekty za vámi zase o něco dál. A že si zařadíte, převody jsou krátké jak polední pauza, do 240 km/h reálné rychlosti se jich vejde všech šest.

Ano, tohle auto jede i rovně jako ďas, mnohem lépe, než byste od jeho 211 koní čekali. Má totiž jen něco málo přes 1 200 kg a to je spolu se zmíněnou převodovkou dost na to, aby ani takové Audi S3 s 265 koňmi nemělo šanci ujet až do rychlostí přes 200 km/h na akceleraci ani o metr.

Jenže JCW nejede jen rovně, ono jede hlavně jinudy než rovně. Přiřítíte se k první zatáčce, neutahatelné ostré brzdy postaví auto na přední kola a vy si zadek pošlete do zatáčky dle ctěné libosti. Mrštnost a lehkost, s jakou se tohle Mini vrhá do zatáček, je nekonečná a budete muset chvíli zkoušet vlastní pud sebezáchovy, abyste se do šikan vrhali tak rychle, jak to tohle auto dovede.

A ono se velmi „akčně” se chová i přímo v zatáčkách. Stačí jen precizní práce s plynem, abyste si v průběhu šikany na samé hranici pohrávali v trakcí přídě a zádě a dokázali jet tak rychle, jak to je jen možné.

Přidejte ke všemu výtečnou spojku s krátkým chodem, dobře dávkovatelné brzdy, již zmíněné precizní, krátké a lehké řazení a nakonec i relativně poslušný motor, minimálně meziplyny s ním budete sekat jak Baťa cvičky. Řízení má své nikoli nepodstatné limity, ale minimálně v nižších a středních rychlostech zábavu nekazí.

Je to legrace, ale nejde jen o to, je to vzhledem ke své velikosti ďábelsky rychlé auto, které díky lehkosti a dobré ovladatelnosti dokáže všech svých 211 koní prodat prakticky za jakýchkoli podmínek. Na suchu má spoustu konkurentů, ale stačí trochu horší podmínky, ve kterých se výhody vysokého výkonu ztrácejí a rázem je to jeden z nejrychlejších vozů široko daleko.

Směle jsem za takových podmínek vyzval Porsche 911 Turbo S obuté do semi slicků, které na mokru nutí minimálně k respektu před většími loužemi. Nejen kvůli nim je pak všech těch 320 koní navíc rázem skoro k ničemu. Samozřejmě, akcelerace 911 je v jiných mezích, ale přijdou jakkoli rychlé zatáčky a tam, kde se těžké Turbo obtížně srovnává samo se sebou, se Mini proplétá s lehkostí lasičky. Stačí rovinek málo a zatáček hodně a na výkon už se nehraje.

Byl to vyrovnaný souboj. Vsadili byste si na to? A věříte tomu? Asi ne, ale je to tak, přesvědčte se sami. Jen musíte opravdu sami, neboť jakmile tomuto autu přidáte byť jen druhého dospělého pasažéra, jeho akcie prudce klesají - kila, to je oč tu běží.

Chapman by z tohoto auta asi měl radost a mám ji i já. Je to ale jen jeden z více zajímavých (byť ne vždy tak radostných) aspektů, o kterých má smysl mluvit. Více již brzy v podrobném testu.

Na pohled se bude líbit jen někomu, za volantem ale rozpálí snad i mrtvého

Pavel Janda