Autoforum

/

Foto: Alfa Romeo

Po letech, kdy slovo „koroze” skoro zmizelo ze slovníků motoristů, se hnědý mor vrací na scénu v plné parádě. Stojí za tím mimo jiné elektromobilita nutící výrobce k úsporám na nesprávných místech, následky jsou viditelné prakticky ihned.

V roce 1971 představila Alfa Romeo nový model Alfasud. Ten se pyšnil motorem s protiběžnými písty, který pomohl snížení těžiště. Stejně tak byl vůz vyzdvihován pro svou ovladatelnost a v neposlední řadě i pro svůj aerodynamický profil, za kterým stáli Giorgetto Giugiaro a společnost Italdesign. Přes všechna tato pozitiva se ale model Alfasud nakonec stal známým kvůli něčemu jinému, co navíc ovlivnilo image celé značky. Koroze jej totiž napadala často již v továrně.

Za touto skutečností stály hned dva faktory. Alfasud se vyráběl v továrně Pomigliano d'Arco na jihu Itálie, což vedlo k jeho pojmenování. Podnik se nicméně nacházel pouhých 15 kilometrů od neapolského zálivu, díky čemuž produkci značnou měrou ovlivňovala vlhkost a sůl ve vzduchu. Stačilo tedy ponechat nelakované karoserie na pár dní venku, a rázem je již pokrýval rezavý povlak. I z toho důvodu se značka rozhodla, že veškeré dutiny vyplní syntetickou pěnou podobnou té montážní.

Až posléze bylo zjištěno, že tato pěna postupem času začíná pórovatět a jímat vlhkost. Ta pochopitelně přispěla k rozvoji rzi, obvykle na skrytých místech. A když se již dostala na povrch, bylo povětšinou pozdě. Nápravu automobilka zjednala až v roce 1980, kdy přišla s rozsáhlým faceliftem. Ten mimo jiné vozu dodal plastové nárazníky, stejně jako mnohem lepší antikorozní ochranu. Pošramocenou image to ale již nezachránilo.

Kritika spojená s Alfou Romeo nicméně vedla k navýšení kvality napříč celou automobilovou branží. V minulých dekádách se tak koroze stala prakticky neznámým slovem, neboť jste se s ní mohli setkat jen u skutečně letitých aut - ostatně i proto se třeba u nás zvýšil průměrný věk aut na více jak 15 let, není žádný problém je tak dlouho udržovat provozu. Jenže se moderními vozy se koroze paradoxně znovu vrací do hry.

Za daným zjištěním stojí organizace GTÜ, která od 1. ledna 2020 prozkoumala 6,66 milionu aut. Z nich přitom 441 tisíc mělo problém s korozí. Věk „načatých“ vozů byla se začíná snižovat a míra výskytu koroze u zánovních vozů je dekády nepoznanou věcí. Důvodem je mimo jiné nastupující elektromobilita, která sebou nese bezprecedentní snižování nákladů i těžké baterie.

Hmotnost se proto výrobci snaží kompenzovat odlehčováním, což nová auta činí v rámci koroze náchylnějšími. Mimo to byly zavedeny i úspory, namísto kompletně galvanizovaného vozu tak automobilky aktuálně přistupují pouze k částečnému ošetření povrchů. A aby toho nebylo málo, začíná docházet na opakování chyb Alfy. Například Tesla se totiž rozhodla, že dutiny svých aut bude taktéž vyplňovat montážní pěnou. Kromě toho má tato automobilka i značné problémy s lakem. Koroze u některých vozů se tak podle zjištění Auto Motor und Sport začíná objevovat již po pouhých 300 kilometrech.

Tesla nicméně nemá na kontě ta úplně nejhorší auta, která podléhají korozi rychleji než ženy Donu Juanovi, na to jsou pořád moc nové. Z modernějších modelů jsou s rzí na kordy podle GTÜ hlavně Ford Transit, Lada Niva, Seat Alhambra, Ford Galaxy, Suzuki Jimny a Baleno, Daihatsu Cuore, Opel Vectra, Subaru Legacy a Ford Ka. Právě auta modrého oválu jsou na tom zjevně nejhůř, experti ale varují, že lepší časy vyhlížet nemáme.

Zdroje: GTÜ, Auto Motor und Sport

Petr Prokopec