Autoforum

/

Foto: Mercedes-Benz

Jeho hrátky s auty si získaly spoustu pozornosti po celém světě, doma to ale neocenili. Prokuratura ho teď žene před soud za to, že jezdí moc rychle tam, kde spojení „moc rychle” nemá žádnou exaktní definici. To ale neznamená, že ji nemá vůbec.

Německé dálnice s pověstnou neomezenou rychlostí platí za poslední oázu automobilové svobody v Evropě. Jenže časy se mění a hlavně závistiví řidiči elektromobilů volají po zavedení plošného limitu. Jestli na to někdy dojde, ukáže čas, tamní úřady ale ani za současné situace nelení a využívají stávající zákony, aby rychlou jízdu kriminalizovaly také tam, kde neexistuje ani limit lokální.

Nejnovější obětí této křížové výpravy se stal slavný německý sběratel aut vystupující pod pseudonymem Gercollector. Protože se v Německu pohybuji pravidelně, vím, že v reálu není zase tak tajemný, jak se snaží na internetu být. A je také otázkou, kolik z aut reálně patří přímo jemu. Jeho jméno je Michael Spegel a jde o syna mnichovského realitního magnáta Thaddäuse Spegela, který vlastní přinejmenším většinu z aut, jež Michael před kamerami předvádí. Tak či onak mu jednou patřit budou...

Právě Michael nyní čelí obvinění ze spáchání trestného činu jen proto, že jel po rychlostně neomezené dálnici rychle, jak se dozvídáme z Německa. A okolnosti případu jsou celkově pikantní.

Závod se sebou samým jako nový hřích

Celý incident odstartovala videa, která influencer zveřejnil na svých sociálních sítích. Na nich prohání po dálnici A8 nedaleko Mnichova dva naprosté klenoty oné rodinné sbírky. V prvním případě šlo o hypersport Mercedes-AMG One, se kterým na prázdném úseku dosáhl rychlosti 347 km/h. V druhém případě pak provětral Aston Martin Vantage CoV, jehož tachometr se zastavil na hodnotě 312 km/h.

Video s AMG One jsme vám kdysi zprostředkovali a je fascinující, že je nyní stažené z oběhu. Čemu tím Spegel chce pomoci? Prokuratura ho tak jako tak dávno má a na celém případu mohl trhnout aspoň pozornost navíc. Z vlastní paměti nicméně můžeme říci, že obě jízdy proběhly na úseku, kde v danou chvíli neplatilo žádné rychlostní omezení. Podmínky byly ideální, provoz minimální a auta navržená pro zvládání takových rychlostí s velkou suverenitou. Přesto si na sběratele vyšláplo mnichovské státní zastupitelství.

Úřady totiž vytáhly ze zákona kontroverzní paragraf § 315d německého trestního zákoníku, který sice primárně míří na nelegální siliční závody, ale doplněn byl i o formuli o tzv. „závodu sama se sebou” (Alleinrennen, sic). Podle této definice se trestného činu dopustí řidič, který se pohybuje „nepřizpůsobenou rychlostí, hrubě bezohledně a v rozporu s pravidly silničního provozu s cílem dosáhnout co nejvyšší rychlosti”. Že na místě žádný rychlostní limit nebyl? To tu evidentně nehraje roli.

Spegel „udělal Passera”

Celá situace až připomíná příběh českého miliardáře Radima Passera. Ten před lety způsobil mezinárodní poprask, když na německé dálnici A2 legálně vytáhl své Bugatti Chiron na astronomických 417 km/h a video rovněž pověsil na YouTube.

Německá policie a tehdejší spolkový ministr dopravy v reakci na tuto událost spustili hysterickou kampaň a pokusili se Passera obvinit přesně ze stejného paragrafu o „závodu sama se sebou”. Celá věc ale tehdy skončila pro úřady fiaskem - státní zastupitelství ve Stendalu muselo vyšetřování odložit, protože Passer jízdu naplánoval s maximálním ohledem na bezpečnost, nikoho neohrozil a zkrátka jen využil platný právní stav.

Horká jehla německé justice

Gercollector tak v podstatě kráčí v Passerových stopách. Němečtí právní experti již nyní upozorňují, že obvinění ze strany mnichovské prokuratury stojí na velmi tenkém ledě. Aby mohl být řidič odsouzen za „závod sám se sebou” na neomezeném úseku, musela by mu být prokázána extrémní bezohlednost nebo bezprostřední ohrožení ostatních účastníků provozu.

Pokud sběratel, stejně jako předtím Passer, zvolil pro testování svých strojů dobu s minimálním provozem a nikoho neomezil, jedná se ze strany úřadů o spíš snahu o mediální lynč a exemplární potrestání někoho, kdo vyčnívá z davu. Vzhledem k precedentu s českým miliardářem je tak více než pravděpodobné, že i tato kauza nakonec vyšumí do ztracena. Zanechá však po sobě hořkou pachuť a jasný varovný signál: německý Autobahn už dávno není tím svobodným místem, kterým býval.

Zdroj: Geblitzt

Petr Miler