Autoforum

/

Foto: Stellantis

Někteří mají pocit, že když bylo o elektrické budoucnosti aut jednou politicky rozhodnuto, prostě to tak bude a nic se na tom nemůže změnit. Je to nesmysl. I Carlos Tavares ví, že stačí jedny volby a všechno bude jinak, proto má v záloze plán B.

Okolo příchodu nového milénia začali politici mluvit o dieselových motorech s takovým nadšením a zápalem, že by si je člověk pomalu mohl splést s prodejci Volskwagenu. Na základě nižší produkce emisí CO2, než jaké byly spojeny s benzinovými vozy, pak zákonodárci přišli s různými daňovými úlevami, což jen podpořilo už tak bující rozmach „naftožroutů“. Jejich podíl na celkových prodejích napříč starým kontinentem byl více než poloviční, v některých zemích ovšem klidně vystoupal i na 70 či 80 procent.

„Jednali jsme špatně. Nyní mnohem lépe chápeme to, o čem jsme rozhodli před několika málo lety a jaké jsou zdravotní dopady dieselových aut. Ty doslova zabíjejí lidi, načež je zpětně jasné, že naše politika byla špatná,“ uvedl pár dní poté, co v roce 2015 propukl dieselový skandál Volkswagenu, někdejší britský ministr pro vědu a výzkum Lord Drayson. Zároveň vládu vyzval k zavedení šrotovného, které by ony zabijácké diesely dostalo ze silnic. A naznačil, že skutečná čistota se skrývá v elektromobilech.

Přesunout se můžeme do současnosti, kdy je bateriový pohon politiky vzýván od rána do večera. A nejen to, s rokem 2035 má být spojen faktický zákaz prodeje nových spalovacích aut. Dojde na něj však skutečně? Mnozí si myslí, že když to bylo uzákoněno, tak se to prostě stane a oponovat tomu, jak činíme my, nemá smysl. Ale to je naprosto pomýlené. Stejně jako politicky nemůžete určit, kdy vyjde slunce, nemůže tak rozhodnout o technickém vývoji. A tak jsme nejen my přesvědčeni, že zákaz spalovacích motorů bude zrušen.

Situace ale nemusí být ani tak „složitá”, že se zvolená cesta ukáže z jakéhokoli důvodu neschůdnou. Politici mohou dosavadní směr změnit už na základě výsledků příštích voleb stejně jako kdysi v případě dieselů, nakonec třeba vítěz těch nizozemských parlamentních má v programu, že lokální zákaz prodeje spalovacích motor odpíská. O racionální technický vývoj očekávání budoucnosti opírat lze, ale o politický diktát? Kde žijete, ten je dnes takový a zítra může být úplně jiný. A i automobilky, které elektromobily tlačí, to zatraceně dobře ví.

Dosvědčují to slova šéfa koncernu Stellantis Carlose Tavares, který sice dosavadní politická rozhodnutí respektuje, ví ovšem, že jsou špatné, a tak se mohou snadno ukázat neudržitelnými. Před pár dny navštívil továrnu Mirafiori v italském Turíně, kde poznamenal, že o elektrické budoucnosti jím řízených značek rozhodnuto zdaleka být nemusí, pokud se „názor politiků a veřejnosti změní směrem k menšímu počtu elektromobilů”. Pro takový případ je firma připravena vrátit se zpět ke spalovacím autům, jako by se nechumelilo.

„Příští rok se odehrají dvoje důležité volby - v červnu proběhnou volby do Evropského parlamentu, v listopadu pak ve Státech dojde na ty prezidentské,” řekl dále Tavares. „Politické prostředí pak může být jiné. A jedním z mých úkolů je připravit společnost na možné nové podmínky. Pro takový případ máme připravené plány,” uvedl.

Když si přitom uvědomíme, že koncern Stellantis ještě do počátku letošního roku tlačil elektromobilitu prakticky stejně vehementně jako politici, ovšem následně znovu vracet do hry spalovací motory, pak se zdá, že Tavares si již ani tak neotevírá nenápadně zadní dvířka, nýbrž je doslova rozkopává. Ze své pozice přitom ví daleko více než my, jeho slova tak dost možná naznačují i příchod změn. Ostatně nedávné volby v Nizozemsku jsou toho jen důkazem.

Že se atmosféra mění, ukazuje i otevřený dopis, který stávajícímu americkému prezidentovi Joe Bidenovi zaslalo 3 882 tamních dealerů aut. To není málo. Ti uvádí, že nikdo, tedy žádný politik, agentura provádějící průzkumy či manažeři automobilek, nezná kupce aut tak dobře jako oni. Klientela jim přitom svým chováním jasně dává najevo, že elektromobily nechce, což při jejich protežování na straně nabídky vede k přeplnění skladů. Vyprázdnit se je navíc nedaří ani s pomocí obrovských slev. Nastal proto čas politický tlak poněkud zvolnit.

O post prezidenta se přitom znovu hodlá ucházet Donald Trump, který na rozdíl od Bidena mluví o zachování spalovacího pohonu. Je pochopitelně otázkou, co se reálně stane, ovšem už fakt, že by se do Bílého domu mohl dostat odpůrce elektromobilů, vede k pochybnostem o udržitelnosti „jednoho směru”. Stejně jako Tavares tedy budeme obě záležitosti sledovat ostřížím zrakem.

Zdroj: Automobilwoche

Petr Prokopec