Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Převážet rychlá auta pomalu? Ne, řekli si Němci a stvořili náklaďák tak rychlý, že se mu ani dnes nic nevyrovná. Ne z toho, co může legálně na silnice.

Závodním autům se dostává značné pozornosti, z pochopitelných důvodů. Všichni také ví, že většina z nich na trať po vlastní ose nepřijela, že byla přivezena v přívěsech či na korbách nákladních aut - a těmto strojům už nikdo velkou pozornost nevěnuje. Většinou ani není důvod, člověk očekává třeba pro závodní Mercedes více či méně běžný kamion stejné značky a většinou to tak i je. Existují ale výjimky, které stojí za pozornost.

Byl to ostatně právě Mercedes, který přišel s ideou vozit závodní auta na náklaďácích. Ve 30. letech, kdy světu motorsportu dominovaly vozy trojcípé hvězdy a Auto Unionu, byly tyhle povozy obyčejnými náklaďáky, jakými jsou i dnes. Po druhé světové válce se ale cosi zlomilo a Mercedes nechtěl být nejrychlejší jen na okruhu, ale také chtěl mít možnost v sobotním závodě poškozené auto rychle odvézt do továrny, aby bylo na nedělní závod zase připravené. Tak se pod vedením Rudolfa Uhlenhauta zrodil Mercedes Renntransporter, nejrychlejší vůz pro převoz závodního auta.

Nebylo to velké nákladní auto, ale relativně malý a lehký náklaďák - vážil 2 100 kilogramů, pochopitelně bez závoďáku na korbě. Na tuhle hmotnost měl pořádné srdce - motor a převodovka pocházely ze slavného 300 SL Gullwing. Máme tu tedy třílitrový řadový šestiválec s mechanickým přímým vstřikováním paliva. Jeho výkon byl snížen na 192 koní a točivý moment činil 243 Nm. Motor poháněl zadní kola přes manuální čtyřstupňovou převodovku.

Nikoliv, jako Gullwing tohle auto rychlé nebylo. Zvládlo ale maximálku 167 kilometrů v hodině, takže tehdy bylo a dodnes je rychlejší než všechno, co lze označit za nákladní auto se silniční homologací. Technický základ tvořil trubkový prostorový rám z Typu 300, který byl prodloužen. Motor seděl nad přední nápravou, brzdy jsou bubnové na všech kolech a pomáhal jim pneumatický posilovač Bosch.

Zajímavý byl také design tohoto stroje. Pokud vám trochu připomněl 300 SL, nejste sami, příď tak trochu vypadá. Pořád to ale nebyl sporťák a největší masa hmotnosti je za kabinou - takže právě zde byla i kola. Posádka seděla daleko před přední nápravou. I tak ale tohle auto bylo pohledné, zejména na to, že to byl nákladní vůz, obvykle vcelku nevzhledná krabice

Stavba Renntransporteru trvala jen pár let a v půlce roku 1954 začal plnit své povinnosti jako rychlý převoz závodních aut. Dostávalo se mu takového zájmu fanoušků a médií, že byl skoro oblíbenější než závodní auta, která měl vozit. Jenže v roce 1955, po proslulé nejtragičtější nehodě v historii motorsportu v Le Mans, se Mercedes z okruhových závodů stáhnul a Renntransporter tak byl bez využití. Existovala idea postavit ho do muzea se závodním 300 SLR na korbě, ale tahle dvě auta dohromady by pro budovu muzea Mercedsu byla příliš těžká. V roce 1967 byl tedy originální Renntransporter sešrotován a už nikdy nebyl použit.

Modrý stroj, na který se můžeme podívat na obrázcích, je pečlivě postavená replika, za kterou stojí Mercedes-Benz Classic. Vznikla v 90. letech a je to skutečně mistrovská práce. Zda je rychlejší než originál, nevíme, ale odhadovali bychom oběma stejnou maximálku, má-li tohle být dokonalá replika. Originál si, pravda, tenhle titul drží nejspíš proto, že se nikdo o jeho získání dost dobře nepokusil. A možná k vlastní škodě, jezdit takhle rychle mezi okruhy a fabrikou po Autobahnu by i dnes jistě bylo alespoň občas leckomu k užitku...

Marek Bednář