Autoforum

/

Foto: BMW

Je to smutná chvíle, neboť Mnichov tím zavírá cestu k plnění tužeb další okrajové části klientely, kterou měl po dekády v hledáčku. V jiných oblastech přitom udělá první poslední, aby nabídl i to, co nechce skoro nikdo.

BMW sice nikdy ani nekoketovalo s termínem, ke kterému by chtělo nabízet pouze elektrická auta, stoprocentně je však upřednostňuje před těmi spalovacími. Patrné je to i z posledních tiskových zpráv, neboť minulý týden se mnichovští s velkou pompou chlubili výrobou již dvoumiliontého elektromobilu, i když svého cíle dosáhli se zpožděním a ve chvíli masivního meziročního propadu prodejů těchto aut.

O konci produkce roadsteru Z4 třetí generace se nezmínili ani čárkou, i když se tím uzavírá podstatný kus historie automobilky. Přesto to museli být kolegové z nezávislého BMW Blogu, kteří vytáhli tuto informaci na světlo světa. Až v reakci na to ji potvrdila také automobilka.

Znamená to tedy, že vůbec poprvé od roku 1989 si u automobilky modro-bílou vrtulí ve znaku nemůžete objednat žádného člena rodiny Z. Její historie se začala psát modelem Z1, než šest let na to dorazilo BMW Z3. Jeho přijetí bylo rozporuplné - některým nepadl do oka jeho zevnějšek, kabina byla stísněná, technika vycházela hlavně z modelu E36 a podvozek byl pro méně nadšenou část publika příliš akční. Nám ale zrovna tím vším Z3 imponovala a zejména jako kupé ve verzi M patří k tomu nejlepšímu, co kdy Mnichov pro nadšence vyrobil.

Přesto nástupce dostal jméno Z4, aby se od předchozí varianty trochu distancoval. BMW ale přišlo znovu s kontroverzním designem, interiér byl snad ještě stísněnější a jízdní projev byl znovu hodně specifický. Ale nám se znovu líbil. Klientela si zpočátku mohla pořídit pouze roadster, než v roce 2006 dorazilo také kupé. Obě varianty se pak vyráběly v americkém Spartanburgu, a to do roku 2008, kdy došlo na střídání stráží.

Z4 druhé generace u roadsteru nahradilo plátno pevnými skládacími panely, což dle Němců mělo být ideální řešení typu „dva v jednom“. Kupé se tedy již do výroby nevrátilo, samotná produkce se navíc přesunula do Německa. Kritiky ale jen přibylo, zákazníkům se nelíbil nemastný vzhled a vysoký nárůst hmotnosti, navíc se rychle ukázalo, že pevné skládací panely byly v módě jen krátkodobě, neboť na první pohled maskovaly, že jde o kabriolet.

U třetí generace se proto BMW vrátilo k plátnu. Na vývoji navíc spolupracovalo také s Toyotou, což mělo pomoci rozmělnit výrobní náklady. Protože ale toto provedení znovu přestalo bodovat také po stránce vizuální, prodejně zazářilo jen krátce po svém příchodu v roce 2019. Poté ovšem prodeje začaly povážlivě klesat. BMW tak rozhodlo o konci, který měl přijít letos v březnu. Jenže do plánů značky zasáhl osud, který byl v podstatě nevyhnutelný.

V poslední době prakticky pokaždé, když nějaká automobilka oznámí konec nějakého svého modelu, jehož kořeny ještě sahají do analogové spalovací doby, dojde na růst prodejů. Nejinak tomu bylo i v případě Z4, které za první letošní kvartál dosáhlo na 2 555 registrací. To je o 4,9 procenta více než ve stejném období loňského roku. Přesto tento zájem BMW nepřesvědčil ani o prodloužení výroby, ani o možném nástupci.

V březnu tak z montážních linek rakouské společnosti Magna Steyr sjel poslední exemplář pro Evropu, v dubnu pak došlo na vypořádání se s americkými objednávkami. A zatímco spřízněná Supra se nakonec vrátí i v nové generaci, jen vyvinuté bez BMW, mnichovští další „zetko“ opravdu nechystají. Při pohledu na prodeje to působí logicky, ale tohle bylo vždy okrajové zboží, přesto mu BMW věnovalo pozornost. Teď už si s ním ruce špinit nehodlá.

Zdroj: BMW Blog

Petr Prokopec