Autoforum

/

Foto: Stephen Wilkes@Facebook

Ze všech stran se na nás hrnou informace o tom, že emise CO2 produkované lidmi ženou planetu postupně do záhuby a jaký podíl na tom mají auta. Realita je jiná.

Možná jste již zaslechli zmínky o tom, že koronavirus je pro životní prostředí vlastně požehnáním. Globální pandemie totiž svého času zredukovala dopravu na minimum a zároveň se zasadila o uzavření mnoha továren, tedy alespoň na pár týdnů. Záhy tak začaly zejména z Číny a Indie přicházet snímky, na kterých bylo jasně patrné jindy nevídané modré nebe. Kromě toho dorazila také výmluvná infografika, z níž bylo patrné, jak v čínských průmyslových zónách poklesly rozličné exhalace na minimum.

Toto jsou fakta, ve všech souvislostech ale nevyznívají tak růžově. Konstatuje to studie, za níž stojí profesor Piers Forster z Univerzity v Leedsu. Ten dal společně se svou dcerou Harriet dohromady data ze 123 světových zemí. Analyzoval změny v globálních emisích 10 různých skleníkových plynů a škodlivin, jež se mezi únorem a červnem letošního roku dostaly do ovzduší. Z výsledků vyplývá, že na vrcholu pandemie emise CO2 poklesly meziročně pouze o 17 procent.

Nejvíce si Země oddechla v dubnu, tedy v době, kdy v Evropě koronavirus bujel plnou měrou a začal se již pořádně rozjíždět také ve Státech. Mimo to Čína stále ještě nebyla na loňské úrovni produktivity. CO2, NOx a další emisní prvky tak na několik málo dní poklesly o 10 až 30 procent. Stejně tak ale poklesl o 30 procent i objem oxidu siřičitého, který se uvolňuje především při spalování uhlí. Jakkoliv to ale zní paradoxně, právě toto není vůbec dobrá zpráva.

Oxid siřičitý totiž napomáhá s formováním aerosolů, které následně odráží sluneční paprsky zpět do vesmíru a tudíž Zemi ochlazují. Jakkoliv tedy došlo k úbytku emisí, které k oteplování atmosféry přispívají, snížení koncentrace dalšího plynu tento přínos smazal. Vliv globálních restrikcí tedy měl zejména na ovzduší nulový efekt, načež se Forster domnívá, že při současném běhu událostí se v roce 2030 sníží růst průměrné teploty pouze o 0,01 stupně Celsia.

To ale není to, co nás zaujalo především. Ze studie dále vyplývá, že doprava má na emise CO2 mnohem vliv, než nám politici rádi předkládají. Už v minulosti jsme nejednou zmiňovali, že o 96,5 % emisí CO2 na naší planetě se stará příroda sama, pouze 3,5 % představuje lidská činnost. A z těchto 3,5 % pouze 5,5 % představuje podíl osobní dopravy. I pokud byste tedy osobní automobilovou dopravu zcela eliminovali, k žádné podstatné změně nedojde, celkové emise klesnou o pouhá promile.

Přesně to také dokládají závěry studie, dle nichž byly emise CO2 produkované lidmi sraženy jen o oněch 17 procent, a to prakticky bezvýhradně omezením průmyslu. A vzhledem k tomu, jak je na většině míst světa produkována elektřina, může přepřáhnutí na elektrický pohon situaci spíše zhoršit než naopak.

Pokud tedy má být koronavirus k něčemu dobrý, pak zejména ke zkoumání toho, co má a nemá smysl dělat. Nejsme ale tak bláhoví, abychom takový výsledek očekávali. Naopak se navzdory prohlubujícím se ekonomickým problémům hovoří o tom, že si z krize pomůžeme intenzivnějším dotováním právě elektrických aut.

Zdroj: BBC

Petr Prokopec