Autoforum

/

Foto: Škoda Auto

K chystané vizi nové Octavie jsme byli dlouhodobě kritičtí, to ale kvůli jejímu nesmyslnému technickému řešení. Po designové stránce jsme čekali něco šik a smysluplného, nedočkali jsme se ani jednoho.

Ke každé novince domácí automobilky člověk chce být pozitivní, i když by asi neměl. Ať si kdo chce co chce říká, nějaké niterní vazby k takovému výrobci se nikdy nezbavíte, proto jsou také němečtí novináři tradičně méně kritičtí k autům německým, francouzští k francouzským a britští k britským. V případě vize nove generace Octavie nám to ale škodovka dělala od počátku hodně těžké.

Ačkoli se s takovým autem už jednou slušně spálila, rozhodla se, že pátou generaci tohoto klíčového modelu učiní jen a pouze elektrickou. Proč? Protože proto, žádná hlubší idea za tím nestojí. Když se lidí z automobilky zeptáte, proč chtějí takové auto nabídnout, předloží vám přesně nula racionálních argumentů. Ostatně žádný neexistuje a v době, kdy firma na svém domácím trhu, který je jejím druhým největším na celém světě, prodává skoro 95 procent aut se spalovacím pohonem a zájem soukromé klientely o cokoli jiného se limitě blíží nule, ani existovat nemůže.

„Vedení rozhodlo”, „koncern rozhodl”, „někdo nařídil”, to jsou jediné fráze, které si vyslechnete. Kdyby se automobilka rozhodla nabídnout také elektrickou Octavii (nebo jakkoli jinak pojmenovaný vůz, třeba Octaq, ne?) primárně zamýšlený pro trhy, kde to jinak nejde, ještě to pochopíme, není to nic proti ničemu. Ale říci, že Octavia V bude jen elektrická a vedle ní maximálně tak dožije posedmé botoxem přifouklá čtyřka, která je vlastně trojkou, je absurdní.

Když o tom někdo z vedení mluví, je zřetelně vidět, jak moc ztratil smysl pro realitu a vlastně se ani nesnaží vysvětlit jaká idea za nabídnutím takového vozu stojí. Následky jsou přitom známé, firma dokonce dopředu říká, že klidně propustí pětinu lidí, aby takové auto prodávala se ztrátou, znovu jen „protože proto”. Přistupovat pozitivně k autu s takto umetenou cestou k existenci je opravdu náročné.

I když jde o ale technicky a vůbec morálně kontroverzní vůz, v případě jeho vzhledu jsme nic špatného nečekali, tady byla očekávání pozitivní. O to víc jsme byli překvapeni, když Škoda vizi elektrické Octavie V včera vytáhla v Mnichově jako koncept Vision O. Je to studie, jasně, člověk musí takové auto brát s nadhledem, ale čeho studie to má být? Pohřebáku? Tanku? Designového mrazáku se světly? Pohled na vizáž čehokoli je vždy subjektivní a ten můj vám nevnucuji, ale tohle je vážně podivně střižené auto.

Je sice hezké, že je to pořád kombík a ne 357. SUV, ale tím nelze omluvit vše. Monolitický design s ohromnými, ničím přirozeně nerozbitými plochami, které jen na závěr na některých místech (podívejte se na bok a tu černou „hokejku”) někdo poněkud násilně doplnil podivnými prvky, v člověku nevyvolává pocit krásy a elegance. Opačný dojem jen umocňují miniaturní až nijaká světla vpředu i vzadu, která opět nepřirozeně zvětšují svítící linky protažené až bůhvíkam.

Auto navíc nemělo být vysoké, ale je, nemuselo být mohutné, ale je - zezadu působí dojmem, jako by mu někdo na chvíli šlápl na střechu. A ničemu podle mě nepomáhá ani vizuální eliminace předních i zadních bočních sloupků, ale ohromné nafouknutí toho prostředního. „Sebevražedné” dveře jsou zbytečným cvičením bez šance na sériovou výrobu a interiér s opěrkami sedadel optimalizovanými pro hlavu filmového E.T na pohled také neohromí. Funkčně je to kompromis, ale proč vlastně? Proč automobilka říká: Už i my budeme brzy dělat interiéry jako Tesla nejpozději v roce 2017? Nic jiného z toho nekřičí.

Výsledek nutně není ošklivý, i když někdo jej jistě i za takový označí, ale působí jako další odklon od nadčasové, nevtíravé a nekonfliktní elegance směrem k poněkud vynuceně odvážnějším řešením, jejichž specifičnost působí vyumělkovaně až násilně. Ale názor si jako vždy udělejte sami.

Podržíme-li se faktů, pak jde o 4 850 milimetrů dlouhý vůz, což jej činí jen nepatrně menším, než je dnes Superb Combi (4 902 mm). Nejde tedy o mohutné auto jen vizuálně, je takové i fakticky, což jen podtrhuje zmíněná šířka (1 900 mm), která je dokonce větší než u Superbu. A 1 500 milimetrů na výšku autu také nepřidává - ač vedení slibovalo nízké auto díky použití zatím nenasazené platformy místo současné MEB, je to znovu citelně víc než u dnešní Octavie i Superbu - tady každý centimetr bolí, drobnější SUV od tohoto čísla už nejsou daleko.

Prakticky zcela prosklená střecha nebo ony dveře zavírající se proti sobě berme jako úlitbu konceptu, kvitovat je ale třeba zachování téměř ploché linie střechy, což má pozitivní vliv na prostor pro zavazadla. Ten je vzhledem k rozměrům auta a právě jeho střihu nepřekvapivě obří - 650 litrů ve standardu, po sklopení zadních jde o víc než 1 700 litrů. Pravda, oproti (vedle tohoto auta) skoro prťavé Octavii III (610 litrů) to zase není tolik, ale za málo to označit prostě nelze.

Interiér nemá s dnešními Škodami společného prakticky nic a drží se vesměs potrhlých dobových trendů. „Tablety” uprostřed palubní desky nemusíme dlouhodobě, absenci klasické přístrojové desky už vůbec a její jakási rozšířená náhrada v podobě obdélníkové obrazovky o délce 1,2 metru nad celou palubkou nám také neučarovala. Znovu to není originální, něco takového už před nějakým časem ukázalo BMW, které to nyní dostalo i do sériového vozu. Absence už naprosté většiny fyzických ovladačů krom těch sloužících nastavení ventilace a hlasitosti rádia je u Škody stejně bolestivá jako u jiných automobilek. Je to hloupé šetření na nesprávném místě.

Z technických parametrů toho krom zmíněného neznáme mnoho, auto ale má skutečně stanout na nové elektrické platformě koncernu VW zvané SSP a nenabídnout jinou alternativu pohonu. Samozřejmě teprve uvidíme, co z odhalených vizuálních prvků dostane sériový vůz, za mě ale škodovka pravou nohou v případě páté generace Octavie nevykročila.

Zdroj: Škoda Auto

Petr Miler