Autoforum

/

Foto: RM Sothebys, tiskové materiály

Jaká auta byste čekali na vrakovišti? Asi vraky, ne? Nutno říci, že svým stavem k nim některé z objevených vozů nemají zase tak daleko, ale jsou spíš zanedbané a špinavé než zničené. A pod nánosy prachu skrývají sportovní ikony typu Miura nebo hliníkový Gullwing.

Jako dítě jsem miloval prázdniny u babičky na vesnici, neboť jsem mohl prolézat staré stodoly. V nich se skrývala mnohá tajemství spojená hlavně se zemědělskou technikou. Občas jsem však narazil i na větší cennosti, které odkazovaly třeba na druhou světovou válku. A pak tu pochopitelně byla ještě tuna pokladů, u nichž jsem ani nevěděl, oč vlastně běží a tak jim má dětská fantazie přisoudila zcela jiný než originální účel. Na auto či cokoli z tohoto ranku jsem ale bohužel nenarazil.

Na tyto časy vždy s jistou dávkou nostalgie vzpomínám ve chvílích, kdy se světem začnou šířit zmínky o nějakém působivém nálezu starších aut. Nejinak je tomu nyní, kdy společnost RM Sotheby's láká na dražbu kolekce Rudiho Kleina. Tento Němec v 50. letech minulého století zamířil za Velkou louži a usadil se ve Spojených státech. Zpočátku pracoval jako řezník, ovšem následně se začal soustředit na evropská auta, která prodával, opravoval i likvidoval na svém vrakovišti.

V roce 1967 založil Klein společnost Porsche Foreign Auto, stejně jako položil základy své budoucí sbírky, kterou - pozoruhodně - skladoval pořád na svém šrotišti v Los Angeles. A jakkoli nešlo vyloženě o tajemství, zůstávala veřejnosti skryta a jen pár lidí se mohlo pochlubit tím, že Kleinova auta viděli na vlastní oči. Každého přitom ohromila hlavně velikost kolekce, neboť Klein měl ve svém podnikání nemalý úspěch a proto nakupoval prakticky vše, co mu přišlo pod ruku - od aut ve špičkovém stavu až po úplné vraky či náhradní díly.

V jeho misi se rozhodli pokračovat i jeho synové, kteří sbírku zdědili poté, co Rudi v roce 2001 zemřel. Nicméně po třiadvaceti letech se nejspíše rozhodli, že je již nebaví dívat se na chátrající auta. A tak bude celá kolekce průběžně rozprodána skrze zmiňovanou společnost RM Sotheby's, a to ve stavu, v jakém byla skladována. U některých vozů to znamená, že půjdou použít maximálně na náhradní díly, jiné ale vypadají jen jako zanedbané klenoty.

Jedním z z nich je i Mercedes-Benz 300SL „Alloy“ Gullwing, tedy jeden z pouhých 29 kusů ikonického sporťáku, jejichž karoserie byla vyrobena z hliníku. Původně jej v roce 1955 koupil Luigi Chinetti, závodní jezdec Ferrari, přičemž vůz byl nalakován černě. V průběhu let ale měnil jak majitele, tak barvu. Zrovna v tomto případě nebude problém dát auto do kupy a renovace bude stát za každý vydaný haléř - hodnota vozu bude už v tomto stavu enormní.

Dalším klenotem je Mercedes-Benz 500 K „Caracciola“ Special Coupe by Sindelfingen z roku 1935, které kdysi vlastnil závodní jezdec německé automobilky Rudolf Caracciola, jemuž bylo přizpůsobeno na míru. Zmínit pak ale lze i 300SL Roadster z roku 1957, Horch 855 Special Roadster z roku 1939 či třeba Porsche 356 B 1600 „Twin-Grille“ Roadster z roku 1961. Snímky ale odhalují i Lamborghini Miura, řadu dalších Porsche nebo ohromné množství motorů a dalších komponentů.

Kompletní seznam dražených věcí má dorazit v září, na samotnou aukci pak dojde v říjnu. Dá se přitom předpokládat, že řada aut bude nabídnuta bez rezervní ceny, hlavně v případě oněch unikátů však navzdory zbědovanému stavu bude třeba vysázet desítky milionů korun. Tohle je ale na druhou stranu příležitost, jaká již nemusí nikdy nastat - ostatně zmiňovaný hliníkový Gullwing byl dlouho považován za ztracený. Ve skutečnosti stál u Rudyho Kleina na vrakovišti...

Zdroj: Sotheby's

Petr Prokopec