Autoforum

/

Foto: GHSP

Žádná šílená vize, ale realistický pohled na podobu interiérů příští generace aut se skrývá v novince firmy GHSP. Ta se zasloužila o velmi elegantní pojetí kabiny, soustředění veškerého ovládání včetně převodovky do jediného ovladače je ale riskantní.

V posledních letech prochází automobilový průmysl neskutečnými změnami. Stále více se o slovo hlásí alternativní pohony a autonomní technologie, v případě některých oprav pak vozy dokonce již ani nemusí do servisů. Místo toho automobilka dá věci do pořádku přes internet. A klidně jim tímto způsobem může i zvýšit výkon či třeba snížit spotřebu. Možnosti jsou nyní zkrátka nekonečné, přičemž pochopitelně došlo i na interiéry. Ty už nepoužívají plejádu tlačítek, výrobci ve velkém přesedlali hlavně na dotykové displeje.

Právě tento trend nicméně řada expertů začíná kritizovat. Soustředění stále většího množství funkcí na jedinou obrazovku totiž sice vede k interiéru designově čistému natolik, že by klidně mohl být vaším druhým domovem, zároveň však prodlužuje dobu, po kterou se plně nesoustředíte na samotné řízení. Jakkoliv tedy aktivní i pasivní bezpečnost moderních aut oproti vozům z minulého století narostla obrovskou měrou, lidé stále bourají. A mnohdy i více než kdy dříve, což je dáno právě tím, že sledují něco jiného než vozovku.

Ve výsledku je tedy otázkou, jak se dívat na novinku společnosti GHSP. Tato americká firma, která automobilkám dodává mechanické a elektromechanické systémy již od roku 1924, totiž aktuálně představila svou vizi kokpitu budoucnosti. Jeho středobodem je otočný ovladač, skrze který máte přístup k veškerým funkcím vozu. A co více, za jeho pomoci rovněž řadíte. Kabina se tedy může obejít bez dalších rušivých prvků, načež působí opravdu elegantním dojmem. Otázkou je však ona bezpečnost.

Ovladač totiž počítá s horní a spodní částí, která v případě nenastartovaného vozu zůstává skryta ve středovém tunelu. S její pomocí ovládáte multimediální systém, přičemž pomocí tlaku na prstenec svou volbu potvrdíte. Horní část je pak určena k ovládání převodovky. Mimo to tu pak máme ještě svrchní plochu, která je osazena čtečkou otisku prstů. Jakmile tedy ovladač zmáčknete, vůz vás detekuje a na základě toho upraví veškeré nastavení od sedadel či zrcátek až třeba po volbu radiostanice.

Firma GHSP se pochopitelně snažila učinit bezpečnosti zadost, proto mají spodní i horní část ovladače odlišnou texturu. Kromě toho si řidič může nastavit i jejich citlivost a odezvu. Problémem však je to, že v mnoha případech ovládá funkce, jejichž ikonky jsou usazeny hluboko pod vrcholkem palubní desky. I kdybychom zde tedy měli nejdokonalejší haptickou odezvu historie, stále to znamená, že si buď musíte veškeré ikonky a jejich rozmístění zapamatovat, či se na ně při své volbě musíte soustředit.

Ať tak či onak, vaše pozornost věnovaná řízení v té chvíli klesne. Navíc i přes onu odlišnou texturu je zde opravdu velký prostor pro chybovost. Stačí si ostatně uvědomit, že lidé často mají problém s pouhými dvěma pedály a mnohdy namísto brzdy sešlápnou plyn místo brzy. Přitom, pokud vlastně nic jiného než automatickou převodovku nepoznali, mohou používat pro každý pedál odlišnou nohu. Nicméně přesto k takovým nehodám dochází, a to poměrně často.

V případě duálního kruhového ovladače tak hrozí, že lidé budou chtít nastavit třeba klimatizaci či rádio, ovšem místo toho změní jízdní režim. A ještě větší prostor k chybovosti pak vznikne ve chvíli, kdy by pomocí ovladače měli volit jednotlivé rychlostní stupně. Jakkoliv tedy vše vypadá opravdu krystalicky čistě, dokud bude ve vozech volant a pedály, jeví se takové řešení docela nebezpečně.

Zdroj: GHSP

Petr Prokopec