Autoforum

/

Foto: Mercedes-Benz

Čínský automobilový trh se vinou státních intervencí dostal do stavu, kdy zdravé marže nezbývají skoro na nikoho. A na dealery teprve ne. Ti se pak musí smiřovat se svým skonem, pro řadu z nich je situace neudržitelná.

V Číně by se podle aktuálních prognóz mělo letos prodat mezi 32,3 a 32,9 miliony nových aut. Ve srovnání s loňským rokem jde o 3procentní vzestup, který mají na kontě hlavně čistě elektrické a hybridní vozy. Jejich registrace by totiž měly vzrůst dokonce o 20 procent, a to na přibližně 15,5 milionu aut. Jakkoli by si ale Říše středu mohla gratulovat, že zakrátko každý druhý nový vůz bude prodán na jejím území, realita až tak báječná není. Pokud totiž Čínu aktuálně něco definuje, je to obrovský převis nabídky právě těchto auto nad poptávkou po nich.

Aby se automobilky dostaly k nízkým cenám, musely přistoupit k co nejmasovější výrobě. Protože ale takový krok učinila pomalu každá z nich, dostaly se do podobných výchozích bodů. Proto odstartovaly cenové války, které by trh měly trochu pročistit, neboť jen největší značky si mohou dovolit nabízet auta pod úrovní výrobních nákladů po delší dobu. A aby se pak aspoň trochu zahojily, začaly ve velkém přistupovat k obchodnímu modelu, který již nepočítá s prostředníky. V důsledku toho ovšem klasickým dealerstvím přestává kvést pšenka, což trh dál rozebírá, nikoli naopak.

Podle analýzy Bloombergu v zemi od roku 2020 zbankrotovalo už přes 8 tisíc dealerů, přičemž v následujících letech budou krachující podniky ještě častější záležitostí. Čínská klientela, hlavně pak ta, která kupuje elektromobily, totiž již netouží po tradiční koupi, která počítá s reálnou testovací jízdou a přetlačováním se s dealerem o koncovou cenu. Místo toho jí začíná vyhovovat, když svůj vůz kupuje online či jinak bez kontaktu se skutečnými auty.

Zákazníkům dnes často stačí, když si vybraný model vyzkouší virtuálně. A než nad něčím takovým začnete kroutit hlavou, je třeba si uvědomit, že Číňané nekladou jízdní dynamiku na čelní příčky svých priorit. Tam jsou místo toho mnohé digitální funkce, k jejichž vyzkoušení skutečně není třeba reálný vůz. Něco takového sebou pochopitelně nese nižší náklady, neboť vám pomalu stačí jen pronájem pár metrů čtverečných někde v obchodním centru, které ověsíte pár obrazovkami a zaměstnanci.

Tradiční obchodní model, tedy prodej vozu nejprve dealerovi, který jej následně prodá zákazníkovi, se tedy zdá být spojen pouze se spalovacím pohonem. V jeho případě je totiž zkušební jízda nutnější, neboť se v nemalé míře projevuje na spokojenosti majitele - ať už jde o zvukový doprovod, výkon, zrychlení nebo spotřebu. U elektromobilů to tolik třeba není, automaticky počítáte s působivou akcelerací a nutností mít dobíjecí stanici na dosah.

Po této změně touží mnozí výrobci také i v Evropě. Také tady by rádi dealery vyšachovali ze hry z podobných důvodů - ani jim se nedostává smysluplných marží v momentě, kdy si sami či cestou politických nařízení nadiktovali prodej nekonkurenceschopného a výrobně drahého zboží. Na starém kontinentu tak může dojít na podobně chaotický a škodlivý vývoj, který ve výsledku neprospívá nikomu - stejně jako libovolný jiný stav vzniklý preferováním čehokoli mimo technicky a ekonomicky nejefektivnějších řešení.

Zdroj: Bloomberg

Petr Prokopec