Autoforum

/

Foto: Rivian

Tvrdit to kdokoli jiný, můžete si pomyslet cosi o neopodstatněné snaze diskreditovat elektrická auta, ale to je zde vyloučené. Elektromobily jsou jeho byznys, jeho zdroj obživy, marně strašit nemá důvod.

Dnes je už docela těžké vzpomenout na dobu, kdy různá média pravidelně neinformovala jen o koronaviru či o Ukrajině. S osvěžením paměti nám naštěstí může pomoci internet. Snadno si tedy můžeme dohledat třeba 28. leden roku 2020, kdy tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch prohlašoval, že Česká republika má dostatek ochranných prostředků. O jeden a půl měsíce později pak jeho stranický šéf Andrej Babiš stále sveřepě tvrdil, že všichni zdravotníci mají respirátory. A pokud tomu tak není, že jim je on sám rozveze.

Jak to nakonec dopadlo, víme všichni. Po příchodu první koronavirové vlny se ukázalo, že v oněch skladech není prakticky nic. A nebýt obyčejných lidí, kteří zasedli k šicím strojům i ve chvílích, kdy vláda zavírala galanterie, neměli by zdravotníci ani tu látkovou roušku, natož aby vůbec mohli pomýšlet na respirátor. Zas a znovu se tak ukázalo, že pokud politici tvrdí, kterak jsou na něco připraveni, pak by občané měli udělat vše proto, aby se připravili hlavně sami. Jinak totiž mohou snadno splakat nad výdělkem.

Nejde přitom pouze o Česko a koronavirovou éru, podobně tomu začíná být prakticky se vším, zač se politici začnou rvát. Výjimkou není ani elektromobilita, která nás má dle zákonodárců spasit. Už to je nesmysl - jednak sama o sobě zjevně neřeší vůbec nic a i kdyby tomu bylo jinak, žádná rychlá spása z toho zaručeně nebude. Politici koketují s myšlenkou započít masový přesun k elektromobilitě někdy v roce 2035, kdy by byl zakázán prodej spalovacích aut. Nebude však zakázán jejich provoz, na silnicích jich tak většina zůstane ještě dekádu dvě.

Je přitom otázkou, zda na nějaké zákazy dojde, stěží se do nich někdo bude pouštět ve chvíli, kdy mají elektrická auta na prodejích okrajový podíl. Kupříkladu ve Spojených státech se loni přes všechny dotace bateriová auta na celkových registracích podílela jen ze 3 procent, v případě plug-in hybridů pak šlo o 5 procent. Obojí přitom byly rekordní hodnoty.

V takové Evropě nebo Číně jde sice o vyšší podíly (v EU asi 10 %, ovšem třeba u nás jde o 1,28 %), stále je však patrné, že elektromobily hrají spíše druhé až třetí housle. A do popředí je vytahují pouze dotace nebo politické znevýhodnění spalovacích aut. Tyto kroky deformující trh mají ale stále tragičtější dopady. Výrobcům totiž začínají scházet vzácné kovy, jejichž cena i v důsledku konfliktu na Ukrajině míří rychle nahoru. Nelze navíc předpokládat, že po skončení konfliktu dojde na zlevnění, neboť palladia, niklu či lithia bude třeba stále více.

R.J. Scaringe, šéf automobilky Rivian, tak naznačuje, že „stávající čipová krize je jen pouhý čajíček ve srovnání s tím, co nás v příštích dvou dekádách čeká v případě krize bateriové“. Výrobcům totiž bude scházet kde co. Jen poptávka po lithium-iontových akumulátorech od roku 2015 vzrostla každoročně o 37 procent. A letos má dokonce narůst o 50 procent. Přitom těžba nebyla dostačující již loni. „Momentálně tak 90 až 95 procent veškerých dodavatelských řetězců prakticky neexistuje,“ uvádí k tématu Scaringe.

Nejde přitom o člověka, který rozmachu elektrických aut bránil, Rivian nic jiného nevyrábí. Jeho slova tak nelze brát na lehkou váhu, jakkoli nepředpokládáme, že by si z nich politici dělali těžkou hlavu. Vždyť koneckonců lithia máme přece dost i u nás, a to pod Krušnými horami. Málokdo ze zákonodárců si přitom stejně jako Scaringe řekne, že „odpálit horu kvůli lithiu je špatné“.

I v nadcházejících dekádách tedy můžeme počítat s řadou slibů, které budou stěží naplněny. Odtržení politiků od reality je ohromné a dokud sami nenarazí na negativní dopady svých smělých plánů ignorujících technické i ekonomické zákonitosti, budou zkrátka odmítat si připustit, že oheň, který popálil všechny ostatní, popálí i je.

Zdroj: WSJ

Petr Prokopec