Autoforum

/

Foto: Mercedes-Benz

Od letošního roku začínají platit přísné limity spotřeby resp. emisí CO2 u aut a kdo je nesplní, bude platit. Výrobci by se pokutám rádi vyhnuli, podle studie PA Consulting to ale nezvládne nikdo.

V posledním roce jsme opakovaně poukazovali na potíže Mercedesu, který ještě před koronavirovou krizí spadl do ztráty a do budoucnosti nehleděl zrovna s optimismem. Problémů má německá automobilka více, v letošním a příštím roce ale očekává nepříjemnosti spojené hlavně s nastupujícími přísnými limity spotřeby paliva resp. emisí CO2. Dosud se zdálo, že management firmy vrhá závistivé pohledy na BMW, neboť to hlásí, že snižování emisí CO2 na úroveň 95 gramů na kilometr má pod kontrolou. Jenže realita nakonec není tak růžová, a to nejen v případě BMW - pokuty podle studie PA Consulting neodvrátí nikdo z výrobců, kteří mají v nabídce byť jediný spalovací motor.

Začněme ale u německých prémiovek, na jejich případě je pěkně vidět, do jak obtížné situace se firmy dostaly. Podle statistik BMW loni mnichovská automobilka po celém světě prodala 2 168 516 nových aut. To představuje 2procentní zlepšení vůči předchozímu období, které je o chlup vyšší než u konkurenčního Mercedesu. Třícípá hvězda má totiž na kontě jen 1,3procentní posun směrem k lepším výsledkům. I tak však zůstává králem prémiového segmentu, neboť globální prodeje narostly na 2 339 562 aut.

Zní to jako úspěch na úspěch, jenže je tu jeden problém. Prodeje BMW jsou dnes z neskutečných 44 procent tvořeny modely s písmenem „X“ v názvu, SUV tedy tvoří skoro polovinu prodejů BMW. Tím mnichovská automobilka překonává i Mercedes, kde na SUV připadá třetina veškerých registrací, i to je ale ohromný podíl. Pokud si pak uvědomíme, že obliba vozů s vyšší stavbou karoserie a zvýšeným podvozkem je považována za stěžejní důvod, proč už třetí rok v řadě nedochází k celkovému snižování emisí CO2, ale naopak k jejich růstu, pak je zjevné, že jsou výrobci aut v pasti. A ve světle loňských prodejních výsledků se skutečně zdá být nereálné tvrzení, že BMW má splnění budoucích limitů pod kontrolou, třebaže zrovna ono (jako i někteří další výrobci) bude mít trochu rozvázané ruce vyšším limitem kvůli vyšší průměrné hmotnosti svých aut.

Více světla na tuto skutečnost vrhá zmíněná studie společnosti PA Consulting, dle které automobilky limity nesplní nejen letos, kdy budou ještě zmírněny nutností splnit je „jen” 95 % prodaných aut, ale ani příští rok. Z firemních kas se tak budou peníze stěhovat do Bruselu, neboť dle studie má 30 největších automobilek souhrnně zaplatit na pokutách 14,65 miliardy Eur (cca 392 miliard korun). Reálně prý dosáhnou na mnohem vyšší průměr, než jaký je požadován a dokonce než s jakým samy počítají.

Dle společnosti PA Consulting by na tom v příštím roce měla být nejlépe Toyota, která se dostane na dostřel požadovaným 95 gramů na kilometr. Ani ta je ale nesplní místo a tak by na bruselský oltář odvést „jen” 18 milionů Eur (482 mil. Kč), tedy jen 0,1 % svého provozního zisku. Volkswagen oproti tomu bude muset zaplatit 4,5 miliardy Eur (121 mld. Kč), zatímco koncern Fiat Chrysler zchudne o 2,5 mld. Eur (67 mld. Kč) a tedy hned polovinu svého zisku (u Němců jde o třetinu). V případě BMW tu pak máme odhadovanou pokutu 754 milionů Eur (20 mld. Kč), která sice je nižší než u Mercedesu (997 mil. Eur/27 mld. Kč), ovšem zanedbatelná rozhodně není.

To by byly obrovské sumy i za ideálních okolností, automobilkám ale hrozí v době, kdy se jim kvůli několika měsícům mizivých prodejů a nejasným vyhlídkám daří hodně mizerně a propouští jako na běžícím pásu. Následky těchto očekávání z části známe, automobilky se budou snažit prodávat elektrická auta, která by jejich průměrné emise výrazně snížila, zájem o ně je ale minimální a pro výrobce má smysl je dotovat jen do chvíle, dokud je jejich prodej bude stát méně než prodej konvenčních aut zatížených pokutami. A nůžky jsou tady rozevřeny stále příliš mnoho.

Výrobci si tedy budou muset poradit s auty, která prodat lze, a tak některé výkonné modely nebudou nabízet vůbec, u jiných přistoupí k jistým kvótám. Například koncern VW podle našich informací plánuje, že si spočítá, kolik bude moci pustit do Evropy výkonnějších verzí a více jich neprodá, i kdyby poptávka po nich byla jakkoli vysoká. Může se tak stát, že třeba nová Octavia RS bude „na příděl”, neboť s dvoulitrovým motorem a 245 koňmi bude mít CO2 příliš vysoké. Kdy naposledy se u nás stály fronty na auta? Tato doba se může vrátit, nakonec i tehdy se tak dělo proto, že si „někdo” myslel, že je chytřejší než trh a do vztahu nabídky a poptávky zasahoval více, než by bylo zdrávo.

Následkem toho se z aut jako Mercedes-AMG C63 může stát buď zcela nedostupné, nebo nedostatkové zboží - výrobci budou jejich dodávky na trh limitovat, aby nastavené limity nepřesáhli

Zdroj: PA Consulting

Petr Prokopec