Autoforum

/

Foto: Volvo

Ostrá SUV jsou dnes něčím docela běžným, před 17 léty byla situace docela jiná. Jako jedna z prvních firem se na tomto poli možná překvapivě začalo projevovat Volvo se svým Power Utility Vehicle.

Nejsilnější motor nabízený pro první generaci Volva XC90 byl 4,4litrový osmiválec. Yamahou vyvinutá jednotka produkující 315 koní se dostala i do sedanu S80, který byl spolu s XC90 jedním z mála aut, která kdy měla V8 napříč před přední nápravou. Dnes už něco takového na trhu nenajdete a kdybyste se u Volva přeptali na osmiválec, budou se vám asi hlasitě smát - firma už nepočítá nejen s nimi, ale dokonce ani s šesti- nebo pětiválci.

Volvo ovšem ani dříve nebylo značkou orientovanou zrovna na výkonné motory, třebaže některé pozoruhodné modely nabízelo. Snad aby se od této pověsti odtrhlo, na začátku nového milénia jej napadlo, že postaví auto, které svět do té doby neznal. A tak vzalo tehdejší XC90 se zmíněným osmiválcem a stvořilo z něj divoce vypadající stroj, který můžete spatřit na fotkách - Volvo XC90 PUV.

Ta tři písmena jsou projevem dnes už spíše úsměvné snahy založit ne zase tak specifickým modelem novou třídu aut, ale v roce 2004 to od Volva nic až tak komického nebylo. Nikdo tehdy nevěděl, jak takovému autu říkat, a tak přišla trojice písmen značící Power Utility Vehicle, tedy výkonné SUV. A nepřeháněla ani trochu. Motor V8 tady neprodukoval jen zmíněných 315 koní, díky kompresoru jich servíroval až 650.

V tu dobu svět podobné sériově vyráběné auto neznal a i na dnešní měřítka je to pořádná porce - aktuálně zřejmě nejostřejší SUV světa od Lamborghini nemá ani o koníka víc. Jistě, Volvo nebylo zase tak průkopnické, však si možná vzpomenete na BMW X5 Le Mans, které už v roce 2000 disponovalo dvanáctiválcem s ještě větším výkonem, důvod jeho vzniku byl ale trochu jiný a ambici vytvářet novou třídu sériově vyráběných aut ani nemělo.

XC90 PUV navíc vypadalo vážně zajímavě. Dostalo výrazně větší šířku, agresivnější příď i záď, nové výfukové potrubí se čtyřmi koncovkami zadních tlumičů a soba ve žlutém štítu na blatnících, jistě v narážce na Ferrari. Výsledkem byl vzhled, jakého sériové XC90 nikdy nedosáhly. A nejen ony, bavíme-li se o sériových Volvech.

Vraťme se ale zpět k technice. S motorem spolupracoval šestistupňový Geartronic, stejně jako ve většině ostatních XC90, byl ale upraven. Také čtyřkolka, využívající spojky Haldex, byla jistě zesílena. O trakci se staraly pneumatiky Pirelli P-Zero Assimetrico o rozměrech 275/40 ZR20 vpředu i vzadu. Brzdy měly kotouče o průměru 381 mm vpředu a 330 mm vzadu. Přední třmeny měly úctyhodných osm pístků, vzadu bylo „jen” po čtyřech.

Vůz se představil v roce 2004 na SEMA Show v Las Vegas, z čehož bylo jasné, že to není žádné ořezávátko, protože takové věci se na SEMA Show neukazují. Jaká byla tehdejší reakce publika, nevíme, přístup Volva k XC90 PUV byl ale docela zvláštní - automobilka k vozu zveřejnila pár oficiálních fotek, na nichž neuvidíte ani motor a to bylo v podstatě všechno, co jsme o tomhle šíleném SUV v té době uslyšeli.

Až později, na autosalonu v Los Angeles v roce 2005, se objevilo žluté auta s úplně stejným bodykitem, ale s jinými koly a označením Volvo XC90 Supercharged V8 - PUV už se asi nezdálo moc vhodným. Při představení se hovořilo o výkonu 600 koní, což je pořád téměř dvojnásobek oproti sériovému číslu. Bylo to bráno jako krok směrem k sériové výrobě, dnes už ale víme, že na tu nikdy nedošlo. Je to škoda? Na to si odpovězte sami, na každý pád to mohl být slušný zásah do vývoje automobilových dějin. BMW X5 M přišlo na svět až v roce 2010 a stal se z něj hit, kterým je dodnes. Volvo možná mohlo mít o pět let dříve více odvahy...

O necelý rok později se ukázalo asi to stejné auto, jen žluté a se 600 koňmi. Foto: Volvo

Zdroj: Volvo

Petr Miler