Autoforum

/

Foto: Volkswagen, koláž Autoforum.cz

Pokud máte pocit, že auta už nejsou tak kvalitní, jako bývala, zjevně to není jen pocit. Konstatuje to německý autoklub po prozkoumání zpracování a použitých materiálů u téměř 600 nových modelů. Ani někdejší prémiové značky se nevyhýbají laciným hrám.

Brzy uplynou už tři roky od chvíle, kdy Volkswagen ve Wolfsburgu představil Golf osmé generace. Na jeho hlavu od té doby padá nemalá kritika, která je bohužel oprávněná. Ve srovnání s předchůdcem totiž Němci učinili řadu kompromisů, které nejsou ku prospěchu zákazníků. Ti si nově musí vystačit s plasty horší kvality, kromě toho pak v případě kapoty již musí přidat ruku k dílu, místo aby za ně vše odvedly plynové vzpěry. Jde přitom jen o dva nejznámější resty, výtek je daleko víc a celkový pocit z vozu je citelně horší.

Jak nyní při rozsáhlém testu zjistil ADAC, Golf je pouze špičkou ledovce. Německý autoklub se totiž podíval na zoubek hned 580 různým modelům a zjistil, že kvalita zpracování a materiálů mohutně klesá napříč celou branží. Najdou se sice i výjimky, těch je ovšem jako šafránu. U německých výrobců na ně navíc nenarazíte, spíše musíte počítat s horšími auty, než jaká tu byla, jakkoli se vám marketingová oddělení budou snažit namluvit pravý opak.

ADAC je nespokojen hlavně s koncernovými vozy, kdy kromě Golfu poukazuje i na jeho prémiovějšího příbuzného, tedy Audi A3. V jeho případě totiž třeba po odkrytí podlahy v zavazadelníku spatříte holý kov, což dříve rozhodně nezapadalo do standardů čtyř kruhů. Podobně lze smýšlet také o interiéru, jenž ještě pár let nazad nastavoval laťku pro konkurenci. Ovšem i v tomto případě je rázem třeba počítat s plasty, o které se při poklepání bojíte.

„Kvalita se u mnoha modelů zhoršuje. Zárukou u některých aut navíc již není ani jejich vysoká cena,“ uvádí ve své zprávě autoklub. Poukazuje tak třeba na Mercedes-Benz třídy C, u kterého třícípá hvězda sáhla po velmi laciných tricích dříve vídaných jen u mainstreamových značek. Horní část palubní desky je totiž vyrobena z měkčených plastů, ve spodku ovšem již najdete ty tvrdé. S nimi se pak lze setkat také u vnitřních dveřních panelů, což bylo dříve nepředstavitelné. Ceny navíc neklesly, vzrostly.

Není třeba ani chodit okolo horké kaše a mlžit o důvodech, proč se tak děje. Hlavní podíl viny padá na EU a jí vynucovanou elektromobilitu za pomocí umělého zdražování konvenčních aut jako Audi A3, Mercedes C nebo VW Golf, která jde ruku v ruce s umělým zvýhodňováním elektromobilů. Ty však lidé povětšinou nechtějí, spalovací auta naopak; výrobci tedy šetří na tom chtěném a investují do toho vynucovaného. Výsledek vidíte - spalovací auta jsou méně konkurenceschopná, s těmi elektrickými jsme se navzdory miliardovým investicím nijak zvlášť neposunuli. Ano, lze mluvit o prodloužení dojezdu, stále ale nejde o nic, co by bylo schopno konkurovat možnostem spalovacích aut. A to ani nemluvíme o dočerpání energie, která v případě bateriových aut vyžaduje desítky minut postávání u stojanu výměnou za maximálně pár set kilometrů pomalé jízdy.

Automobilky původně předpokládaly, že s rozšířením elektrických aut dojde k lepšímu rozmělnění nákladů. Ovšem za jejich cenou stojí především baterie, na které jsou třeba vzácné kovy. Ty jsou ovšem stále dražší, přičemž skutečné sumy výrobci ani nemohou na zákazníky přenést, v takové chvíli by je nekupoval nikdo ani ve chvíli, kdyby velkorysé dotace vzrostly třeba pětinásobně. Proto se zdražují i spalovací auta, u nichž se žehrá na kvalitu, aby byla aspoň nějak prodejná a pro výrobce pořád zisková.

Nelze pochopitelně všechno a všechny házet do jednoho pytle. ADAC poukazuje třeba na Porsche Taycan, u kterého na pokles kvality nedošlo, stejně jako je palec nahoru ukazován celé produkci ze Zuffenhausenu. To je ovšem liga míjející naprostou většinu zákazníků - kupcům Porsche je celkem jedno, jestli za auto dají 2,5 nebo 2,7 milionu, šetřit na drobnostech není nutné. Podobně je na tom třeba Mini Cooper S, ani v jeho případě nejde o auto, kde by si lidé nechali pro korunu vrtat koleno.

Německý autoklub je pak spokojen i s Hondou e, u které si japonská automobilka zjevně nechává zaplatit jak elektrický pohon a baterie, tak i vyšší kvalitu. Ovšem díky tomu u nás tento malý hatchback stojí takřka milion korun, což jej dělá neprodejným. V případě takového Fordu Mustang či Chevroletu Camaro pak pro změnu hraje značný vliv země původu, neboť Američané nekladou na na kvalitu takové nároky jako Evropané.

Lze už jen dodat, že ADAC zmiňuje v souvislosti s budoucností nemalé naděje. Dle autoklubu totiž prý výrobci zareagovali na kritiku a hodlají u nových generací vše napravit. To nicméně znamená jediné, a sice další zdražování. Ceny vzácných kovů totiž vylétly do atmosférických výšin, přičemž lépe v nejbližší době nebude. S investicemi do elektromobility pak nikdo nehodlá přestat, za skutečné ceny ale bateriová auta nadále prodávána nebudou.

Pokud tedy opravdu dojde na navýšení kvality, povede to k růstu nákladů, přičemž hnacím motorem automobilek není dobrosrdečnost či ekologické cítění, ale pouze zisk. To jim pochopitelně nemáme za zlé, stejně se chovají veškeré podnikatelské entity. Je nicméně třeba si uvědomit, že do pomyslného cenového stropu spousta lidí již dávno. Čím dražší tedy nová auta budou, tím méně lidí je bude kupovat.

Zdroj: ADAC

Petr Prokopec