Autoforum

/

Foto: Ford

Elektrická revoluce evidentně zadrhává, rozjeté projekty na výrobu baterek ale mnohdy jedou dál. Firmy sice začínají nedokončené továrny zmrazovat a výrobu baterií redukovat, přesto jich má být brzy na trhu třikrát víc, než bude třeba.

Kolikrát jsme od politiků a manažerů automobilek slyšeli, že elektromobilita nenapraví pouze klima, ale je také klíčem k ekonomické prosperitě? Prsty na rukou všech našich čtenářů by na to nestačily. Přitom to první je nesmysl od začátku, ve druhém případě to začalo být zřejmé jen o pár chvil později.

Nařizovat něco proti vůli trhu, nutit lidi kupovat něco, co přirozeně nechtějí, nutit firmy ve velkém vyrábět něco, pro co neexistuje zdaleka tolik zájemců, to je centrálně plánované hospodářství ve verzi 2.0 - jen ne přímo a ne otevřeně. „Jak efektivně” tohle řízení ekonomiky „funguje”, jsme poznali na vlastní kůži před pár dekádami. A neexistuje rozumná šance, že by to s ním napodruhé dopadlo lépe.

Jsou to zkrátka procesy, které se z jednoho místa nedají odřídit k vysoké efektivitě, jen naopak. Celý pokus o „násilně” zavedenou elektromobilitu pro všechny během pár let je tak nevyhnutelně odsouzen k neúspěchu a budeme postupem času svědky dalších a dalších projevů toho, jak tenhle tenký led praská. A nebude to znát jen na samotném trhu s auty, kde se bude stále více rozcházet nabídka s poptávkou se všemi negativními dopady, které tento stav má na automobilový průmysl, patrné to bude i na mnoha sekundárních úrovních - v odvětvích, které na uměle vyvolanou nabídku elektrických aut přímo navazují.

Jedním z nich je výroba baterií pro elektrická auta, která je ryze sekundární záležitostí. Pokud si tedy nějaká automobilka usmyslí, že z rok, dva nebo pět prodá tolik a tolik elektromobilů, bude pro ně potřebovat adekvátní množství baterek, které si u někoho objedná. Dotyčný to vezme jako fakt a zařídí se podle toho - postaví továrny, najme lidi, objedná materiál... Protože ale na začátku není reálná poptávka, ale jen plán postavený kolem zbožných přání, snadno se stane, že záměry automobilek nevyjdou. A když není třeba aut, která lidé nekupují, není pro ně třeba ani baterek od dodavatelů. Celý domeček ze zelených karet se pak rychle začíná sypat a výsledky jsou možné v zásadě jen dva - buď výroba oněch baterek ani neproběhne (což bude obecně pro společnost nákladné), nebo proběhne, aniž by pro ně existoval odběratel (což bude nakonec nákladné též). Vyhrát není jak, taková neefektivita znamená jen negativa.

Že se tohle děje, potvrzují kroky automobilek jako Ford který nedávno „na neurčito” zastavil výrobu svého klíčového elektromobilu. Baterie tak pro něj jistě potřebovat nebude, proto oznámil omezení jejich výroby o 35 procent. Podobně je na tom koncern General Motors, který z nějakého důvodu též věřil tomu, že zakrátko celý nový svět přesedlá na elektrický pohon. Nyní přichází s dalšími a dalšími fázemi návratu k výrobě spalovacích motorů, jak zmiňují Carscoops. Současně bude 1 550 lidí, kteří (ne)vyrábí baterie v Ohiu a Tennessee, propuštěno.

Problémy ale zdaleka nekončí zde, jak rozebírá Nikkei. Také Panasonic, který letos v červenci otevřel novou továrnu na baterie v Kansasu, původně předpokládal, že na plnou kapacitu najede na konci fiskálního roku 2026, nicméně momentálně ohledně její budoucnosti panuje velká nejistota. Hlavním odběratelem Panasonicu je totiž Tesla, která je taktéž stižena poklesem poptávky po elektromobilech.

Přes tyto odpískané plány a další omezení ale většina projektů jede dál, naopak dno propadu zájmu o elektrické vozy zatím není známé. Analytická společnost AfixPartners tak ve výsledku uvádí, že nafouklá bublina baterek pro elektromobily se blíží prasknutí, neboť globální produkce baterií může být do roku 2030 třikrát (!) vyšší, než jaká bude tou dobou skutečná poptávka po elektromobilech.

To je ohromný nesoulad a zdroj enormní neefektivity, která znovu dopadne a nás všechny. Musíme pochopitelně doufat, že se celou tuhle absurditu podaří do té doby zastavit, ale co když ne? Ostatně mnozí jistě doufali, že ji přinejmenším automobilky nenechají zajít ani do dnešní fáze. A kde jsme...

Zdroje: Nikkei, Carscoops

Petr Prokopec