Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

(+ videa) Tohle auto dnes vypadá jak komické vozítko z kreslených pohádek, ve své době to ale byl supersport svého druhu. A i dnes to umí rozjet.

„Umět řídit” je velmi široký pojem. Někdo bude obdivovat spíše piloty F1 zvládající nejrychlejší stroje světa, jiný zase řidiče autobusu potýkající se miliony ujetých kilometrů s odpovědností za desítky lidí na palubě. Další bude žasnout třeba nad člověkem schopným bezpečné rychlosti nikoli na okruhu, ale v běžném provozu se všemi jeho nástrahami. A ostatní? Cokoli mezi tím vším. Pokud se ale budeme bavit o samotné technice řízení, máme pocit, že vrcholem je dokonalé ovládnutí stroje, který jednoduché ovládnout z podstaty není.

Je úžasné jet ostře třeba se Seatem Leon Cupra, ale zkuste si tohle auto osedlat. Předpokladem pro dobrý čas na jakémkoli okruhu za jakýchkoli okolností jsou dvě ruce a dvě nohy, nic víc - tak snadno lze z tohoto a jemu podobných podobných strojů vymačkat ohromující dynamiku. Lepším řidičem tak snadno může být někdo, kdo bude bravurně ovládá nesrovnatelně pomalejší, ale také o poznání méně vstřícnou Škodu 120. A opravdového borce podle nás vidíte na videích níže - je to Patrick Blakney-Edwards, který na nich mačká i poslední kapku dynamického potenciálu z vzácného sedanu Frazer-Nash z roku 1928.

Tato doba je v případě automobilů něco jako dávnověk. Však se na ten vůz podívejte - je vysoký, úzký, kola má jak z bicyklu a uvnitř vypadá jak parník, včetně kormidla. Přidejte si fakt, že o přenos výkonu na kola se tu stará řetěz jak na motorce a že ten výkon dodává řadový čtyřválec o objemu 1,5 litru. Pak nemůžete dojít k jiné představě, než že tohle auto se možná tak rozjede na přehlídce veteránů a pokračovat v jízdě zvládne leda do chvíle, než mu v prvním výmolu upadne kolo.

Jaký omyl.

Frazer-Nash dnes možná vypadá jako „starý pekáč”, ve své době ale platil za sporťák, jakkoli neuvěřitelně to s výše popsanými specifikacemi může znít. A tak je schopen i přesně takové jízdy. Běžně to byly spíše roadstery či kupé, tento dvoudvéřový sedan zvaný podle tvarů své zádě „Owlet” (Sovička) tak na pohled působí schopně ještě méně, než by jinak mohl, ale podívejte se, co reálně dovede. Jezdit s ním tak před skoro 90 léty, už to by bylo obdivuhodné, Blakney-Edwards s ním ale takto řádí dnes.

Nedá se to popsat slovy, musíte to vidět. Prostě ho drtí, všech jeho pár desítek koní, celý jeho řetěz a čtyři galusky. A že to dá na sakra slušnou dynamiku - neznáme přesný výkon ani hmotnost, musí to být „dost na dost málo”, protože jinak by vůz tak rychlý nebyl. Nejvíce obdivuhodné je ale zacházení s ním, však se na to podívejte sami...

...jenže to dokáže, se schopným a odvážným řidičem až obdivuhodně

Zdroj: Jalopnik

Petr Miler