Autoforum

/

Foto: Škoda Auto

Pick-upům doba opět přeje a nedivili bychom se, kdyby česká automobilka měla nutkání zase nějaký nabídnout. Jenže nemá. Tohle auto je jen jednorázová záležitost od jejích učňů, kterým lze dát palec nahoru za řadu zajímavých nápadů. Proč ale jako odrazový můstek použili Superb?

V roce 1894 se Václav Laurin kvůli svatbě vrátil ze studií v německých Drážďanech. Usadil se v Mladé Boleslavi, kde potkal Václava Klementa. Ten se sem jakožto knihkupec přesunul z Prahy. Jeho podnik nicméně neprosperoval, načež jej musel prodat, aby zaplatil dluhy. Setkání s Laurinem tak mohl vnímat jako spásu, neboť oba spojovala vášeň k cyklistice. A nezůstali jen u ní, v září roku 1895 založili společnou firmu nesoucí jejich příjmení, která se zaměřila na výrobu jízdních kol.

O čtyři léta později společnost Laurin a Klement přišla se svým prvním motocyklem, přičemž v roce 1902 se její stroje zúčastnily závodu Paříž-Vídeň. A jako jediné trať dlouhou 1 430 kilometrů zvládly absolvovat, což firmě přineslo slušný věhlas. Výroba kol tedy byla ukončena, aby se Laurin a Klement mohli soustředit na motocykly. V roce 1905 však tato dvojice přišla se svým prvním automobilem, kvůli čemu dvě léta na to skončila produkce jednostopých prostředků jako takových.

Historii značky Škoda, která nový název přijala až v roce 1925 po spojení s průmyslovým konglomerátem Emila Škody, ale nejspíš znáte. Dál pitvat jí tedy nebudeme, ostatně ani není třeba, věnovat se budeme už jen cyklistickým začátkům firmy. Nově na ně odkázali učni z učiliště nesoucí jméno automobilky, kteří spolu se svými učiteli a mistry odborného výcviku stvořili v pořadí již desátý učňovský koncept. A tentokrát jde o picku-up.

Kreace nese název Škoda L&K 130, čímž odkazuje jak na zrod značky, tak na její první dopravní prostředky, tedy jízdní kola. S těmi se ostatně počítá na korbě, která ale sama o sobě bůhvíjak ohromující není. Jako základní kámen totiž autorům posloužil Superb Combi, což by možná bylo dobré auto pro stvoření českého Chevroletu El Camino, ale ne pravověrného pick-upu. Učni kvůli tomu museli uříznout střechu za koncovými sloupky a ty samotné navíc přepracovat. Vznikla tak specifická ložná plocha, kterou od kabiny odděluje přepážka, jejíž součástí je zadní okno, víko kufru i s podlážkou je pak elektricky výsuvné.

Zatímco na korbu se nově dají do nosičů z originálního příslušenství značky uchytit dvě jízdní kola, střecha dokáže pobrat třetí. Třímístná je pak i kabina, neboť vzadu se nachází pouze jedna sedačka. Vedle ní je pak usazena lednička s dostatkem vychlazených tekutin. Učni pravé zadní dveře předělali tak, aby se nevyklápěly do prostoru, nýbrž dochází k jejich odsunutí dozadu po kolejnicích. Díky tomu může z vozu bez hrozby kontaktu s cyklisty vystoupit mechanik.

Přepracovaný Superb je totiž koncipován jako doprovodný vůz při závodech jako třeba Tour de France. Během něj se skutečně i objeví, a to v kombinaci zlaté, červené, bílé a červené barvy, přičemž tato čtveřice odstínů odkazuje na původní logo L&K. To je zajímavé, autu ale tahle kombinace moc nesluší a podtrhuje celkově podobě a poněkud neharmonické vzezření. Dovnitř se pak kromě již zmíněných sedadel nastěhoval druhý displej určený k informacím o samotném závodu a cyklistech, či kupříkladu stropní síť, ve které lze skladovat třeba energetické tyčinky nebo obvazy.

Vše na nás působí v duchu cimrmanovského „nápad jistě dobrý, provedení nebylo dobré“. Tím se rozhodně nechceme dotknout více než dvou tisíc hodin práce 28 aspirantů na práci v automobilce. Jen nám zkrátka přijde, že zrovna Superb Combi je pro takovou přestavbu krajně nevhodným vozem. Kdyby byl překopán třeba Kodiaq, byl by výsledný pick-up asi daleko líbivější kreací. Tak uvidíme za rok, zda jsme učilišti Škoda Auto nevnuknuli „nápad za všechny prachy“.

Zdroj: Škoda Auto

Petr Prokopec