Autoforum

/

Foto: Mahindra

Po letech relativní dostupnosti nových aut jsme se dostali do fáze, kdy u nás za podobnou sumu nekoupíte prakticky žádný nový vůz, natož abyste mohli pomýšlet na úsporný motor a větší vnitřní prostor. V Indii to stále možné je.

Indický koncern Mahindra & Mahindra u nás není až tak známý jako třeba konkurenční Tata Motors. Dáno je to tím, že se specializuje především na domácí trh, jeho zásah však začíná být stále větší. Ostatně došlo i na několik akvizic. V roce 2011 firma převzala korejský SsangYong, o tři léta později francouzskou divizi Peugeot Motorcycles a o další rok později italskou společnost Pininfarina. Mimo to pod ní spadá i česká Jawa či některé turecké společnosti zaměřené na výrobu traktorů a zemědělské techniky.

My si ale dnes na tuto značku nehodláme posvítit v souvislosti s odkoupením další známé firmy, ostatně SsangYong už jí nepatří, místo toho bude řeč o jejím vlastním modelu. Mahindra totiž loni v létě představila nové SUV Bolero Neo, které je velkým faceliftem dřívějšího modelu TUV300. Změna reflektuje rozsah změny, které s modernizací proběhly. Novinka se totiž na trhu posunula o poznání výše, zejména naší optikou se však cenově drží při zemi níže, než činí její světlá výška (160 milimetrů).

Než se ovšem dostaneme k cenám a dalším prodejním aspektům, podívejme se, co Indové vlastně nabízí. Bolero Neo je totiž malý zázrak i na druhý pohled, a to technologický. Na délku měří 3,99 metru, což má své opodstatnění - v případě méně než čtyřmetrové délky jsou auta na indickém trhu zatíženy nižší daňovou sazbou. Ač je tak ovšem Bolero Neo kratší než Škoda Fabia, nabízí až sedm míst pro cestujících. Či 384 litrů v zavazadelníku při obsazených dvou řadách.

Na druhé straně vozu, tedy pod kapotou, pak máme novinku, a to 1,5litrový tříválcový turbodiesel, který nahradil dřívější 2,2litrovou jednotku. Navzdory downsizingu ovšem výkon narostl, a to na rovných 100 koní. K mání je nicméně již jen pětistupňový manuál, zatímco dříve bylo možné sáhnout i po robotizované převodovce. Ta přitom přenášela 82 koní, zatímco se třemi pedály a „fofrklackem“ bylo dříve spojeno 85 koní.

Pohonná jednotka přitom má být nejen rychlejší, ale také úspornější. Veškerý výkon míří na zadní kola, což je vzhledem k velikosti vozu poněkud neobvyklé. Mahindra ovšem za příplatek nabízí i mechanickou uzávěru diferenciálu, aby tak umocnila terénní schopnosti. V rámci faceliftu pak byl i přepracován podvozek, který počítá s vinutými pružinami, stabilizátory či multi-linkem vzadu.

Nové jsou ovšem i čelní partie vozu, a to jak světlomety, tak čelní maska i nárazník. Se stejnou péčí pak má být spojena i verze Bolero Neo Plus, která vzejde z dosavadního modelu TUV300 Plus. Jde přitom o prodlouženou verzi, která dosahuje 4,4metrové délky a počítá dokonce až s devíti místy k sezení. Tu dnes ale nechme být a zůstaňme u základu, který je dostatečně zajímavý.

Bolero Neo se totiž začalo prodávat od pouhých 899 tisících rupií, tedy asi 267 tisíc korun. A i absolutně vrcholná verze (odpovídající té na prezentačních fotkách) stojí jen 1 340 000 INR, to je asi 395 tisíc korun. Vzhledem k tomu, co vše vůz nabízí, je to kouzelně málo, a tak se nelze divit okamžitému prodejnímu úspěchu.

Indický trh je stále relativně malý, Mahindra se na něm ale zejména díky Boleru Neo vrátila na čtvrtou pozici mezi značkami (za Maruti Suzuki, Hyundai a Tatu) a se skoro stoprocentním meziročním růstem prodává téměř 30 tisíc aut měsíčně. Bolero Neo na tom má klíčový, více jak třetinový podíl - naposledy v únoru se prodalo tvořilo z celkem 27 653 aut plných 11 045 vozů právě to, meziročně se jedná o růst o 128 procent. Tušíme, že podobná jednoduchá, levná a přitom praktická i technicky ne zcela nezajímavá auta by si našla zastání i u nás, prodej něčeho takového tu ale pravidla EU nepřipustí.

Zdroj: Mahindra

Petr Prokopec