Autoforum

/

Foto: Volkswagen

Od vysoce postavených lidí tohoto ražení jsme zkraje slyšeli jen optimistická slova, nyní přichází čas na poněkud realističtější pohledy. Herbert Diess už kolem horké kaše nechodí.

Přesně před dvěma týdny došlo ke vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. I tak krátká doba nicméně bude mít na evropskou ekonomiku horší dopad než dvouletá pandemie koronaviru. Pro Financial Times to uvedl šéf koncernu VW Group Herbert Diess. A pokud se nad jeho slovy zamyslíme, nezbývá, než mu dát za pravdu. Pokud navíc konflikt rychle neskončí, je třeba se připravit na hladová léta, neboť úplné zpřetrhání vazeb s Ruskem nic jiného za následek mít nemůže.

„Pokud si představíte scénář, kdy zcela utneme obchodní vztahy s Ruskem, což pravděpodobně budeme muset, jestli válka neskončí, pak si nebudeme moci koupit energii, a to povede k situaci, která bude mít dopad na Evropu a obzvláště na Německo,“ uvedl Diess. Nezůstal nicméně jen u výhledu do budoucnosti. Dle něj už dosavadní konflikt narušil dodavatelské řetězce natolik, že „to může vést k drastickému zdražování“ a dalším inflačním vlnám. Stejně tak se můžeme obávat i nedostatku elektřiny, což by zasadilo ránu bruselským plánům na elektrifikaci dopravy a dalším „zeleným” nápadům.

Volkswagen ostatně již pozastavil objednávky mnoha plug-in hybridů, stejně jako Škoda přiznala, že pro letošek nevyrábí tak velké množství modelu Enyaq, s jakým původně počítala. Česká značka totiž poměrně dost závislá na ukrajinských dodavatelích. Podobně je na tom ale i Porsche, které již oznámilo, že na dva týdny zcela pozastavuje veškerou výrobu. Nejinak je tomu v případě VW, neboť stojí linky ve Cvikové a v Drážďanech, kde se přitom montují bateriová auta postavená na modulární platformě MEB.

VW zároveň pozastavil veškeré aktivity v Rusku a zastavil výrobu v továrnách v Kaluze a Nižném Novgorodu. Zde se přitom nevyrábí jen „lidové vozy“, ale také mnohé Škody. A dochází tam také k sestavování Audi Q7 a Q8. Rovněž automobilka se čtyřmi kruhy ve znaku tedy musela přistoupit k jistým omezením, stejně jako ta se týkají značky Cupra. Ve finále tak pomalu neexistuje část koncernu, která by nebyla válečným konfliktem zasažena, i proto je Německo v případě sankcí spíše váhavé.

Diess přitom uvádí, že on sám za sebe by rozhodně byl pro „maximální sankce“. Nicméně připomíná, že kromě pohledu lidského je tu ještě ten ekonomický, který je třeba také vzít v potaz. Pokud totiž navrhovaná opatření poškodí spíše Evropu než Rusko, pak je zjevné, že jde o krok špatným směrem. Kde se totiž nic nevyrábí, tam se snižuje HDP i daňové příjmy. Vládní kasy v důsledku toho vysychají, pročež nebude kde brát peníze na pomoc Ukrajině.

Jakkoli se nám, stejně jako Diessovi, příčí zasílat do Ruska miliardy denně, ve chvíli, kdy zde není náhrada, je zkrátka třeba přistupovat ke kompromisům. Koneckonců je třeba poukázat i na to, že jakmile lidé nebudou mít co tankovat, čím se ohřát a čím se nasytit, začnou se pochopitelně v prvé řadě starat o sobě. O jakékoli solidaritě si poté Ukrajina bude moci nechat pouze zdát, což platí i o politicích, kteří začnou řešit lokální problémy.

Jak tedy Diess uvedl, válečný konflikt skutečně bude mít daleko větší dopad než koronavirová pandemie, i proto, že přichází právě po dvouletém boji s ní, kdy je Evropa finančně vyčerpaná. Na to ostatně Rusko do jisté míry spoléhalo, invazi totiž plánovalo déle než rok. Během té doby přitom jen málokdo bral veškerá varování vážně, místo toho se zde spřádaly nesmyslné plány na zezelenání i za pomoci ruského plynu.

Zdroj: Financial Times

Petr Prokopec