Autoforum

/

Foto: RM Auctions, tiskové materiály

Neskutečným způsobem byl ukraden, propašován na jiný kontinent a pak znovu vrácen zpět. Podobně strůjce celé krádeže se opakovaně vzdaloval spravedlnosti, nakonec byl ale dopaden. Vůz nyní bude někomu vrácen, majitele mu ale bude muset přiřknout soud.

Na francouzskou automobilku Talbot už spousta lidí zapomněla, nakonec zanikla již v roce 1959, jen třiačtyřicet let po svém založení. Přesto je ale součástí poměrně moderní historie, neboť v roce 2001 došlo na krádež legendárního kupé „Goutte d'Eau“. Celý příběh přitom jakoby vypadl z hlavy hollywoodských scénáristů. Či je dost možná inspiroval k sepsání podobného. A co je možná pro tuto chvíli podstatné, zatím není uzavřen, byť alespoň k nějakému pokroku došlo.

Než se ovšem budeme věnovat vývoji z posledních let, musíme se vrátit do těch třicátých. Na jejich počátku měla automobilka Talbot nemalé finanční potíže pramenící z Velké hospodářské krize. O její záchranu se nakonec postaral italsko-britský byznysmen Antonio Lago, jehož příjmení se následně promítlo i do pozměněného názvu. Ve druhé polovině 30. let pak již automobilka Talbot-Lago ohromovala hlavně na závodních okruzích, a to zejména s modelem T150.

Pro rok 1937 Francouzi ohlásili novou variantu T150C, u kterého došlo k odlehčení staršího šasí. První varianty pak nesly přídomek SS, jenž odkazoval na americký termín Super Sport a disponovaly zkráceným 2,65metrovým rozvorem. Na ně pak navázaly verze Speciale, u kterých se rozvor natáhl na 2,95 metru. O pohon se nicméně vždy staral čtyřlitrový šestiválec dopovaný karburátory, který byl naladěn na 140 koní, jenž mířily na zadní nápravu.

Ještě předtím, než ovšem došlo na premiéry v Paříži a New Yorku, uzavřel Antonio Lago smlouvu o spolupráci s karosárnou Figoni et Falaschi. Ta se postarala o kabát všech 16 vyrobených exemplářů, přičemž reflektovala individuální přání zákazníků. Některé kousky se tak kupříkladu dočkaly zakrytých kol vpředu i vzadu, zatímco jiné měly „sukénky“ pouze vzadu. Mimo to docházelo také na úpravu světlometů, což korespondovalo se závodním rodokmenem vozu.

T150C SS známý rovněž jako Teardrop Coupe byl přitom již ve zcela sériové verzi mimořádně schopným vozem, v roce 1938 totiž bez jakýchkoliv úprav skončil na celkovém třetím místě v závodu 24 hodin Le Mans. Na rovinkách totiž kupé dosáhlo 185 km/h, což bylo na danou dobu neskutečné tempo. Stačí si uvědomit, že třeba konkurenční Jaguar SS100 se dostal „pouze“ na 160 km/h a jeho nástupce XK120 pokořil metu 200 km/h až v roce 1949.

Vraťme se ale zpět k Talbotu, pro který model T150 SS představoval naprostý vrchol. Po druhé světové válce však Antoniovi Lago začaly docházet peníze, až nakonec musel požádat o ochranu před věřiteli. Automobilka byla nakonec v roce 1959 prodána značce Simca, která je ovšem dnes taktéž minulostí. Její někdejší zachránce pak o pouhý rok později zemřel, a tak již nemohl být svědkem toho, kterak se ze sportovního kupé stává vyhledávaná a ceněná legenda.

Něco takového nicméně neuniklo Christopheru Gardnerovi, který v roce 2001 jedno kupé odcizil z garáže v Milwaukee ve Wisconsinu. Krádež přitom probíhala opravdu filmovým způsobem, neboť k vratům zacouvala dodávka, ze které vyskákalo několik mužů v bílých kombinézách. Ti působili jako spediční firma, která má vůz přesunout, načež nikomu nepřišlo podezřelé, že T150SS po kouscích nakládají dovnitř dodávky. V osm ráno pak již bylo po všem.

Jak následně zjistila FBI, Gardnerovi se v roce 2006 podařilo vůz po kouscích propašovat do Švýcarska a následně do Francie, kde došlo na jeho opětovné sestavení a renovaci. V roce 2015 se pak vrátilo do Ameriky, neboť Gardner jej za 7,6 milionu dolarů (cca 168,65 mil. Kč) prodal sběrateli s Illinois. O šest let později pak byl podvodník zatčen v Itálii, ovšem z domácího vězení se mu povedlo uprchnout. Na svobodě však zůstal jen chvíli, neboť jej nyní dopadla FBI.

Momentálně Gardner čeká na vydání do Spojených států, kde byl v mezičase odsouzen jak za krádež, tak za zpronevěru. Jeho osud je jasný, otázkou je však osud samotného vozu. O ten totiž vedou spor jak nový majitel, tak pozůstalí po tom okradeném, který zemřel v roce 2005. Vše bude muset zvážit soud, přičemž verdikt vskutku nelze předvídat. Důležité však je, že jedna ze 16 legend se našla a její hodnota za tu dobu řádně narostla - dnes je odhadována na 10 milionů dolarů (asi 222 milionů Kč).

Zdroj: WISN ABC12

Petr Prokopec