Autoforum

/

Foto: Northvolt, tiskové materiály

Už se zdálo, že zůstane na ocet, nakonec ji ale za „hrubě sníženou cenu” převzal jiný bateriový startup. Ani ten ale zjevně není schopen v tomto oboru působit s černými čísly ve finančních výkazech, výhledově bychom se tedy nedivili opakování stejného scénáře.

Kdyby se Ursula von der Leyen vydala ve stopách Andere Babiše a sepsala svou verzi knihy „O čem sním, když náhodou spím”, evropská výroba baterií by v ní jistě zabírala čelní místo. Sny jsou ale jedna věc, realita druhá. A mnohokrát jsme řekli, že za současných cen energií v Evropě, místní dostupnosti surovin, regulacím těžby, těžké výroby i trhu práce a přístupu řady lidí ke „špinavé práci” jako takové, je prakticky nemožné dobrat se tomu, aby tu vznikal konkurenceschopný produkt tohoto ražení.

Samozřejmě, výrobny baterek existují, raději se ale ani neptáme, za jakých okolností, neboť bez extrémních dotací a dalších umělých zvýhodnění nemají na světovém trhu bateriemi všeho druhu smysluplné místo. Zlomit se to pokusil švédský Northvolt, který chtěl být největším výrobcem baterek v Evropě a postavil také zdejší největší továrnu na výrobu takových produktů. Navíc se nedá říci, že by si za na půjčil „od Buřinky”, do firmy nalily miliardy giganti jako Volkswagen a BMW, kteří se také měli postarat o zajištění podstatné části odbytu. Jenže nakonec ani oni „své vlastní” baterie nechtěli. A jak to s Northvoltem dopadlo, víme dobře.

Celý sen se začal hroutit loni touto dobou a ještě před koncem roku skončil insolvencí a následným krachem. A byl to nějaký krach. S dluhy ve výši 80 miliard švédských korun (asi 175 miliard Kč) a 5 000 zaměstnanci na dlažbě šlo o největší bankrot v historii Švédska a jeden z největších krachů v historii Evropy. Nucený správce pochopitelně hledal cestu, jak udržet výrobu v chodu, pak hledal cestu, jak aspoň rozprodat zbylá aktiva. Vypadalo to špatně, ještě koncem května pomalu házel ručník do ringu, nakonec ale kupce našel. I když kupce...

Našel zájemce, někoho, kdo fabriku převezme s cílem v ní dál vyrábět baterie, ovšem víc než co jiného ji dostal darem. Detaily transakce zatím nejsou veřejně známé, jak ale potvrzuje sama firma Lyten, právě tato společnost se stala novým vlastníkem továrny. Nucený správce zatím hovoří pouze o převzetí továrny za „hrubě sníženou cenu”, jak upřesňuje Automotive World. Nedivili bychom se ale reálně záporné sumě, neboť věřitelé, kteří tuto transakci schválili jako lepší než nic, utrpěli podle Energy Storage News významné ztráty.

Lyten slibuje obnovit výrobu v provozovnách Northvoltu bez zbytečného odkladu, což je pochopitelně pozitivní, problém je jen v tom, že sám Lyten je takový americký Northvolt. Jde o tamní startup na výrobu baterek podporovaný pro změnu Stellantisem či FedExem, který evidentně na tomto podnikání podle všeho též nevydělává ani halíř. Nejde o veřejně obchodovanou společnost, takže jeho finanční výkazy nejsou známé, když si ale projdete historii fungování Lytenu, zjistíte, že je to jen jedno kolo generování kapitálu z externích zdrojů za druhým. Také Lyten je jištěn velkými firmami, ty ale mají dost problémů samy se sebou. A stejně jako VW, BMW a další nakonec odepsali Northvolt, může Stellantis jednoho dne odepsat i Lyten.

Tím nechceme malovat zbytečně černé scénáře, v tuto chvíli jde vše jako po drátkách a švédská vláda prostřednictvím svého místopředsedy Ebby Busche reagovala na akvizici s nadšením: „Převzetí aktiv Northvoltu společností Lyten je vítězstvím pro Švédsko, pro bývalé zaměstnance Northvoltu a pro klíčovou roli Švédska při vytváření energetické nezávislosti Evropy,” řekl. Nevsadil bych na takový výsledek ani jednu výplatu, lpění na těch samých nesmyslech Evropu na vrchol opravdu nevrátí.

Zdroje: sama firma Lyten,Automotive World, Energy Storage News, Northvolt

Petr Miler