Autoforum

/

Foto: Northvolt, tiskové materiály

Ze špatných zpráv jsou ještě horší, efektivní výroba baterií na starém kontinentu se znovu ukazuje neschůdnou. Firma přišla o posledního zákazníka a pak nejspíš přijde i o všechno ostatní.

Je hezké si někdo předsevzít, o něčem snít, po něčem toužit, dokonce není nic špatného ani na tom mířit o něco málo výš, než by se v dané situaci slušelo. Takový přístup posouvá lidstvo dál a nebýt jeho, stěží bychom kdy opustili jeskyně. Ani podobné ambiciózní plány ale nesmí zcela míjet smysl pro realitu. Můžete tedy snít o tom, že „ulovíte” krásnou a slavnou ženu, se kterou si jiní jen lepí plakáty na zeď. Ale nesmí to být Marilyn Monroe, protože už jaksi nežije. A i kdyby náhodou žila, bylo by jí za týden 99 let a vyloženě šťabajzna už by to asi nebyla.

Možná si nyní říkáte, proč vůbec něco takového připomínáme, však to je jasné každému soudnému člověku. Ano, mělo by být, ale zjevně není. Kdyby bylo, nikdy nikoho ani nenapadne pokoušet se v Evropě stavět konkurenceschopnou továrnu na baterie do aut. Protože tu na to nejsme schopni efektivně získat ani materiální zdroje, ani pro to levně vyrobit dostatek elektrické energie, ani za přijatelné peníze zaměstnat potřebný personál. Někde na východě Evropy by to možná šlo, ale ze všech zemí EU si pro tohle vybrat Švédsko? Jak naivní to bylo? A jak to asi mohlo skončit?

Nejsou to otázky s otevřenými odpověďmi, bylo to velmi naivní a dopadlo to velmi špatně. Pokus vybudovat největší evropskou továrnu na baterky jménem Northvolt se začal hroutit už loni v září a od té doby to šlo od 10 k 5. Vlastně spíš od 5 k 0 - přišel krach a pak další rozvrat, který znamená jeden z největších firemních bankrotů v dějinách Evropy. Bankrot ale nemusí znamenat konec, může také znamenat restrukturalizaci, o kterou se dosazený správce pokoušel a dál pokouší. Teď už to ale pomalu vzdává i on.

Firma dosud zůstávala částečně v chodu s asi 900 zaměstnanci, nyní ale ztratila posledního zákazníka. Jak informuje švédská televize SVT, i pro Scanii byly baterky z pro ni domácí (navíc jí z velké části vlastněné) firmy příliš drahé, a tak topící se loď opouští. Stávající zaměstnanci tedy jen dokončí dříve nasmlouvané dodávky a nejpozději do konce června si vyprázdní skříňky. Nucený správce k tomu dodává, že se dál bude pokoušet pro firmu najít kupce a zachovat její fungování, žádného zájemce ale ani dnes nemá. A s ohledem na dosavadní vývoj nelze čekat, že se nějaký objeví. Však se i další evropské továrny stejného ražení topí v problémech.

Firma tak nejspíš skončí v likvidaci a její továrnu někdo koupí jako nemovitost, kde bude vyrábět třeba... Kdo ví, dělá se vůbec ještě ve Švédsku něco kloudného? Vidíte, třeba Koenigseggy, na ty by to byla pěkná fabrika. Nepředbíhejme událostem, za současného stavu Evropy je ale skutečně krajně nepravděpodobné, že by tu kompletní lokální produkce baterek pro elektrická auta mohla prodávat, Čína je v tomto ohledu o světelné roky jinde.

Zdroj: SVT

Petr Miler