Autoforum

/

Foto: Kmdel270, Wikimedia Commons, CC ASA 4.0 International

Je to co do rozlohy druhá největší země světa, žije v ní ale jen čtyřikrát víc lidí než v Česku. Už z toho je zjevné, že se pro stoprocentní elektromobilitu jako celek absolutně nehodí, ovšem co je zdravý rozum vedle ideologie, že?

Nejjižnější část Kanady leží na zhruba stejné rovnoběžce jako Česko. Znamená to tedy, že i v druhé nejrozsáhlejší zemi světa mohou počítat s teplotami, jenž se v létě pohybují okolo 40 stupňů Celsia. Nicméně to jsou pouze extrémy, které trvají pár dní v roce. Ve značné části Kanady lze ale naopak počítat s pravým opakem, tedy s velmi tuhými mrazy. V oblastech pokrytých po celý rok sněhem a ledem se totiž počítá s denním průměrem -15 stupňů Celsia, jenž ovšem nezřídka klesá i na -40 stupňů Celsia. Vnitrozemí pak sice na tom není až tak zle, ovšem i v tomto případě se sněhová pokrývka drží na zemi po šest měsíců i déle.

Již to samo o sobě naznačuje, že Kanada není zrovna ideální zemí, ve které by měla proběhnout nucená elektrifikace. Navíc je třeba poukázat na onu rozlohu, jenž činí 9,98 milionu kilometrů čtverečných. To je 126,6krát větší plocha, než jakou zabírá Česko, žije na ní ovšem pouze 40 milionů lidí, tedy čtyřikrát více než u nás. V některých oblastech tedy nemusíte počkat živáčka ani několik dní, na silnicích narazit na jakékoli jiné auto několik hodin - sami jsme se Kanadou s takovou zkušeností v minulosti toulali. Obce a města jsou přitom od sebe často vzdálena stovky kilometrů, dobíjecí infrastruktura však čítá jen zhruba 20 tisíc bodů, tedy pětinásobek českého stavu.

Jen na základě výše zmíněného popisu je evidentní, že Česko je pro elektrifikaci automobilové dopravy vhodnější než Kanada, přesto tu lidé k takovému řešení ani trochu netíhnou a podíl elektrických aut na letošních prodejích není ani tříprocentní. Přes je to nakonec Kanada, která po vzoru Kalifornie přistupuje k nařízení, že od roku 2035 již bude povolen pouze prodej nových aut s nulovými emisemi. Těmi pak sice nejsou míněny pouze ryzí elektromobily či vozy s palivovými články, ale rovněž plug-in hybridy, jenž zvládají urazit na elektřinu alespoň 80 km. To je však velmi malý ústupek, který toho až tak moc neřeší. S ohledem na baterii totiž výrobci u tohoto typu aut zmenšují palivovou nádrž, čímž omezují jejich využitelnost.

Kanadská vláda si od nového nařízení slibuje „čistší ovzduší, pracovní místa a silnou ekonomiku“, vše lze ale snadno rozporovat. Výroba baterií je velmi špinavým byznysem, efektivita provozu pak závisí na energetickém mixu a nájezdu a pracovní místa? Nenechte se vysmát. Nižší teploty přitom vedou k dramaticky nižšímu dojezdu, a tedy i k častějšímu dobíjení, což se pochopitelně podepisuje na rychlosti degradaci baterií, které zvládnou omezený počet nabíjecích cyklů. Souhlasit tak lze spíše s Timem Reussem, prezidentem Kanadské asociace automobilových dealerů, který říká, že „nutit Kanaďany do elektromobilů, které si nemohou koupit či dobíjet, je jedno velké politické fiasko“.

Uvidíme, jak se situace bude vyvíjet, nemusíme ale nutně čekat až do roku 2035. Kanada stanovila průběžné cíle elektrifikace nově prodávaných aut, které bude vynucovat podobnými přerozdělovacími mechanismy jako EU nebo Kalifornie. Už za dva roky tedy mají elektromobily tvořit pětinu všech prodaných aut, za pět let třetinu. Jsme zvědavi, zda aspoň to bude schůdné.

Zdroje: Reuters, Autoforum, Carscoops, SDA

Petr Prokopec