Autoforum

/

Foto: OTS & Co., tiskové materiály

Zdá se, že největším uměním zůstává „umět se narodit” - tohle auto to podporuje jako málokteré jiné. Anebo vám rodiče na studia koupili unikátní Ferrari s vestavěnou televizí a audiosystémem na dálkové ovládání?

Cesta do Ameriky (v originále Coming to America) je jeden z nejpovedenějších snímků Eddieho Murphyho. Slavný komik v něm ztvárnil prince Akeema z fiktivní africké země Zamunda, který se vydal do Spojených států „zasít královský oves“. Tedy najít si ženu, která ho nebude mít ráda pro jeho bohatství. To se mu však nedaří utajit, hlavně kvůli jeho příteli Semmimu, který se snaží držet luxusu zuby nehty.

S námětem na tuto komedii přišel sám Murphy, a nás by velmi zajímalo, zda nevycházel ze skutečných událostí, které jsou spojené s jedním obecně neobvyklým Ferrari 365 GT4 2+2. Jde o šasí č. 18255, se kterým se italská automobilka pochlubila v roce 1975 na ženevském autosalonu. Po jeho ukončení jej švýcarský dealer Willy Henri Felber prodal prvnímu majiteli a zdálo se, že jde o konec jeho příběhu. Ve skutečnosti to byl začátek.

Krátce poté byl osloven ropným šejkem ze Středního Východu se žádostí o něco neobvyklého, co by vzniklo právě na základech 365 GT4 2+2. Felber si tak tohle Ferrari vzal zpátky a oslovil Giovanniho Michelottiho, aby onu neobvyklou věc realizoval. Přáním šejka byl dvoudveřový stylový kombík (neboli shooting brake), za jehož přestavbu byla zodpovědná britská společnost Panther Westwinds.

Ferrari se tak dostalo zadní nástavby a prodloužené střechy z Everflexu v krémové barvě, která byla zakončena menším spoilerem. Překopán byl pak rovněž interiér, kde zadní sedadla náhle nebyla nouzová, nýbrž plnohodnotná. Mezi ta přední se tak nastěhoval televizní set, který si vyžádal instalaci dvou výrazných antén. Skoro vše přitom pokrývala krémová kůže.

Podle Dereka Tama Scotta, zástupce společnosti OTS, která dnes toto neobvyklé Ferrari vlastní, nechal zmíněný šejk postavit tento unikátní kombík pro svého syna, aby se mu dobře studovalo v Americe. V roce 1979 se vůz pojmenovaný Croisette měl vrátit zpátky do Švýcarska. Podle jiných pramenů ale tuto zemi prý nikdy neopustil, neboť onen šejk si hotové auto nikdy nepřevzal.

Kde je pravda, je dnes těžké zjistit, řadu podobných aut obestírají příběhy, z nichž reálná je pouze část. Nicméně od roku 1979 je historie stylového kombíku již poměrně dobře zmapovaná, jeho majitelem se totiž po příštích 44 let stal francouzských sběratel Henri Taxer. Ten pak dbal na příkladnou péči, přičemž v roce 1996 nechal zrenovovat i dvanáctiválcový motor.

Před třemi lety se ovšem Ferrari Croisette dostal k Rogeru Imbodenovi, dalšímu švýcarskému sběrateli, který již vlastnil dva další neobyčejné maranellské kousky, za jejichž zrodem stál Felber. Od něj jej pak převzala americká společnost OTS, která jej vrátila do USA rozhodla se, že vozu ponechá částečnou patinu. Zároveň ale navyšuje i nájezd, který nyní činí skoro 73 tisíc kilometrů.

Nejde tak pouze o jedinečný klenot, ale také o jedno z nejpoužívanějších Ferrari své doby. Dost by nás proto zajímala jeho aktuální hodnota, neboť standardní kupé 365 GT4 2+2 se dá v dobrém stavu pořídit za méně než dva miliony korun. Tady ovšem půjde o mnohonásobek této sumy. A kdyby Eddie Murphy přiznal souvislost se slavným filmem z 80. let, mohlo by to být ještě víc.

Zdroje: Magmacars@Youtube, OTS & Co.

Petr Prokopec