Autoforum

/

Foto: Porsche

V Norsku byly po léta prodávány nové automobily za jedny z nejvyšších cen v Evropě kvůli extrémnímu zdanění. Zájem o elektromobily je živen tím, že jsou od něj oproštěny, něco takového ale pochopitelně nemůže trvat věčně. Nyní jsme na začátku konce.

Norsko platí za evropský ráj elektromobilů, spolu s hybridy dnes tvoří asi 90 % tamních prodejů nových vozů. Za tím nestojí odlišné uvažování Norů, ale neskutečné finanční zvýhodnění, které se kupodivu obejde bez velkých přímých dotací. Vozy se spalovacím ústrojím totiž byly a jsou zatíženy obrovskými daněmi, které je činí skoro dvakrát dražšími ve srovnání s cenami, které známe u nás. Stačilo tedy zbavit takové daňové zátěže elektrická auta, přidat řadu výhod spojených s jejich provozem a rázem většina lidí nechtěla nic jiného.

Něco takového ale logicky není udržitelné, třebaže situace Norska je velmi specifická. Je to malá země s malým automobilovým trhem, ovšem enormními příjmy z prodeje ropy a zemního plynu. Můžete si myslet cosi o pokrytectví, neboť ač Norové soustavně mluví o snižování emisí, loni s velkou pompou otevřeli nové ropné pole Johan Sverdrup pojmenované po prvním premiérovi země. S těžbou se zde přitom počítá po dobu příštích 50 let, během kterých by do státní kasy mělo připlout 100 miliard dolarů (cca 2,2 bilionu korun). Je přitom dost možné, že v té chvíli se z Norska stane největší evropský producent černého zlata, jenž na trůnu vystřídá Rusko.

Výhody pro elektromobily by to mohlo zachránit, jenže znáte státní kasu - nikdy nemá dost. Po volbách, ve kterých většinu získaly středolevé strany, se tak rýsuje konec výše zmíněného schématu. Vítězné strany totiž počítají se zavedením zdanění elektrických aut, byť začnou mírně. Zdanění budou podléhat zprvu jen dražší vozy, kdy hranicí pro nulové zatížení bude částka 600 tisíc norských korun (cca 1,53 milionu Kč), vozy s vyššími cenovkami budou zatíženy 25procentní sazbou. V případě takového Porsche Taycan za 777 000 NOK (1 987 000 Kč) tak z částky 177 000 NOK (453 000 Kč) Norové odvedou státu 44 250 NOK (108 000 Kč).

Nemusí to působit jako zásadní rozdíl, je ale jasné, že bude následovat jen snižování oné hranice či zvyšování sazby. A nebo obojí. Zelená politika je totiž jedna věc, topit je ale třeba i pod kotlem socialismu. Pikantní je, že šéf labouristů pro daňovou politiku Svein Roald Hansen k tomu říká, že nejde o daň, ale „podporu” elektromobility pro ostatní. „Čím dražší auto je, tím vyšší je i podpora,“ uvádí Hansen s tím, že elektromobilitu pro méně majetné mají takto platit ti bohatší. Inu, Norsko, v jedné věci má ale pravdu: „Na trhu je stále velké množství aut, ze kterých je možné vybírat,“ říká.

Přístup Norska tedy zůstává poněkud schizofrenní - pokud velebí elektromobily jako spásu planety, pak by mělo podporovat koupi kteréhokoli z nich a rozhodně neotevírat nová ropné pole, ale zavřít i ta stávající. Emise CO2 plynoucí ze spotřeby ropy jsou akorát vypuštěny jinde než v Norsku, máme-li ale brát vážně tzv. globální změnu klimatu, pak je jedno, kde se tak stane - je to světový, ne norský nebo evropský problém.

Logické či férové chování bychom ale u politiků neměli čekat, a to bez ohledu na zemi. Jasné je jen jedno - nekonečná podpora elektromobilů v Norsku končí a právě k tomu nyní dělá první krok. Bez příjmů ze zdanění spalovacích aut Norsko podle svých slov přichází o desítky miliard korun, které mu prostě chybí. A pokud je podpora přiškrcována i chvíli, kdy politici otevírají nová ropná pole, je jasné, že dříve nebo později bude redukována více a více, až skončí zcela. V tu chvíli si už ovšem Norové nic jiného než elektrická auta koupit moci nebudou - vždyť je přece před pár léty tak chtěli...

Zdroj: Reuters

Petr Prokopec