Autoforum

/

Foto: Dodge

Pokud stále pochybujete o tom, že na elektrické náhrady zejména některých modelů aut lidé opravdu nečekají, tady máte celkem odzbrojující důkaz, že nečekají. A také jasné vysvětlení, proč se nakonec spalovací verze musela vrátit.

Prakticky od chvíle, kdy Dodge v srpnu roku 2022 představil koncepční Charger Daytona SRT, měla americká automobilka dostatek indicií na to, aby pochopila, že ryze elektrickým směrem cesta nevede. Proti konci spalovacích variant auta, které proslulo svými neotesanými objemnými osmiválci, neprotestovali jen novináři, ale také zákazníci, ať už šlo o širokou veřejnost nebo třeba i policii, která Chargery po dekády používala. Dodge ale k jejich kritice zůstával dlouho hluchý.

Až s odstupem času pochopil, že jen pro elektrické provedení neexistuje dostatečně velký trh, a tak nakonec přistoupil k zásadním ústupku a oznámil, že spalovací varianta dorazí. Jen už ne osmiválcová, ale šestiválcová. Nyní se nacházíme skoro tři roky za někdejším debutem elektrické verze, především ale za prvním letošním kvartálem, kdy už její sériové provedení bylo v prodeji. A data o prodejích Chargeru Daytona SRT jsou celkem odzbrojující, jak podotýkají kolegové z Auto Evolution.

Během prvního čtvrtletí totiž Dodge prodal 1 947 kusů elektrického Chargeru, což by bez dalšího kontextu mohlo i svádět k menšímu potlesku. Jakmile ale dáme do placu i pár dalších čísel, je jasné, že dlaněmi o sebe nikdo plácat nebude, to se spíš lidé stejnýma rukama budou chytat za hlavu. Elektrická novinka si totiž vede tak špatně, že ji po prodejní stránce překonávají spalovacími dinosauři předchozí generace stejného auta. Tedy už 15 měsíců nevyráběného vozu doprodávaného pouze ze skladových zásob.

Pokud tohle neříká jasně, o co lidé stojí, pak už opravdu nevíme, co by mělo. A nemotáme dohromady hrušky s jablky, nový Charger je k dispozici pouze v elektrickém provedení, nová generace spalovací verze má dorazit až v létě. Staré modely Charger a Challenger, které novinka oba nahrazuje vozem stejného jména, si totiž navzdory ukončení jejich výroby již na konci roku 2023 našly 1 974 kupců, přičemž 1 052 kusů připadá na Charger a 922 na Challenger. Je to drobné vítězství, ale přesto - novinku lze touto optikou bez přehánění onačit za fiasko.

Lze samozřejmě zmínit, že u nové generace lze aktuálně volit jen dvoudvéřové provedení, přičemž čtyřdvířko dorazí někdy v průběhu jara. Také tu máme náběh výroby, ale zrovna ten asi nehrál roli - auta obvykle stojí u dealerů bez zájmu. Ani tato ani jiná okolnost ale nezastře, že loni v prvním kvartálu Dodge prodal 10 660 kusů Chargeru a 9 737 exemplářů Challengeru. A už tehdy bral jen ze skladů, teď má po ruce žhavou novinku dostupnou ve fakticky neomezeném množství.

Meziroční propad odbytu značky je tedy drastický, zvláště když v menší míře než loni lákají i SUV Hornet a Durango. Prodeje za první kvartál jí tak celkově poklesly o 49 procent. Pro Stellantis je pak ještě horší zprávou fakt, že ve stejném období zamířily v Americe dolů také registrace Jeepu (-10 procent) i Ramu (-2 procenta), třebaže v menší míře. Chrysler je pak sice nahoře, ovšem jeho jednoprocentní růst při celkových prodejích 35 069 aut nikoho nevytrhne. To samé lze říci o Fiatu, který si sice polepšil o 239 procent, ovšem z pouhých 154 registrací na 522 prodaných vozů.

V USA má tedy Stellantis na kontě 12procentní pád, v Kanadě pak dokonce 18procentní. Prodejní šéf koncernu Jeff Kommor nicméně tuto sklenici stále vidí jako poloplnou. Uvedl totiž, že když se z dané rovnice vyloučí modely, které skončily - tedy mimo jiné Charger a Challenger minulé generace - pak prodeje měly vzrůst o 13,8 procenta. Tím jen dokázal, že zdravý rozum se do Stellantisu stále ještě tak úplně nevrátil, ale snad je firma aspoň na správné cestě.

Zdroj: Stellantis, Auto Evolution

Petr Prokopec