Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

(+ videa) Dýchavičná V6 byla pro Volvo 242 vrcholem, tenhle stroj ale má v útrobách válců deset. A také 500 koní a brzdy Porsche.

Potkat v dnešní době na silnici třicet let staré Volvo není běžná věc. A když už takové auto potkáte, většinou je na něm vidět, že má za sebou porci kilometrů, jako by několikrát objelo svět. Nezřídka také moc nejede, protože tahle auta nebyla úplně lehká a motory pod kapotou neměla zrovna silné - vrcholem byl 130koňový šestiválec PRV, známý i z DeLoreanu. Volvo věnovalo úsilí zejména bezpečnosti, na design nebo vysoké rychlosti moc nehledělo.

Občas ale designéři dostali aspoň trochu volnou ruku a přišli s něčím, co bylo zajímavé. A dvoudveřová kupé, vzniklá ze sedanů, mají něco do sebe, ať to je Honda Civic nebo BMW řady 3. Tak vzniklo 242 Coupe, které máme před sebou. Tenhle konkrétní kousek je z roku 1981, ale vůbec tak nevypadá. Ostatně ani nevypadá na stroj, který by předjelo kdeco, ve standardním provedení jím ale zkrátka je. Ale kdo říká, že vše musí zůstat standardní...

Tahle auta se upravují dost často, možná ne ve verzi kupé, ale přesto. Většinou pod kapotou pracuje modernější pětiválec Volvo nebo nějaký motor z Japonska, ale nikoliv tentokrát. Vše začalo, když Jesper Andersson, majitel tohoto šedého stroje, získal motor z vyhořelé BMW M5 E60. Původní plán byl nastěhovat ho do řady 3 E46, ale to by nebyla velká novinka. A pak se objevil inzerát na prodej zachovalého Volva 242 Coupe.

Tedy ho pořídil a rozebral do posledního šroubku. Nechtěl motor dovnitř „prostě vecpat”, ale navrhnout všechno do detailu tak, aby vůz byl skutečně použitelný i na okruhu a ne jen pro jízdu rovně. Pro drsné zacházení na okruhu bylo samozřejmě také potřeba upravit šasí 242. Měnily se tedy věci, pro které to vůbec není běžné.

Firma Sellholm Tuning například vyrobila zakázková a nastavitelná uložení předních tlumičů a zadní náprava dokonce sedí v karoserii úplně jinak - zavěšení je čtyřprvkové a vyrobil ho sám majitel okolo nové zadní nápravy z jiného Volva z roku 1988, která je vybavena diferenciálem Torsen. O brzdění se vpředu starají šestipístky z Porsche 911 997 GT3, vzadu jsou čtyřpístkové třmeny BMW.

Motor byl před zástavbou zkontrolován a odzkoušen a po nutných úpravách motorového prostoru se stěhoval dovnitř spolu s manuálním šestikvaltem Getrag z BMW M5 E39. Elektronický mozek motoru pochází od Köhler Racing a sání dostalo dva pěnové vzduchové filtry a zmizely váhy vzduchu, jinak tu tuning nehledejte. Výkon tedy zůstal na sériových 507 koních, což je však na staré Volvo pořádná porce.

Pozornost věnovaná detailům je tu úžasná. Exteriér dostal nový lak od Audi a z boků zmizely plastové lišty, jinak tu je v podstatě všechno sériové. Snad až na výfuk, končící dvěma možná až příliš skromnými trubkami uprostřed zadního nárazníku, a černá kola, která tomuto autu dodávají trochu rebelský vzhled. Člověk aut neznalý však bude mít problém odhalit, jak moc se tohle auto změnilo.

Ovšem, dokud se nepodívá do interiéru. Zadní lavice je pryč, místo ní tu je ochranná klec a nová zadní náprava si také vyžádala úpravu karoserie v těchto místech, jak vidno i na fotografiích. Přední skořepiny dodalo Sparco, čtyřbodové pásy jsou značky Takata a palubní deska sice zůstala na svém místě, ale místo budíků tu je kus karbonu a displej, jaký známe ze závodních aut. Zde ostatně byla inspirace i pro řadicí páku a madlo ruční brzdy.

Tenhle kříženec M5 E60 a starého Volva je stále relativně čerstvou stavbou. Jesper Andersson s ním plánuje jezdit po okruzích a nešetřit ho, zatím ale obráží výstavy - a sbírá na nich ceny. Není se co divit, je to krásná práce. A určitě to také bude velmi, velmi rychlý stroj, který leckoho překvapí, podobně jako 500koňová Škoda Yeti. Když nad tím tak přemýšlíme, nemuselo by být špatné, kdyby se tahle auta postavila vedle sebe...

Pro zajímavost... V dobách 242 Volva na vysoké výkony nemyslela, později už si věřila více

Zdroj: Speedhunters

Marek Bednář