Autoforum

/

Foto: Novo Energy, tiskové materiály

Firmu přitom kompletně převzala automobilka, která od ní měla velkou část baterek odebírat, ta je ale nakonec sama nechce. A pokud je chtít bude, stejně si je nekoupí za „evropské ceny”. A tak je po fabrice - formálně sice nezkrachovala, aktuálně ale má 0 zaměstnanců.

Jestli má dnes Evropa s něčím problém, pak je to rozlišování mezi realitou a uměle vytvářenou „realitou”. Pochopte, dobré věci není možné vytvářet, tak, že udělám něco špatné a neživotaschopné a na konci to zahrnu umělou podporou, která to učiní na oko lákavějším. To vytvoří jen dočasnou optiku úspěchu, která bude maskovat skutečnost prostředky, které takto nakašírovanou věcí nevznikají a musí se brát odjinud. A to není udržitelné, tyto prostředky jednou prostě dojdou a nezbude nic.

Sami lidé mají problém mezi tím diferencovat, proto také politici tuto kartu hrají. Jakmile je něco levné, lidé mají pocit, že to je skvělá a výhodná věc, i když se takto dostupnou stala zcela uměle. Cokoli dotovaného sem patří, od solárních panelů až po tepelná čerpadla. Kdyby lidé byli moudřejší, z podstaty neefektivní věci odmítnou, protože ví, že jejich líbivost je daná je umělým přerozdělením v jejich prospěch, což je vždy neudržitelný institut. Ale to by chtělo jiné než krátkozraké uvažování.

Samozřejmě to platí i o elektrických autech, ale možná výmluvnější, přímočařejší příklad za všechny - německé dotace na ceny elektrické energie, kterých se dočkají tisíce největších firem v zemi. Tak Německo má problém s drahou elektřinou, která zabíjí konkurenceschopnost všeho, co dělá, to je jistě věc k řešení. Ale místo toho, aby hledalo cesty, jak elektřinu fakticky zlevnit, vezme peníze odjinud (spíš odnikud, dávno žádné nemá, jeho rozpočty jsou hluboce schodkové) a zadotuje to pořád stejně drahé. Hlupák se zaraduje, elektřina je levná! Jenže není, je reálně pořád stejně drahá, její vysoké ceny bude muset pořád někdo zaplatit, akorát to bude někdo jiný a někde jinde. Celková efektivita ekonomiky je ale pořád v háji a někde to praskne.

Tím nutně neodmítáme možnosti nějaké dočasné umělé podpory, na konci ale musí na konci existovat nějaká vize schopná stát na vlastních nohou. A ta tu není, Německo nemá žádné řešení, jen posypává problém penězi. Kdyby například přišla k moci jiná skupina lidí, kteří vsadí na jiné a levnější cesty generování elektrické energie, které ale budou k dispozici až za pár let, jistě má smysl do té doby udržet průmysl naživu i za cenu dotací, protože ho pak už nikdo znovu nevybuduje buď vůbec, nebo jen za cenu ještě vyšších nákladů. Ale v této situaci prostě nejsme, jen dotujeme a doufáme v zázrak, který nepřichází.

Tak se stalo, že jsme v Evropě začali budovat továrny na baterie, které ale nemáme z čeho vyrobit, nemáme dost elektřiny, která je na jejich výrobu třeba, a nemáme ani levnou pracovní sílu, která je také třeba. Nemáme v podstatě nic, je to jako zakládat ovocný sad na Čukotce, kde je právě teď asi 30 pod nulou. Ale když zadotujete stavbu továrny, platy dělníků, elektřinu, no? No tak to půjde, to je jasné, tedy jen do chvíle, než to dotovat přestanete. Anebo spíš - než to přestanete dotovat jen trochu, protože ani hodně uměle dodaných peněz v popsané situaci není dost.

A tak tyto továrny končí. Loni a předloni se mluvilo hlavně o krachu největšího Northvoltu, do stejné situace se ale dostala i jiná, menší fabrika.

Jde o továrnu společnosti Novo Energy, ve které měla prsty automobilka Volvo. Ta totiž chtěla přejít na elektromobily co nejdřív „bez jakýchkoli kdyby a ale”, pár „kdyby a ale” se ovšem nakonec našlo. Třeba „kdyby ta auta někdo kupoval” nebo a „ale došly nám peníze”. Elektrický sen Švédů se loni zhroutil a prodeje klíčových elektrických modelů z roku na rok klesly až o desítky procent, takže z elektrické budoucnosti „bez jakýchkoli kdyby a ale” není už nic a z vlastní továrny na baterky? No, z té už také není nic.

Jak informuje Electrive, Volvo, které dnes Novo Energy stoprocentě patří, zcela zastavilo fungování společnosti. Padají slova o „dočasném zastavení” nebo „hibernaci”, ale tomu snad nikdo nevěří. Po loňském propuštění poloviny zaměstnanců dostali výpověď i všichni zbývající lidé, kteří pro společnost pracovali. Pokud by existovala reálná šance na to, že v dohledné době firma bude něco vyrábět, zcela jistě by se to nestalo.

Když jsme přitom loni psali, že firma se potácí na hranici bankrotu, byli jsme samozřejmě peskováni. Však ji plně převzalo Volvo, to je silná společnost s čínským zázemí, ta všechno spraví... Plán byl takový, to ano, Novo Energy měla letos zahájit velkovýrobu v Göteborgu vyprodukovat baterie o kapacitě 50 GWh pro evropské závody Volva právě v Göteborgu a také Gentu, případně i pro další značky patřící mateřskému Geely. Nic z toho se ale nestane, protože to není únosné a všichni potenciální odběratelé mohou nakoupit jinde a levněji.

Volvo se pokusilo najít technologického partnera, který by náklady srazil, takový člověk se ale jmenuje kouzelník Pokustón a existuje je ve večerníčcích. Volvo tak hledání vzdalo, výrobu odpískalo, všechny propustilo a v nic lepšího snad ani nedoufá: „Toto rozhodnutí nebylo učiněno lehkovážně, ale vzhledem k současné situaci bylo nezbytné,“ stoji v komentáři společnosti.

A ani zástupci odborů nevěří. Katarina Atterström zastupující švédské zaměstnance v technických profesích k věci řekla: „Doufali jsme a věřili jsme, že se záležitost vyřeší, takže je to opravdu smutné. Je to také ztráta pro Göteborg a západní Švédsko, tato část příběhu je nyní u konce.“

Co dodat? Takhle dopadne každá věc, která nedokáže být sama o sobě konkurenceschopná a žije jen z peněz „těch druhých”, od německé elektřiny až po celá elektrická auta. Zatím totiž vždy došly a dojdou pokaždé zas, otázka je jediná: Kdy? Budeme se opakovat, ale moudří lidé to vědí a podobné věci nepodporují od samého počátku, neboť jejich pozdější konce jsou vždy jen bolestivější než ty dřívější. Kolik příkladů zkázonosnosti tohoto přístupu je třeba, abychom konečně přišli s jiným?

Zdroje: Electrive, Novo Energy, Volvo Cars

Petr Miler