Autoforum

/

Foto: Volkswagen

Jeho jméno zní jako zkratka pro nějakou raketovou hlavici, což nakonec není nemístná asociace, neboť jej stvořila firma dosud vyrábějící vojenskou techniku. Aby tohle auto postavila, dala se do holportu s Volkswagenem, o techniku se ale podle všeho postarají Číňané.

Pokud se na našem webu zmíníme o Indonésii, obvykle je to v souvislosti s nějakou asijskou automobilovou novinkou z nás známé značky, jako je čerstvě faceliftované Hyundai Stargazer. Při vyslovení jména této země si kdekdo pomyslí cosi o státečku ležícím někde na jihovýchodě Asie, takové je ale třeba upozornit, že o malou zemi nejde ani v nezmenším. Žije v ní zhruba 285 milionů lidí, což z ní dělá čtvrtou nejlidnatější zemi světa. A co je podstatnější, jde o nejvýkonnější ekonomiku jihovýchodu Asie. Ročně se tam prodá okolo milionu nových aut, proto tam také míří různé speciality. A nejde přitom o žádná malá levná „prdítka“ blízká rikšám, ostatně loňským nejprodávanějším vozem se stalo 4 755 milimetrů dlouhé MPV Toyota Innova.

Indonésie má tedy pořádný tržní potenciál, který chce vytěžit i domácí společnost TMI (Teknologi Militer Indonesia). Ta se dosud specializovala na vojenské vybavení a techniku, na autosalonu v Gaikindo ovšem vyrukovala modelem svého budoucího vozu postaveného v měřítku 1:1. Ten který předznamenává první národní vůz pojmenovaný byl i2C (Indonesian Indigenous Car neboli Indonéský vlastní vůz), slušela by mu však i zkratka IVW odkazující na indonéský lidový vůz, čili indonéský Volkswagen.

Důvodů je několik, přičemž v prvé řadě je třeba poukázat na vzhled. TMI se totiž pochlubilo partnerstvím se slavným studiem Italdesign, které z 90 procent vlastní Audi, jež spadá právě pod koncern VW. Italská společnost nicméně měla poskytnout jen odborný dohled a letité zkušenosti, pod samotné tvary karoserie se mělo podepsat pět indonéských designérů. Ti pak zjevně opisovali nejen u německé značky, na tom však není nic až tak šokujícího - přijít dnes se zcela originální automobilovou novinkou je takřka nemožné.

Ze skladů VW navíc pochází řada komponentů, hlavně pak vnitřní prvky jako výdechy klimatizace, ovládání oken či venkovních zpětných zrcátek nebo dotykové ovládací lišty pod obrazovkou multimediálního systému. Samotná platforma však již má trochu jiný původ, a sice čínský, což potvrzují některá technická data. SUV i2C totiž počítá s čistě elektrickým pohonem, se kterým má zvládnout 617 km na jeden zátah. Tato hodnota přitom odpovídá cyklu CLTC, který používá právě Říše středu.

Vůz dostal do vínku baterie o kapacitě 83,4 kWh, stejně jako vzadu usazený elektromotor produkující 204 koní. To jsou hodnoty, které lze spojit se značkou BYD, která tak možná do budoucna bude dvorním dodavatelem. Zda tomu tak ale bude i u plně produkční verze, nelze s jistotou říci, neboť ta se má začít vyrábět až na přelomu let 2027 a 2028. I proto je otázkou, zda bude dodržena základní cena startující v přepočtu okolo 600 tisíc korun.

Za tyto peníze by klientela měla dostat tři řady sedadel (k mání bude šesti- a sedmimístná verze), zrychlení na stovku za 9,1 sekundy, maximálku 200 km/h a dobíjecí výkon 150 kW. Zajímavé pak je, že i2C půjde do souboje nejen se zavedenými automobilkami, ale i se dvěma dalšími národními vozy. Jakkoli pro Aletru L8 a Polytron G3 jde spíše jen o líbivou nálepku, neboť ve skutečnosti jde o čínské MPV a SUV, jen s logy indonéských společností.

Zdroj: TMI

Petr Prokopec