Autoforum

/

Foto: Mercedes-Benz

Čekali jsme něco velmi kontroverzního, skutečnost je ale přesto nepříjemným překvapením. Nová generace sportovního provedení třídy C na první pohled ohromí výkonem, ten je ale k dispozici jen chvíli. Hmotnost přes 2,1 tuny je mu vlastní napořád.

Mercedes v posledních letech ovládlo downsizingové šílenství. Je to docela paradoxní, neboť u konkurentů si podobnou etapou prošli už dávno a objemy motorů v poslední době nemění, pokud je u menších kubatur dokonce nezvyšují. U třícípé hvězdy je vše jinak a nejvíce patrné je to zatím u nové třídy C, pro níž vrcholem nabídky je a bude jen dvoulitrový čtyřválec. Jelikož stejný motor můžete dostat i pod kapotou základního modelu značky, tedy třídy A, není to zrovna krok, který by podporoval image tohoto modelu. Zvláště když se třícípá hvězda rozhodla, že o šestiválce a osmiválce připraví i vrcholná provedení od AMG.

Základní C43 místo šestiválce používá dvoulitrový čtyřválec M139L, to už víme, novinkou je ale provedení C63 postavené kolem toho samého spalovacího motoru, který si k lepší dynamice pomáhá hybridizací. Samotný motor 2,0 turbo byl naladěn na neskutečných 476 koní výkonu a 545 Nm točivého momentu, což z něj dělá nejvýkonnější jednotku svého druhu na světě. Docela by nás zajímala trvanlivost tohoto agregátu, neboť svými parametry vyrovnává dříve užívaný čtyřlitrový osmiválec. C63 je přitom tím typem vozu, se kterým majitelé jezdí, takže se nelze smířit s tím, že po 100 nebo 200 tisících km bude zralý na výměnu.

Ale to dnes nechme být. Podstatné je, že benzinový dvoulitr je součástí hybridního ústrojí, které zahrnuje také elektromotor u zadní nápravy. Ten byl spárován s elektronickým diferenciálem a dvoustupňovou převodovkou, přičemž produkuje dalších 204 koní. Součástí balení je pochopitelně i baterie, její kapacita 6,1 kWh je nicméně velmi malá. Vůz na ni ujede jen 13 kilometrů při maximální rychlosti 125 km/h, klíčové ale je, že jde o ekvivalent ani ne 2 litrů benzinu v nádrži. A při využívání všech 204 koní celá kapacita zmizí dřív, než stihnete párkrát zopakovat jméno některého z inteligentněji koncipovaných konkurentů.

Je tak vlastně otázkou, proč vůbec na spárování spalovacího a elektrického agregátu vůbec došlo, zvláště když druhý jmenovaný nabízí svůj maximální výkon jen po dobu 10 sekund. Výsledkem je vůz, který dobře zvládá pouze jeden jediný trik, a to akceleraci v přímém směru, ale jen jednou jedinkrát. Během první rozjížďky můžete pokořit stovku za 3,4 sekundy, při pár následujících bude výkon elektromotoru snížen na 95 koní. A po vybití baterií na nulu vám už zůstane jen výkon spalovacího motoru, který se navzdory své výší o žádný úctyhodný čas nepostará, Mercedes ho ostatně ani neuvádí.

Důvodem je pochopitelně hmotnost, která oproti už tak dost těžkému předchůdci neuvěřitelně narostla narostla. Kde osmiválcové Céčko vykázalo 1 680 kg, tam je čtyřválcový nástupce spojován s hodnotou 2 111 kg. Neděláme si legraci, auto je o 431 kg těžší, přičemž při jízdě třeba po okruhu jej po většinu času bude pohánět jen dvoulitrové turbo. To je skutečně automobilová katastrofa svého druhu, naprostý technický nonsens, který se smiřuje s tím, že ohromí maximálním papírovým výkonem (na 10 sekund) a pak už ničím. Že auto bude kvůli hybridnímu pohonu těžší, jsme čekali, ale takto? Jak se vůbec Mercedesu povedlo za situace, který těžší osmiválec nahradil lečím čtyřválcem, poslat hmotnost s tak malou baterií a jedním elektromotorem navíc do tak absurdních výšin?

V podstatě to znamená, že s sebou neustále vozíte tři pořádné pořezy na zbylých sedadlech. A udávané spotřeby 6,9 l/100 km tak dosáhnete jen při jízdě z kopce. Či v laboratořích, což je vlastně ten pravý důvod, proč došlo na downsizing a hybridizaci - zákazníci si však ani jedno nevyžádali, neměli důvod. Bude navíc zajímavé sledovat, jak na tom C63 bude třeba za deset let. Osmiválcové verze jezdí stejně už dekády, hybridní náhrada ale bude stoprocentně trpět snižující se kapacitou baterií, což povede také k poklesu výkonu elektromotoru. A jednou baterie odejde úplně, což si vyžádá velmi drahé opravy - majitelé dnes 8 let starých hybridů stejné značky by o tom mohli vyprávět.

Ve finále nás tak ani nepřekvapují reakce části zákazníků značky, kteří již před pár měsíci začali vykupovat všechny dostupné osmi- a dvanáctiválcové modely. Je jim totiž jasné, že ty už budou pouze růst na hodnotě. Nejde však jen o formu investice, dané vozy jsou zamýšlené pro běžné denní ježdění. Evidentně je tedy ani v nejmenším neoslnilo celkových 680 koní a 1 020 Nm, které hybridní ústrojí dává na oněch 10 sekund k dispozici.

Jak jsme přitom zmínili, stovky lze s plným výkonem dosáhnout za 3,4 sekundy, což je hodnota platná pro sedan i kombík vážící ještě o 34 kilogramů více. To platí také o standardní maximálce omezené na 250 km/h. U první zmíněné verze ji nicméně lze za příplatek posunout na 280, u druhé pak na 270 km/h. Ve srovnání s předchůdcem, který zvládal 290 km/h, jde nicméně o pokles.

Lze už jen dodat, že kromě hybridního ústrojí je u C63 novinkou pohon všech kol, jakkoliv navolit můžete i jízdní režim zaměstnávající pouze zadní nápravu. Ta je pak řiditelná, což je další změna oproti předchozím generacím. K dispozici jsou nicméně kromě toho také adaptivní tlumiče a karbon-keramické brzdy. Mercedes pak vyrukoval i s tlačítkem na volantu, jenž nastavuje úroveň regenerace brzd a umožňuje jednopedálové řízení.

Ceny zatím zveřejněny nebyly, provedení C43 nicméně startuje na 2 053 370 Kč. Dá se tedy předpokládat, že vrchol zamíří někam ke 2,5 milionům korun, ne-li ještě výš. Bude tedy dražší než konkurenční BMW M3, jenž vychází na 2 328 300 Kč. Je pak sice pravdou, že mnichovský sedan pohání pouze 480 koní, ty však míří na zadní nápravu skrze manuální převodovku. Jde tak o řidičský ideál, jenž se rozhodně nebude chovat každou chvíli jinak.

Zdroj: Mercedes-Benz

Petr Prokopec