Autoforum

/

Foto: Renault

Automobilky moc dobře ví, co způsobí plány, kterým ve spolupráci s politiky vdechují život. Renault už se otevřeně připravuje na to, že někteří lidé na nové elektromobily nedosáhnou a dříve „spotřebované” staré spalovací vozy se rázem budou ještě hodit.

Před několika dny europolitici schválili návrh, který od roku 2035 počítá se stoprocentní redukcí výfukových emisí. V podstatě tak byl zakázán prodej spalovacích aut, které bruselským sítem nemají šanci projít. Je pochopitelně třeba dodat, že své musí k celé věci říci jednotlivé členské země. Nicméně se stačí podívat na vyjádření pirátského europoslance Mikuláše Peksy, abyste pochopili, v jak zoufalé situaci se ocitl zdravý rozum. „Pro zákaz jsem zvedl ruku, ale ne moc nadšeně. Preferoval bych jiné řešení, ale jiné řešení nebylo na stole,“ řekl Peksa. Už někdy slyšel o možnosti hlasovat proti návrhu? Ani status quo by nebyla žádná výhra, ale dával by aspoň jistou naději do budoucna.

Takto si můžeme říci, že Brusel přišel s návrhem, který je z pohledu běžného člověka naprosto nevyhovující a ekonomického i ekologického pohledu v lepším případě nic neřešící, v horším kontraproduktivní. Uvědomují si to zjevně i „progresivní” politici jako Peksa, ovšem i přesto pro takový nesmysl zvednou ruku. A ještě se za to stydí.

Nemůžeme nicméně kritizovat pouze politiky, do jednoho pytle s nimi můžeme hodit také zástupce automobilek, kteří po příchodu centrálně plánovaného hospodářství volají. Pokud totiž politici lidem vnutí jediné možné řešení, nebudou se muset na trhu prosazovat s pomocí vlastních schopností. Místo toho si mohou být jisti minimalizací nákladů a alespoň nějakým odbytem, byť ten pochopitelně již nebude tak velký, jako tomu bylo ve „svobodných“ letech. Proto si ostatně mnohé z nich již začínají chystat zadní vrátka.

Jedním z výrobců, který moc dobře ví, co nařízená elektromobilita způsobí, je Renault. Francouzská automobilka totiž už spustila projekt Refactory, v jehož rámci se budou starší auta vracet na silnice v renovovaném či dokonce inovovaném provedení. Značka tak de facto bude dělat totéž, co člověk, který chce ojetinu prodat co nejlépe. Před sepsáním inzerátu ji tedy nechá rozleštit lak, vypulírovat interiér a opravit ty nejviditelnější či nejslyšitelnější závady. V případě Renaultu ale vše bude mít tovární punc a v ke slovu může přijít i modernizace techniky.

Vše je první součástí programu zvaného Re-Trofit, který zatím jede v jakémsi zkušebním režimu. Francouzi takto od září loňského roku modernizovali přes 1 500 aut, během příštích dvou let se však má kapacita továrny ve Flins výrazně navýšit. Rozšířen pak bude i program pro velké opravy karoserií a modernizaci pohonných jednotek, kdy by mělo dojít i na zástavbu elektrických pohonů do původně spalovacích aut.

Koresponduje s tím i druhá část programu zvaná Re-Energy, jež se soustředí na modernizace baterií. Zatím se počítá se zhruba dvěma tisíci akumulátorů ročně, do roku 2030 by pak kapacita měla vzrůst na 20 tisíc. V porovnání s tím, kolik aut jen Renault prodá za rok, jde však jen o kapku v moři.

Renault totéž nechce dělat jen v domácí Francii, podobná střediska tak plánuje postavit také v Turecku, Španělsku a Portugalsku. Zajímavé pak je, že Renault projekt vidí jako cestu vedoucí ke snižování emisí, neboť lidé se díky němu dostanou třeba k novějším pohonným jednotkám. Francouzi kromě toho dodávají, že v některých částech světa jako třeba na jihu Ameriky či v Africe bude elektrická infrastruktura problémem ještě desítky let, pokud vůbec bude vyřešena. A právě proto je třeba i tamním lidem nabídnout řešení.

Francouzská automobilka tak vlastně hodlá dělat přesně to, co bude dělat i velké množství individuálních motoristů. Pokud by si přitom ti mohli i po roce 2035 koupit nový spalovací vůz, který by byl ekologičtější než ten jejich starý, rozhodně by tak učinili. Jenže kvůli politikům a vlastně i výrobcům něco takového bude nemožné. Vděčni by ale mohli být alespoň za tento půlkrok, když je jim pohyb jiným směrem zakazován.

Zdroje: Auto Week, Renault

Petr Prokopec