Autoforum

/

Soudní dokumenty a dobová interní komunikace teprve odhalují, jak moc dobře Ford věděl, co pouští na trh a kolikrát bylo vedení upozorněno na problémy. Nestalo se nic, úspora nákladů vyhrála, teď bude stát možná i přes 100 miliard.

Na celém světě žije 1,9 milionu lidí, kteří si koupili Ford Focus nebo menší Fiestu předchozích generací. Prodej těchto aut proběhl standardním způsobem, v útrobách obou modelů se ale skrývala časovaná bomba v podobě zpackaného automatického řazení DPS6 s obchodním označením PowerShift. To rychle otrávilo život mnoha nicnetušícím řidičům a nešlo o náhodu. Automobilka o problémech věděla, neřešila je ani před uvedením na trh, následně je roky zastírala, otálela s řešením reklamací a nakonec vinu ve většině případů hodila na zákazníky. Ti se ale nedali a s firmou se úspěšně soudí.

Právě další z probíhajících sporů a dokumentace získaná kolegy z Detroit Free Press ukazuje, jak hluboko v problémech Ford je. Bude v jeho pozici těžké zastřít své pochybení a vyhnout se platbě miliard dolarů na odškodněních. Problémy se týkají hlavně Focusů vyrobených v letech 2012 až 2016 a Fiest z let 2011 až 2016, u nichž si zákazníci opakovaně stěžovali na „prokluzování, zasekávání a samovolné vyřazování během jízdy“ právě u dvojspojkových převodovek PowerShift. Automat se ale objevil i v dalších modelech.

Svět se o problémech dozvěděl nejprve z Austrálie a dalších menších sporů, které Ford už miliardy stály, teď jsou to ale pro něj domovské Spojené státy, kde je problém s pomocí získaných interních dokumentů rozplétán mnohem sofistikovaněji. Materiály prezentované u soudu ukazují, že už v roce 2010 jeden z techniků značky poznamenal k vývoji převodovky, že „MUSÍ BÝT VYLEPŠENA”, než se dostane do prodeje. Už na to ale nikdo nedbal a potíže se jen kupily.

O rok později interní analýza firmy konstatovala, že Ford by měl zvolenou technologii opustit a raději vsadit na jiné řešení. Už bylo ale příliš pozdě. Automobilka prý chtěla co nejdříve v době ožívajících trhů po globální finanční krizi dostat modely s moderními automaty do prodeje a sázka na alternativní řešení by uvedení zpozdila asi o rok. To bylo v době vlády Alana Mullalyho nepřijatelné, a tak byly zfixlovány závěry kontrolních mechanismů a převodovka se dostala až do sériových vozů.

Byl to průšvih hned o začátku a dokonce právní oddělení firmy upozorňovalo vedení na možné důsledky. Kvůli samovolnému vyřazování ve vysokých rychlostech hrozila i bezpečnostní rizika, která mohla vyústit ve velmi drahé spory. Automobilka opět nedbala - pokud prý autu fungují brzdy a světla, bezpečnostní riziko neexistuje, stačí přece vyhodit blinkr a zastavit u kraje dálnice.

V roce 2013 se začaly ve firmě kupit i stížnosti od dealerů, kteří museli snášet hněv zákazníků kvůli neustálým problémům a následným opravám. Převodovky prý vydržely kolikrát jen okolo 16 000 km, než se pokazily a musely být opraveny či vyměněny. Takto to šlo dokola a dealery už nebavilo vypadat jako ti špatní, když podle nich byl špatný Ford. Nestalo se znovu nic.

Situace šla takto dále a dále, ještě v roce 2016 ale Ford vše tutlal. Opět interní analýza tehdy informovala vedení: „Krom právních rizik mohou výdaje spojené s kvalitou dosáhnout 3 miliard dolarů,” pravil odhad pro léta 2017 až 2020. Jak to bude s oněmi 3 miliardami, nevíme, ona právní rizika ale svou cenu mají - další 4 miliardy USD.

Právě tolik by musela automobilka zaplatit, kdyby měla odškodnit všechny poškozené zákazníky v souladu s podanou hromadnou žalobou. Spor zatím není u konce a nelze očekávat, že by soud potrestal Ford úhradou plné částky, to se obvykle v těchto případech nedělá. Ford ale fiasko s PowerShifty jistě bude ještě stát miliardy, přitom je třeba se ptát, kolik by stálo, kdyby firma konala v kterémkoli s dříve popsaných bodů? Nepochybně by to nebylo málo, zcela jistě by ale šlo o nižší sumu, než jakou firma bude muset platit dnes. Kvůli jednomu hloupému, uspěchanému uvedení problematického produktu na trh...

Zdroj: Detroit Free Press

Mirek Mazal